Řehka: Připravujeme se na nejhorší scénář a protivníka s jadernými zbraněmi
Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a vedle Ruska je nejvýznamnější hrozbou pro NATO, uvedl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Nelze spoléhat na věčný mír,“ varoval Řehka. V souladu s nedávno schválenou obrannou strategií je nutné se chystat na obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi, upozornil s tím, že u války s Ruskem bychom byli od první vteřiny.
„Kdyby došlo ke střetu mezi Ruskem a aliancí - opakuji kdyby - byli bychom aktivním účastníkem od první vteřiny. Dotklo by se to armády, ale také naší infrastruktury a všech občanů,“ uvedl dnes náčelník Řehka.
„Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a kromě Ruska je to nejvýznamnější hrozba pro celé NATO,“ podotkl Řehka.
„Budeme dál pracovat na odstrašení a obraně. Připravujeme se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Naše země bude, díky bohu, odstrašovat a bránit se jako součást NATO,“ poznamenal.
Řehka řekl, že konflikty ve světě, strategické šoky a překvapení se opakují se železnou pravidelností a nelze spoléhat na věčný mír. Rusko na Ukrajině se podle něj chystá na dlouhou opotřebovávací válku. Před několika týdny navíc vyvstal nový problém na Blízkém východě, připomněl teroristický útok hnutí Hamás a následnou odvetu Izraele.
Terorismus je podle Řehky vedle Ruska nejvýznamnější hrozbou pro NATO. „Zůstává hrozbou, na kterou se musíme připravovat,“ konstatoval.
Ministerstvo obrany má podle návrhu rozpočtu příští rok hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více proti letošnímu schválenému rozpočtu.
Spolu s výdaji na obranu v dalších kapitolách rozpočtu ve výši 8,6 miliardy korun dosáhne částka bezmála 160 miliard korun, a přesáhne tak poprvé od vstupu Česka do NATO v roce 1999 dvě procenta hrubého domácího produktu.
Řehka řekl, že přes obrovský nárůst rozpočtu nebude mít armáda zdaleka dostatek zdrojů pro rychlé řešení všech problémů. Musí být o to víc efektivní, doplnil. Varoval také před tím, aby zavládlo uspokojení z nákupů bojových vozidel pěchoty či letounů F-35, případně aby armáda pouze čekala, až technika dorazí. „Technika funguje jen ve spojení s kvalitními vojáky a veliteli, dobrým výcvikem a adekvátní doktrínou,“ konstatoval.
Podle agentury Bloomberg s odvoláním na anonymní vrcholové manažery indického ropného rafinérského komplexu Indie prosazuje zákaz nákupu ropy od ruských společností Lukoil a Rosněfť, které minulý týden zasáhly americké sankce, ale nechtěla by se zcela vzdát dovozu ruské ropy.
Rafinerie zkoumají, kolik ropy mohou dovážet od jiných ruských dodavatelů, na které se nevztahují sankce, a za jakou cenu, informuje agentura Bloomberg. Snaží se také zjistit, jaká část ropy Rosněftu by mohla být dodána prostřednictvím jiných společností. Sankce byly dříve uvaleny na dva další ruské producenty: Surgutněftegaz a Gazpromněft. Podle údajů společnosti Kpler se tyto čtyři sankcionované společnosti v roce 2024 podílely na více než 80 % indického dovozu ropy z Ruska.
Podle zdrojů RBC-Ukrajina ruské vojenské údery poškodily zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.
Podle předsedy představenstva společnosti Naftogaz Ukrajiny Serhije Koreckého pracují na místě dopadu specialisté, kteří posuzují následky a zahajují sanační práce.
Podle něj se jedná již o sedmý cílený útok ruských vojenských sil na plynárenskou infrastrukturu od začátku října.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 38 bezpilotními letouny, z nichž 26 zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Naopak 12 úderných dronů podle něj zasáhlo čtyři blíže neupřesněná místa.
Ukrajina podle Moskvy útočila druhou noc v řadě a vyslala jeden z dronů i směrem na ruskou metropoli. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina na místě dopadu trosek dronu zasahují záchranné složky. Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz mezitím uvedl, že jeden člověk zraněný po útoku musel do nemocnice.
Přezbrojení dostane armádu na kvalitativně vyšší úroveň a podpoří digitální transformaci. Podle nové koncepce výstavby armády do roku 2035, s jejímž schválením se počítá do konce roku, čeká armádu deset let zásadní technologické transformace a generační proměny zbraňových systémů. „Armáda přejde na západní techniku, bude se digitalizovat a propojovat,“ doplnil Řehka.
Koncepci projedná na příštím zasedání ve čtvrtek 7. prosince Bezpečnostní rada státu, následně ji bude schvalovat vláda, doplnil Řehka ve vyjádření pro novináře. Dokument podle něj vznikal paralelně s dříve schválenou obrannou a bezpečnostní strategií, předložený ale musí být až jako poslední. „Stoprocentně bude schválen v tomto roce,“ uvedl.
