Zelenskyj v rozhovoru šokoval: Už pětkrát nebo šestkrát se mě pokusili zabít. A ukázal na Rusko
Ukrajinaký prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že zpravodajské služby již zhatily „pět nebo šest“ pokusů o jeho zabití. Uvedl to v rozhovoru s britským deníkem The Sun, ve kterém mluvil též o tom, že odhodlání Ukrajinců porazit Rusko a Vladimira Putina zůstává silné.
O ukrajinské morálce prohlásil, že jsou jeho lidé již znavení z neustálých náletů, ostřelování, z ničení jejich domovů a zabíjení jejich milovaný. „Když se jich ale zeptáte, jestli jsou ochotní vydat naše území Rusku. ‚Jste připravení bavit se s Ruskem o tom, jak tohle všechno ukončit? Jste osobně připravení na kompromis s Putinem a jste z toho unavení?‘ Řeknou, že nejsou unavení. Jsme připraveni o náš stát dál bojovat.“
O pokusech o jeho svržení Zelenskyj řekl, že ten první způsobil takovou paniku jako první nakažení covidem, ale ty další už tak hrozné nebyly. Též přiznal, že už nemá přehled, kolik těch pokusů od začátku ruské invaze v loňském únoru vlastně bylo. „Když je to poprvé, je to velice zajímavé, ale pak je to přesně jako covid,“ řekl. „Lidé nejprve nevědí, co s tím dělat, a vypadá to velmi děsivě. Potom už to vypadá jen tak, že se občas zpravodajci podělí o informace, že se o to na Ukrajinu přišla pokusit zase další skupina.“
Již v první den invaze seskočily do Kyjeva ruské zvláštní jednotky s úmyslem Zelenského zabít. Prezidentova ochranka uzavřela jeho kancelář improvizovanými barikádami a překližkou. Jeho nejbližší spolupracovníci byli vyzbrojeni puškami a neprůstřelnými vestami. Přesto, když mu Britové a Američané v obavách, že hlavní město v nejbližších hodinách padne, nabízeli evakuaci, odpověděl již památnou větou „Potřebuji náboje, ne odvoz.“ Poté za pokračujících bojů vyšel ven, aby natočil video, kterým by dokázal, že je stále v Kyjevě, a podpořil tak ukrajinský odpor.
Zelenskyj tvrdí, že i o dva roky později se jej Rusko stále usilovně snaží svrhnout. Dokonce zná i krycí název jejich současné mise s účelem zbavit ho moci, která by měla proběhnout do konce roku. „Jmenuje se Majdan 3,“ řekl. „Má vyměnit prezidenta. Je to sbohem. Možná ne zabitím, znamená jen výměnu. Použijí všechny dostupné prostředky.“ Nakonec dodal, že „i s tím se dá žít.“
V srpnu Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) řekla, že zhatila plán zabít Zelenského náletem na Mykolajiv. Následně měla být zatčena žena obviněná ze sdělení detailů prezidentovy návštěvy Rusům. Jeden ze Zelenského poradců řekl, že v úvodu války došlo aspoň k tuctu pokusů o jeho atentát. Na přímou otázku, kolik jich tedy celkem bylo, prezident odpověděl, že opravdu neví.
Dále se odmítal bavit o tom, zda Ukrajina spáchala nějaké odvetné atentáty. Řada proruských kolaborantů byla zabita nebo zraněna při výbuchu bomby v autě, což je přičítáno práci ukrajinských zvláštních jednotek a partyzánů. O tomto tématu řekl jen, že se nemůže bavit o žádných zvláštních operacích ukrajinské rozvědky, tajné služby nebo zvláštních jednotek. „Nejen v Rusku, ale i na našich dočasně okupovaných územích,“ dodal. Když na něj reportér zatlačil, zda by využil šance zabít Putina, řekl: „To je válka a Ukrajina má plné právo bránit své území.“
Zelenskyj také zamítl možnost pořádání prezidentských voleb, které by se za normálních okolností konaly v příštím roce. Za stanného práva by podle něj byly nezákonné a válka je činí nemožnými, protože by rozdělily zemi, když se lid soustředí na boj s Ruskem.
Nakonec promluvil i o stavu na bojišti, kde se ukrajinská protiofenziva za pět měsíců pohnula o pouhých 16 kilometrů. Uznal, že nedostatečný postup odradil některé spojence, kteří teď pochybují o ukrajinské schopnosti vytlačit ruské síly. Popřel však tvrzení generála Valerije Zalužného, že válka dosáhla patové situace.
„V morálce není žádný pat. Jsme doma. Rusové jsou na našem území. V tomhle proto není žádný pat. Co se nebes týče, tam není žádný pat. Rusové tam mají navrch. A jak se máme posunout kupředu, když nemůžeme ovládat nebesa?“ řekl.
Ukrajina se též musela vyrovnat s tím, že americký Kongres zablokoval odeslání pomoci za v přepočtu 1,3 trilionu korun, zatímco republikáni tvrdí, že by se konflikt mohl stát „nekonečnou válkou“.
Zelenskyj má přesto zato, že neúspěchy Ukrajinců na zemi vyrovnávají jejich úspěchy v Černém moři. Série ostřelování ruských válečných lodí raketami a drony donutila Putina stáhnout Černomořské loďstvo na východ, což umožnilo Ukrajině otevřít u západního pobřeží moře koridor na vývoz obilí. „Skutečně jsme zničili část ruské flotily,“ řekl Zelenskyj. „My to udělali. My jsme je posunuli. Nad oblastí Černého moře nemají tak totální vliv.
Uznal, že jsou lidé válkou znavení, ale nemají žádnou chuť žadonit o mír. „Nevěříme, že Putin nebo Rusko chtějí ukončit válku. Chtějí nás zabít. A my chceme spravedlnost. Proto nemluvíme o míru za jakoukoliv cenu. Mluvíme o spravedlivém míru, protože je velmi podstatné vědět, odkud ta únava pochází. Je na bojišti těžko? Ano, ale přátelit se nebo teď přistoupit k vyjednávacímu stolu s Ruskem? To ne!“
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.
