18°C
„Jsem si jistý, že náš vstup do NATO schválí,“ věří švédský ministr. Neví ale kdy
Švédsko stále čeká na ratifikaci své žádosti o vstup do NATO. Ministr obrany skandinávské země Pål Jonson tvrdí, že je nadále optimistický, že k ratifikaci dojde. Přesto nyní zdůrazňuje, že se Švédsko musí stát členem aliance co nejdříve, aby byla neutralizována ruská hrozba, informuje deník The Guardian.
Švédské přijetí vázne už jen na dvou členských státech, Turecku a Maďarsku. Jonson nadále věří, že obě země nakonec přijetí odsouhlasí. Není však schopný říct kdy. Nyní zdůrazňuje, že oddalování ratifikace zanechává Švédsko zranitelné.
„Nechceme odepisovat Rusko jako hrozbu, protože Rusko na Ukrajině předvedlo svou odolnost. Proto musíme vytrvat, a to nejlépe uděláme tak, že zpevníme naše národní slabiny a co nejdříve se staneme plně integrovaným členem NATO,“ řekl Jonson reportérovi Guardianu.
Švédsko podalo svou žádost o vstup do NATO zároveň s Finskem v květnu 2022, kdy se obě země zřekly své vojenské neutrality po invazi sil Vladimira Putina na Ukrajinu. O jedenáct měsíců později, v dubnu tohoto roku, se Finsko stalo oficiálně členem NATO. Švédsko stále čeká.
V projevu před obranným a bezpečnostním fórem Hanakäräjät v Helsinkách Jonson uvedl, že má švédská žádost silnou podporu mezi spojenci z NATO. Alianci podle něj může Švédsko nabídnout především „lepší strategickou pozici“ a „důležité armádní zdroje.“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v červenci po schůzce se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem souhlasil, že švédskou žádost předloží parlamentu hned, jak to půjde. Minulý týden ovšem turecká komise pro zahraniční věci odložila svůj verdikt se slovy, že celá záležitost ještě „nedozrála“ k rozhodnutí.
Kolem maďarských úmyslů též vládne nejistota, ačkoliv Jonson tvrdí, že Budapešť Stockholm ujistila, že Maďarsko nebude poslední zemí, která vstup Švédska ratifikuje. Přitom se minulý týden Maďaři též vyjádřili, že nejsou připraveni žádost odsouhlasit navzdory tomu, že premiér Viktor Orbán v minulosti řekl, že je souhlas jen formalitou.
I přes tyto průtahy je Jonson, člen Umírněné strany, v otázce švédské budoucnosti v NATO optimistický. „Už teď jsme ve větším bezpečí než jsme byli před začátkem naší snahy o členství v NATO díky bezpečnostním ujištěním ze strany USA, Velké Británie, Německa, Francie a dalších severských zemí,“ uvedl.
Jonson též mluvil o současném napětí na finskoruských hranicích, kde podle finských úřadů Moskva posiluje proud žadatelů o azyl. Ministr zahraničí řekl, že je se svými finskými kolegy v kontaktu a Finsko nadále považuje za nejbližšího bezpečnostního a obraného partnera Švédska. „Tento vztah pro nás bude nadále naprosto stěžejním a je velmi důležitou kontribucí k bezpečnosti a stabilitě oblasti,“ dodal.
Tato Jonsonova tvrzení přišla v předvečer dvoudenního summitu ministrů obrany severských a pobaltských států ve Stockholmu, který je součástí Severské obranné spolupráce (NORDEFCO).
Tento summit Jonson popsal jako historický, protože ministři obrany z obou oblastí se sejdou vůbec poprvé, aby probrali bezpečnostní opatření a řešení pro období míru, krize i války. Na pořadu jednání je i podpora Ukrajiny.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
