Řehka: Připravujeme se na nejhorší scénář a protivníka s jadernými zbraněmi
Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a vedle Ruska je nejvýznamnější hrozbou pro NATO, uvedl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Nelze spoléhat na věčný mír,“ varoval Řehka. V souladu s nedávno schválenou obrannou strategií je nutné se chystat na obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi, upozornil s tím, že u války s Ruskem bychom byli od první vteřiny.
„Kdyby došlo ke střetu mezi Ruskem a aliancí - opakuji kdyby - byli bychom aktivním účastníkem od první vteřiny. Dotklo by se to armády, ale také naší infrastruktury a všech občanů,“ uvedl dnes náčelník Řehka.
„Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a kromě Ruska je to nejvýznamnější hrozba pro celé NATO,“ podotkl Řehka.
„Budeme dál pracovat na odstrašení a obraně. Připravujeme se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Naše země bude, díky bohu, odstrašovat a bránit se jako součást NATO,“ poznamenal.
Řehka řekl, že konflikty ve světě, strategické šoky a překvapení se opakují se železnou pravidelností a nelze spoléhat na věčný mír. Rusko na Ukrajině se podle něj chystá na dlouhou opotřebovávací válku. Před několika týdny navíc vyvstal nový problém na Blízkém východě, připomněl teroristický útok hnutí Hamás a následnou odvetu Izraele.
Terorismus je podle Řehky vedle Ruska nejvýznamnější hrozbou pro NATO. „Zůstává hrozbou, na kterou se musíme připravovat,“ konstatoval.
Ministerstvo obrany má podle návrhu rozpočtu příští rok hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více proti letošnímu schválenému rozpočtu.
Spolu s výdaji na obranu v dalších kapitolách rozpočtu ve výši 8,6 miliardy korun dosáhne částka bezmála 160 miliard korun, a přesáhne tak poprvé od vstupu Česka do NATO v roce 1999 dvě procenta hrubého domácího produktu.
Řehka řekl, že přes obrovský nárůst rozpočtu nebude mít armáda zdaleka dostatek zdrojů pro rychlé řešení všech problémů. Musí být o to víc efektivní, doplnil. Varoval také před tím, aby zavládlo uspokojení z nákupů bojových vozidel pěchoty či letounů F-35, případně aby armáda pouze čekala, až technika dorazí. „Technika funguje jen ve spojení s kvalitními vojáky a veliteli, dobrým výcvikem a adekvátní doktrínou,“ konstatoval.
Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.
„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
Přezbrojení dostane armádu na kvalitativně vyšší úroveň a podpoří digitální transformaci. Podle nové koncepce výstavby armády do roku 2035, s jejímž schválením se počítá do konce roku, čeká armádu deset let zásadní technologické transformace a generační proměny zbraňových systémů. „Armáda přejde na západní techniku, bude se digitalizovat a propojovat,“ doplnil Řehka.
Koncepci projedná na příštím zasedání ve čtvrtek 7. prosince Bezpečnostní rada státu, následně ji bude schvalovat vláda, doplnil Řehka ve vyjádření pro novináře. Dokument podle něj vznikal paralelně s dříve schválenou obrannou a bezpečnostní strategií, předložený ale musí být až jako poslední. „Stoprocentně bude schválen v tomto roce,“ uvedl.
