Řehka: Připravujeme se na nejhorší scénář a protivníka s jadernými zbraněmi
Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a vedle Ruska je nejvýznamnější hrozbou pro NATO, uvedl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Nelze spoléhat na věčný mír,“ varoval Řehka. V souladu s nedávno schválenou obrannou strategií je nutné se chystat na obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi, upozornil s tím, že u války s Ruskem bychom byli od první vteřiny.
„Kdyby došlo ke střetu mezi Ruskem a aliancí - opakuji kdyby - byli bychom aktivním účastníkem od první vteřiny. Dotklo by se to armády, ale také naší infrastruktury a všech občanů,“ uvedl dnes náčelník Řehka.
„Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a kromě Ruska je to nejvýznamnější hrozba pro celé NATO,“ podotkl Řehka.
„Budeme dál pracovat na odstrašení a obraně. Připravujeme se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Naše země bude, díky bohu, odstrašovat a bránit se jako součást NATO,“ poznamenal.
Řehka řekl, že konflikty ve světě, strategické šoky a překvapení se opakují se železnou pravidelností a nelze spoléhat na věčný mír. Rusko na Ukrajině se podle něj chystá na dlouhou opotřebovávací válku. Před několika týdny navíc vyvstal nový problém na Blízkém východě, připomněl teroristický útok hnutí Hamás a následnou odvetu Izraele.
Terorismus je podle Řehky vedle Ruska nejvýznamnější hrozbou pro NATO. „Zůstává hrozbou, na kterou se musíme připravovat,“ konstatoval.
Ministerstvo obrany má podle návrhu rozpočtu příští rok hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více proti letošnímu schválenému rozpočtu.
Spolu s výdaji na obranu v dalších kapitolách rozpočtu ve výši 8,6 miliardy korun dosáhne částka bezmála 160 miliard korun, a přesáhne tak poprvé od vstupu Česka do NATO v roce 1999 dvě procenta hrubého domácího produktu.
Řehka řekl, že přes obrovský nárůst rozpočtu nebude mít armáda zdaleka dostatek zdrojů pro rychlé řešení všech problémů. Musí být o to víc efektivní, doplnil. Varoval také před tím, aby zavládlo uspokojení z nákupů bojových vozidel pěchoty či letounů F-35, případně aby armáda pouze čekala, až technika dorazí. „Technika funguje jen ve spojení s kvalitními vojáky a veliteli, dobrým výcvikem a adekvátní doktrínou,“ konstatoval.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Přezbrojení dostane armádu na kvalitativně vyšší úroveň a podpoří digitální transformaci. Podle nové koncepce výstavby armády do roku 2035, s jejímž schválením se počítá do konce roku, čeká armádu deset let zásadní technologické transformace a generační proměny zbraňových systémů. „Armáda přejde na západní techniku, bude se digitalizovat a propojovat,“ doplnil Řehka.
Koncepci projedná na příštím zasedání ve čtvrtek 7. prosince Bezpečnostní rada státu, následně ji bude schvalovat vláda, doplnil Řehka ve vyjádření pro novináře. Dokument podle něj vznikal paralelně s dříve schválenou obrannou a bezpečnostní strategií, předložený ale musí být až jako poslední. „Stoprocentně bude schválen v tomto roce,“ uvedl.
