„Jsem si jistý, že náš vstup do NATO schválí,“ věří švédský ministr. Neví ale kdy
Švédsko stále čeká na ratifikaci své žádosti o vstup do NATO. Ministr obrany skandinávské země Pål Jonson tvrdí, že je nadále optimistický, že k ratifikaci dojde. Přesto nyní zdůrazňuje, že se Švédsko musí stát členem aliance co nejdříve, aby byla neutralizována ruská hrozba, informuje deník The Guardian.
Švédské přijetí vázne už jen na dvou členských státech, Turecku a Maďarsku. Jonson nadále věří, že obě země nakonec přijetí odsouhlasí. Není však schopný říct kdy. Nyní zdůrazňuje, že oddalování ratifikace zanechává Švédsko zranitelné.
„Nechceme odepisovat Rusko jako hrozbu, protože Rusko na Ukrajině předvedlo svou odolnost. Proto musíme vytrvat, a to nejlépe uděláme tak, že zpevníme naše národní slabiny a co nejdříve se staneme plně integrovaným členem NATO,“ řekl Jonson reportérovi Guardianu.
Švédsko podalo svou žádost o vstup do NATO zároveň s Finskem v květnu 2022, kdy se obě země zřekly své vojenské neutrality po invazi sil Vladimira Putina na Ukrajinu. O jedenáct měsíců později, v dubnu tohoto roku, se Finsko stalo oficiálně členem NATO. Švédsko stále čeká.
V projevu před obranným a bezpečnostním fórem Hanakäräjät v Helsinkách Jonson uvedl, že má švédská žádost silnou podporu mezi spojenci z NATO. Alianci podle něj může Švédsko nabídnout především „lepší strategickou pozici“ a „důležité armádní zdroje.“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v červenci po schůzce se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem souhlasil, že švédskou žádost předloží parlamentu hned, jak to půjde. Minulý týden ovšem turecká komise pro zahraniční věci odložila svůj verdikt se slovy, že celá záležitost ještě „nedozrála“ k rozhodnutí.
Kolem maďarských úmyslů též vládne nejistota, ačkoliv Jonson tvrdí, že Budapešť Stockholm ujistila, že Maďarsko nebude poslední zemí, která vstup Švédska ratifikuje. Přitom se minulý týden Maďaři též vyjádřili, že nejsou připraveni žádost odsouhlasit navzdory tomu, že premiér Viktor Orbán v minulosti řekl, že je souhlas jen formalitou.
I přes tyto průtahy je Jonson, člen Umírněné strany, v otázce švédské budoucnosti v NATO optimistický. „Už teď jsme ve větším bezpečí než jsme byli před začátkem naší snahy o členství v NATO díky bezpečnostním ujištěním ze strany USA, Velké Británie, Německa, Francie a dalších severských zemí,“ uvedl.
Jonson též mluvil o současném napětí na finskoruských hranicích, kde podle finských úřadů Moskva posiluje proud žadatelů o azyl. Ministr zahraničí řekl, že je se svými finskými kolegy v kontaktu a Finsko nadále považuje za nejbližšího bezpečnostního a obraného partnera Švédska. „Tento vztah pro nás bude nadále naprosto stěžejním a je velmi důležitou kontribucí k bezpečnosti a stabilitě oblasti,“ dodal.
Tato Jonsonova tvrzení přišla v předvečer dvoudenního summitu ministrů obrany severských a pobaltských států ve Stockholmu, který je součástí Severské obranné spolupráce (NORDEFCO).
Tento summit Jonson popsal jako historický, protože ministři obrany z obou oblastí se sejdou vůbec poprvé, aby probrali bezpečnostní opatření a řešení pro období míru, krize i války. Na pořadu jednání je i podpora Ukrajiny.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.
„Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.
Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.
Šéf správy města Slovjansk v Doněcké oblasti Vadym Ljach informoval o ruském dopoledním ostřelování města ze salvových raketometů, které podle něj zabilo tři lidi.
