Řehka: Připravujeme se na nejhorší scénář a protivníka s jadernými zbraněmi
Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a vedle Ruska je nejvýznamnější hrozbou pro NATO, uvedl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Nelze spoléhat na věčný mír,“ varoval Řehka. V souladu s nedávno schválenou obrannou strategií je nutné se chystat na obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi, upozornil s tím, že u války s Ruskem bychom byli od první vteřiny.
„Kdyby došlo ke střetu mezi Ruskem a aliancí - opakuji kdyby - byli bychom aktivním účastníkem od první vteřiny. Dotklo by se to armády, ale také naší infrastruktury a všech občanů,“ uvedl dnes náčelník Řehka.
„Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a kromě Ruska je to nejvýznamnější hrozba pro celé NATO,“ podotkl Řehka.
„Budeme dál pracovat na odstrašení a obraně. Připravujeme se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Naše země bude, díky bohu, odstrašovat a bránit se jako součást NATO,“ poznamenal.
Řehka řekl, že konflikty ve světě, strategické šoky a překvapení se opakují se železnou pravidelností a nelze spoléhat na věčný mír. Rusko na Ukrajině se podle něj chystá na dlouhou opotřebovávací válku. Před několika týdny navíc vyvstal nový problém na Blízkém východě, připomněl teroristický útok hnutí Hamás a následnou odvetu Izraele.
Terorismus je podle Řehky vedle Ruska nejvýznamnější hrozbou pro NATO. „Zůstává hrozbou, na kterou se musíme připravovat,“ konstatoval.
Ministerstvo obrany má podle návrhu rozpočtu příští rok hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více proti letošnímu schválenému rozpočtu.
Spolu s výdaji na obranu v dalších kapitolách rozpočtu ve výši 8,6 miliardy korun dosáhne částka bezmála 160 miliard korun, a přesáhne tak poprvé od vstupu Česka do NATO v roce 1999 dvě procenta hrubého domácího produktu.
Řehka řekl, že přes obrovský nárůst rozpočtu nebude mít armáda zdaleka dostatek zdrojů pro rychlé řešení všech problémů. Musí být o to víc efektivní, doplnil. Varoval také před tím, aby zavládlo uspokojení z nákupů bojových vozidel pěchoty či letounů F-35, případně aby armáda pouze čekala, až technika dorazí. „Technika funguje jen ve spojení s kvalitními vojáky a veliteli, dobrým výcvikem a adekvátní doktrínou,“ konstatoval.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v ČR za první pololetí eviduje výrazný pokles takzvaných DDoS útoků, které ke kyberútokům nejčastěji používají ruskojazyčné hacktivistické skupiny. Byly jich necelé dvě desítky, zatímco ve druhé polovině 2024 jich bylo téměř čtyřnásobný počet. ČTK to dnes řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022.
NÚKIB podle mluvčí neeviduje hacktivistické útoky jako samostatnou kategorii, tudíž v tomto případě nedisponuje přesným počtem. „Navíc je spousta DDoS, u kterých nelze s jistotou tvrdit, kdo za nimi stál. Další důležitý fakt je ten, že i když se nějaká ruskojazyčná hacktivistická skupina k DDoS útoku přihlásí, nemusí to nutně znamenat, že za incidentem opravdu stojí,“ upozornila Dvořáková.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes na prvním zasedání po vládních prázdninách informoval kabinet o úterním jednání takzvané koalice ochotných či Evropské rady. Ocenil, že s koalicí ochotných nově intenzivně diskutují i Spojené státy a je základní shoda na dalším postupu. Řekl to na tiskové konferenci.
Všichni účastníci úterní virtuální schůzky koalice ochotných potvrdili nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny. Členové uskupení také hodnotili výsledky pondělních jednání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump diskutoval o míru na Ukrajině s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zástupci klíčových evropských zemí. Diskusi státníci vedli i o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Spojené státy by si měly uvědomit, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Ruska nikam nepovede. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Evropská unie se podle něj snaží změnit postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa v otázce Ukrajiny, kterou Rusko před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadlo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí ve Washingtonu jednal spolu s evropskými lídry o míru na Ukrajině. Tématem schůzky byly mimo jiné bezpečnostní záruky Ukrajině jako součásti budoucí mírové dohody. Tyto záruky by vybrané země poskytly Kyjevu s cílem zabránit opětovnému napadení Ukrajiny ze strany Ruska, o podobě záruk ale západní země a instituce nadále jednají.
Přezbrojení dostane armádu na kvalitativně vyšší úroveň a podpoří digitální transformaci. Podle nové koncepce výstavby armády do roku 2035, s jejímž schválením se počítá do konce roku, čeká armádu deset let zásadní technologické transformace a generační proměny zbraňových systémů. „Armáda přejde na západní techniku, bude se digitalizovat a propojovat,“ doplnil Řehka.
Koncepci projedná na příštím zasedání ve čtvrtek 7. prosince Bezpečnostní rada státu, následně ji bude schvalovat vláda, doplnil Řehka ve vyjádření pro novináře. Dokument podle něj vznikal paralelně s dříve schválenou obrannou a bezpečnostní strategií, předložený ale musí být až jako poslední. „Stoprocentně bude schválen v tomto roce,“ uvedl.
