Putin řečnil na summitu G20 o cestě ke konci války. Tak stáhněte vojáky a odejděte, opáčil mu Scholz
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém dnešním projevu na virtuálním summitu G20 prohlásil, že je nutné hledat cesty k zastavení tragédie, již představuje válka na Ukrajině. Vyjádřil se tak ke konfliktu, který Moskva z jeho rozhodnutí loni sama zahájila nevyprovokovanou invazí do sousední země. Šéf Kremlu rovněž tvrdil, že Rusko nikdy neodmítalo účastnit se mírových rozhovorů s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v minulosti opakovaně zdůraznil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou jsou možné jen v případě, že Moskva z území jeho země stáhne svá vojska.
„Na summitu jsem vyzval ruského prezidenta Putina, aby konflikt na Ukrajině ukončil a stáhl ruské vojáky, aby válka konečně skončila,“ řekl dnes večer německý kancléř Olaf Scholz. Poznamenal, že na jednání se připojil společně s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která se v Berlíně zúčastnila německo-italských vládních konzultací.
Putin se předchozích dvou summitů skupiny velkých ekonomik G20, které se za osobní účasti světových státníků a dalších vrcholných představitelů konaly v Indonésii a Indii, neúčastnil; jeho místo na nich zaujal šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Ruský prezident musel účast zrušit kvůli zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v souvislosti s rolí ruského lídra při zavlečení ukrajinských dětí do Ruska.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Putin dnes uvedl, že Rusko je připraveno spolupracovat v mezinárodních organizacích, včetně skupiny BRICS, která zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. Uvedl také, že Rusko poslalo první plavidla do Afriky s bezplatnými zásilkami obilí. Ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev minulý týden řekl, že Rusko do konce roku dodá bezplatně do Afriky 200 000 tun pšenice a že první dvě lodě vezoucí celkem 50 000 tun pšenice už vypluly z ruských přístavů směrem do Somálska a do Burkiny Faso.
Rusko pozastavilo svoji účast v obilných dohodách, které i přes válku na Ukrajině umožňovaly vývoz obilí a dalších potravin z napadené země a pomohly zajistit potravinovou bezpečnost ve světě. Ukrajina minulý týden informovala, že obilným koridorem, který země vytvořila po červencovém odstoupení Ruska od obilných dohod, proplulo už přes 150 lodí.
Putin ve svém dnešním projevu zmínil i loňské výbuchy na plynovodech Nord Stream, které označil za státní terorismus. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov tento měsíc prohlásil, že se objevuje čím dál víc známek ukrajinského podílu na poškození plynovodů. Podle agentury TASS tak Peskov reagoval na článek amerického deníku The Washington Post, podle jehož zdrojů poškození koordinoval velitel ukrajinských speciálních sil.
