Rusko uspořádalo cvičení jaderných sil, přičemž odpálilo nejméně dvě mezikontinentální balistické rakety, uvedla ruská státní agentura TASS. Cvičení prostřednictvím videopřenosu sledoval prezident Vladimir Putin, kterému podal hlášení o manévrech ministr obrany Sergej Šojgu. Ten uvedl, že „pod Putinovým vedením" Rusko nacvičilo masivní odvetný úder.
O cvičení podle ruských médií Kreml sice informoval dnes, není ale jasné, kdy se odehrálo. Zpráva byla zveřejněna poté, co dnes horní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o odstoupení Ruska od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT).
Během nově ohlášeného cvičení Rusko odpálilo podle TASS mezikontinentální raketu Jars z kosmodromu Pleseck u Archangelsku na severu evropské části Ruska. Cílem byla vojenská oblast Kura na Kamčatce na ruském Dálném východě. Z jaderné ponorky Tula v Barentsově moři pak odstartovala také mezikontinentální raketa Siněva. O jejím cíli média neinformovala.
Hlášení o cvičení podal vedle Šojgua také Valerij Gerasimov, náčelník generálního štábu ruské armády, který je od ledna také velitelem ruských invazních vojsk na Ukrajině.
Rusko tvrdí, že zkoušky samotných jaderných zbraní neobnoví, pokud tak neučiní Washington. Odborníci na zbrojení se nicméně obávají, že se možná schyluje k testu, který by pak Západ v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině vnímal jako zásadní zvýšení napětí.
Na konci února Rusko pozastavilo svou účast na smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných zbraní. Moskva kromě toho letos oznámila, že rozmístila taktické jaderné zbraně v sousedním Bělorusku.
O možném použití jaderných zbraní se ruští představitelé od zahájení invaze na Ukrajinu, tedy od loňského února, vyjadřují dvojznačně. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v minulosti mluvila o nepřípustnosti jaderné války, ale Putin už vyhrožoval použitím jaderného arzenálu. Použití jaderných zbraní často evokuje také exprezident Dmitrij Medveděv, který aktuálně zastává funkci místopředsedy ruské bezpečnostní rady.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Zobrazit celý online