„Jsem si jistý, že náš vstup do NATO schválí,“ věří švédský ministr. Neví ale kdy
Švédsko stále čeká na ratifikaci své žádosti o vstup do NATO. Ministr obrany skandinávské země Pål Jonson tvrdí, že je nadále optimistický, že k ratifikaci dojde. Přesto nyní zdůrazňuje, že se Švédsko musí stát členem aliance co nejdříve, aby byla neutralizována ruská hrozba, informuje deník The Guardian.
Švédské přijetí vázne už jen na dvou členských státech, Turecku a Maďarsku. Jonson nadále věří, že obě země nakonec přijetí odsouhlasí. Není však schopný říct kdy. Nyní zdůrazňuje, že oddalování ratifikace zanechává Švédsko zranitelné.
„Nechceme odepisovat Rusko jako hrozbu, protože Rusko na Ukrajině předvedlo svou odolnost. Proto musíme vytrvat, a to nejlépe uděláme tak, že zpevníme naše národní slabiny a co nejdříve se staneme plně integrovaným členem NATO,“ řekl Jonson reportérovi Guardianu.
Švédsko podalo svou žádost o vstup do NATO zároveň s Finskem v květnu 2022, kdy se obě země zřekly své vojenské neutrality po invazi sil Vladimira Putina na Ukrajinu. O jedenáct měsíců později, v dubnu tohoto roku, se Finsko stalo oficiálně členem NATO. Švédsko stále čeká.
V projevu před obranným a bezpečnostním fórem Hanakäräjät v Helsinkách Jonson uvedl, že má švédská žádost silnou podporu mezi spojenci z NATO. Alianci podle něj může Švédsko nabídnout především „lepší strategickou pozici“ a „důležité armádní zdroje.“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v červenci po schůzce se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem souhlasil, že švédskou žádost předloží parlamentu hned, jak to půjde. Minulý týden ovšem turecká komise pro zahraniční věci odložila svůj verdikt se slovy, že celá záležitost ještě „nedozrála“ k rozhodnutí.
Kolem maďarských úmyslů též vládne nejistota, ačkoliv Jonson tvrdí, že Budapešť Stockholm ujistila, že Maďarsko nebude poslední zemí, která vstup Švédska ratifikuje. Přitom se minulý týden Maďaři též vyjádřili, že nejsou připraveni žádost odsouhlasit navzdory tomu, že premiér Viktor Orbán v minulosti řekl, že je souhlas jen formalitou.
I přes tyto průtahy je Jonson, člen Umírněné strany, v otázce švédské budoucnosti v NATO optimistický. „Už teď jsme ve větším bezpečí než jsme byli před začátkem naší snahy o členství v NATO díky bezpečnostním ujištěním ze strany USA, Velké Británie, Německa, Francie a dalších severských zemí,“ uvedl.
Jonson též mluvil o současném napětí na finskoruských hranicích, kde podle finských úřadů Moskva posiluje proud žadatelů o azyl. Ministr zahraničí řekl, že je se svými finskými kolegy v kontaktu a Finsko nadále považuje za nejbližšího bezpečnostního a obraného partnera Švédska. „Tento vztah pro nás bude nadále naprosto stěžejním a je velmi důležitou kontribucí k bezpečnosti a stabilitě oblasti,“ dodal.
Tato Jonsonova tvrzení přišla v předvečer dvoudenního summitu ministrů obrany severských a pobaltských států ve Stockholmu, který je součástí Severské obranné spolupráce (NORDEFCO).
Tento summit Jonson popsal jako historický, protože ministři obrany z obou oblastí se sejdou vůbec poprvé, aby probrali bezpečnostní opatření a řešení pro období míru, krize i války. Na pořadu jednání je i podpora Ukrajiny.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, příjme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Reagoval tak na dnešní výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Zelenskyj zároveň vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Napsala to dnes agentura AFP. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl.
Běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, uvedla dříve běloruská státní agentura Belta.
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg se dnes v Minsku setkal s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, uvedla běloruská státní agentura Belta. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že zmocněnec republikánského amerického prezidenta Donalda Trumpa je nejvýše postaveným americkým představitelem, který za poslední roky autoritářského běloruského vůdce navštívil.
Lukašenko s Kelloggem podle Belty hovořil o politické situaci a vztazích mezi Spojenými státy a Běloruskem.
