Jaká byla třídenní návštěva Petra Pavla v Bruselu? Plná změn i zvratů – kvůli nečekané cestě šéfa NATO na Ukrajinu musel přijet prezident do Bruselu dřív. Z Havlovy lavičky, kde se měl fotit s předsedkyní Evropského parlamentu, zrovna ukradli srdce. Leyenová odjela z Bruselu za narozeným vnoučetem dřív, než se setkali. A co se ještě přihodilo? Český prezident se rovněž vyjadřoval k činnosti naší vlády, za co ji chválil a za co naopak kritizoval?
Česko zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila Sněmovna.
Stoltenberg chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet. Česká vláda plánuje splnit dvouprocentní slib příští rok.
„Jsme ale také otevřeni diskusi o vyšších výdajích, pokud budou nutné,“ řekl Pavel, podle něhož je důležité účelné vydávání peněz za nové vojenské kapacity. „Je zjevné, že potřebujeme investovat více do obrany, protože žijeme v nebezpečnějším světě a vidíme, že prezident Putin je připraven použít sílu proti sousedům,“ prohlásil Stoltenberg po setkání s Pavlem. K tématu se prezident Pavel vrátil ještě v pátek.
„Považuju to za správné, protože vláda k tomu sice dospěla velice bolestivě, ale za současné situace není pochyb o tom, že zdůraznit nutnost 2 % HDP na obranu na pozadí sociálních a ekonomických problémů je velice těžké, na druhou stranu, když se kdokoliv racionálně podívá na situaci na Ukrajině: Co by znamenalo, kdybychom nechali Ukrajinu padnout, co by znamenalo, kdybychom my nebyli dostatečně připraveni? Je jasné, že si nemůžeme dovolit zůstat naprosto nechránění,“ sdělil Pavel.
„2 % budou skutečně asi tou minimální hladinou, kterou budeme muset věnovat na naši obranu. A netýká se to zdaleka jenom rezortu obrany, protože obrana a bezpečnost dnes jsou záležitostí celé společnosti, celého státu, včetně privátního sektoru, včetně individuálních občanů. Hovoříme často o odolnosti států a ta se nezakládá jenom na kvalitní, moderní a dobře připravené armádě, ale také na připravenosti průmyslu, služeb, různých náhradních řešení pro případ krize, ale také připravenosti občanů vnímat to, že potom budou muset obraně něčím přispět,“ dodal.
V Bruselu v rámci prezidentské návštěvy zazněla také témata jako ratifikace Istanbulské úmluvy nebo žaloba Evropské komise na Maďarsko kvůli diskriminačnímu zákonu vůči LGBT. Obě témata chce Pavel ještě probrat s premiérem.
„Jsem pro to, abychom ratifikovali Istanbulskou úmluvu v co nejkratší době. Není jediný skutečný důvod, proč bychom se tomu měli vyhýbat,“ vyjádřil se prezident během novinářských dotazů na tiskové konferenci.
K Maďarsku posléze uvedl: „Můj osobní názor je, že jsme se měli připojit. Co vedlo vládu k tomu, že se toho zřekla, na to se musím premiéra zeptat.“ Podle koalice tím Česko chtělo vůči Maďarsku zachovat v rámci V4 neutralitu.
„Řídím se hlavním principem a to jsou rovné podmínky pro všechny. Týká se to manželství stejného pohlaví, týká se to adopce dětí stejnopohlavními páry, týká se to násilí proti jakékoli skupině,“ řekl prezident.
Napříč celou návštěvou Bruselu se prolínala témata Ukrajiny. Již ve středu, když Petr Pavel potkal generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, uvedl: „Jsem rád, že všichni rozumíme tomu, že není žádná jiná možnost než podporovat Ukrajinu. Alternativou je ruský úspěch, který by pro nás znamenal mnohem více problémů a možná ještě vážnějších, než jaké máme dnes,“ řekl český prezident na půdě Aliance. Dodal, že Česká republika je jedním z největších podporovatelů Ukrajiny od začátku konfliktu.
„Pokud jde o Ukrajinu a její přibližování k Evropské Unii, tady bude důležité, abychom si v rámci Evropy uvědomili, co je pro nás důležité. Pro nás určitě bude důležité, aby Ukrajina byla stabilní zemí, aby byla zemí, která bude s námi hladce spolupracovat. Čím širší bude zóna stability na východ od našich hranic, tím bezpečnější budeme i my u nás,“ uvedl.
Jednání o přistoupení Ukrajiny do EU by podle Pavla měla být zahájena do konce roku, Česko by na to mělo tlačit. Charles Michel se tím prý bude intenzivně zabývat, přestože přiznal rozdílné pohledy. Jedním z faktorů je třeba otázka ukrajinského obilí, což ale sám Pavel považuje za „lakmusové papírky“.
„Na Ukrajině lidé umírají za to, aby evropské hodnoty jako svobodu či svobodu slova mohli bránit. Nechtějí být podrobeni žádné cizí moci. A v tomto směru to samozřejmě bude rezonovat. Při každém jednání samozřejmě máme i další témata, Česká republika je aktivní třeba v energetice, takže určitě dojde i na tato témata,“ uvedl pro Blesk Zprávy na toto téma také velvyslanec Stálé delegace ČR při EU Michal Sedláček.
Před začátkem návštěvy Bruselu nebylo při náhledu do programu Petra Pavla zcela zřejmé, zda ho tak jako na předchozích cestách doprovodí i jeho manželka. Nebyla tam totiž zmíněna. Blesk Zprávy se protopřed odletem zeptaly jeho týmu a dostaly odpověď, že přestože by první dáma jet měla, nedá se to ještě s jistotou říci. Nakonec se ale objevila na letišti v červeném kostýmku.
Vlastní program však neměla a během bilaterálních schůzek svého muže trávila čas třeba s delegací Stálého zastoupení. Přesto pár navštívil i místa, která se jí osobně dotýkala – například Evropskou školu, kam chodila vedle Pavlova syna také její dcera Eva.
Eva Pavlová se ale s jistotou neobjeví na další jeho zahraniční cestě, která by měla vést na Ukrajinu. Petr Pavel už dříve uvedl, že by tuto návštěvu chtěl uskutečnit do konce dubna. Na dotaz Blesku pak v Bruselu dodal, že ho žena tentokrát nedoprovodí.
Po středečním příletu měl mít prezident původně už jen soukromý program, s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem se měl setkat až ve čtvrtek. V tento den ale šéf NATO odjel na Ukrajinu, s naším prezidentem se proto setkali už ve středu poté, co česká delegace narychlo odjela do Bruselu o pár hodin dřív.
V pátek se pak měl Pavel setkat s unijními špičkami, s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou nebo s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Během příprav dala organizátorům v Bruselu zabrat část programu věnovaná lavičce Václava Havla, kde Pavel potkal Metsolaovou a fotil se s ní. Pár dnů před jeho příjezdem ale někdo odlomil z jedné židle srdíčko, což se muselo narychlo zamaskovat mašlí v barvách trikolory.
A nakonec neproběhlo ani setkání s von der Leyenovou. Uvedla, že z osobních důvodů nebude v Bruselu. Jak se později zjistilo, v Německu se jí tou dobou narodilo vnouče a ona tam rychle zamířila.
Nekopu za Rusko, nejsem pro válku. Ale kopu za spravedlnost a proti zvráceným, krevelačným Amíkům, kteří jsou viníky této války a ne že ne a ty to víš až moc dobře, jen pindáš to co pindat máš. 
Píšeš:...."já zase korejsněním do tebe." ...já vím, jsem ti důležitější než ta tvoje Bláža i páteční kamarádi v chýži. Včera jsi na ně zcela zapomněl a lítal jsi tady po diskuzi, aby ses do mne mohl korejsnit. 
Tý jo, tolik ti imponuji.
14°C
Co se tak pane Prezidente starat napřed o své občany ?Češi mají skoro nejdražší elektřinu v EU, přestože ČR ji skoro nejvíce vyváží. Situaci ještě zhorší vypnutí německých jaderných elektráren, které navíc může způsobit úmrtí 16 tisíc lidí, jak spočítala Kolumbijská univerzita
České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku. To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami.
Mezi ekonomicky lépe srovnatelnými zeměmi Česko v cenách elektřiny suverénně vede. Za megawatthodinu totiž české domácnosti loni platily v přepočtu 9130 korun. Slováci platili loni ze stejné množství elektřiny v přepočtu 4470 korun, Poláci 3810 korun a Maďaři jen 2570 korun. Průměrná cena elektřiny v zemích Visegrádské čtyřky je tedy 4995 korun.
Relativně vysoké ceny elektřiny pro české domácnosti jsou o to paradoxnější, že Česko patří k největším čistým vývozcům elektřiny v Evropě, ba dokonce na světě. To znamená, že jen málokterá jiná země vyváží o tolik více elektřiny, než dováží, jako právě Česko. Například loni v prvním pololetí Česko vyvezlo o pět milionů megawatthodin elektřiny více, než dovezlo, čímž pádem obsadilo čtvrtou příčku žebříčku největších čistých vývozců EU.
Ilustrační foto.
Cez.cz Pá 10:12 Komodity
Jádro dominuje evropskému en. mixu - 23 % elektřiny loni pocházelo z jaderných bloků
Česká situace v rámci zemí Visegrádské čtyřky kontrastuje zvláště se stavem v Maďarsku, které loni v prvním pololetí bylo třetím největším čistým dovozcem elektřiny v EU. Dovezlo o 6,2 milionu megawatthodiny elektřiny více, než vyvezlo. Přesto jeho domácnosti platily přibližně 3,5krát méně za elektřinu než domácnosti české. Čistým dovozcem elektřiny je v rámci Visegrádské čtyřky také Slovensko, jehož domácnosti rovněž platí dramaticky méně za elektřinu ne