Odveta Kremlu za zmrazení majetku v ČR? Český diplomat v Moskvě musel na kobereček
Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo zástupce velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého, aby mu dalo najevo svůj nesouhlas s přidáním ruského podniku spravujícího nemovitosti na český sankční seznam. S odvoláním na dnešní vyjádření ruského ministerstva zahraničí to uvedla agentura TASS.
„Můžeme potvrdit, že náš chargé d’affaires byl pozván 17. listopadu na ruské ministerstvo zahraničí. Detaily a obsah jednání nebude česká diplomacie komentovat,“ sdělilo ČTK české ministerstvo zahraničních věcí.
Velvyslancem v Rusku je oficiálně Vítězslav Pivoňka, který ale už několik měsíců pobývá v Česku. Diplomat Čistecký v Moskvě působí jako zástupce velvyslance.
Přidání ruského podniku Goszagransobstvennosť na seznam schválila ve středu česká vláda. Rozhodla tím také o zmrazení jeho majetku v České republice. Moskva to v dnešním prohlášení označila za právní svévoli.
„Diplomatovi byl tlumočen důrazný nesouhlas v souvislosti s rozhodnutím české vlády z 15. listopadu o přidání podniku Goszagransobstvennosť na český národní sankční seznam,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva. „Bylo jasně dáno najevo, že podobná právní svévole je nepřípustná,“ uvedlo také ministerstvo.
Už dříve Moskva ústy prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova označila krok české diplomacie za nezákonný. Ministr zahraničí Jan Lipavský ale na dotaz ČTK tento týden uvedl, že zmrazení ruského majetku v ČR je v souladu se sankčním zákonem.
Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N.
Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025.
Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG.
Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes také zopakovalo dřívější varování Moskvy, že ruská strana bude na rozhodnutí Prahy reagovat. „Ruská strana použije všechny prostředky včetně toho, že podnikne odvetné kroky ve vztahu k českým aktivům v Rusku,“ stojí v prohlášení.
Podle dřívějšího vyjádření Lipavského ale Česko nemá v Rusku žádný objekt, který by byl čistě ve vlastnictví České republiky a neměl další formu úpravy fungování. Česko má v Rusku zastupitelský úřad a Český dům, což jsou objekty upravené mezinárodními smlouvami.
