Hrobník z Izjumu pohřbil přes 450 lidí včetně pravnuček. Oběti Rusů měly i známky mučení
Vitalij pracuje jako hrobník v ukrajinském městě Izjum. „Když se neostřelovalo, kopali jsme a pohřbívali,“ vypráví. Minulý rok na podzim bylo město osvobozeno ukrajinskými silami a vzápětí byl odhalen masový hrob. Oběti měly na tělech stopy po mučení anebo po kulkách. Pachatele těchto válečných zločinů se nyní snaží najít ukrajinská bezpečnostní služba, napsal britský deník Daily Mail.
Vitalijovi bylo jasné, že musí začít vykopávat hroby brzy poté, co zjistil, že se ruská armáda rozhodla vtrhnout do jeho země. Ačkoli očekával krveprolití a ostrý konflikt, nic ho nedokázalo připravit na surovou brutalitu Putinových sil a jejich odhodlání naprosto opustit lidskost.
Starší muž, který nebere úlohu městského hrobníka na lehkou váhu, řekl: „Když se neostřelovalo, kopali jsme a pohřbívali. Když se ostřelovalo, dostali jsme se ven. Stříleli a věděli, že v těch budovách není nikdo z armády, prostě útočili na civilisty. Masově je zabíjeli.“
Izjum, Vitalijův domov, byl obsazen ruskými silami krátce poté, co Rusko zahájilo okupaci Ukrajiny. Vitalij pohřbil 451 těl, téměř všechna z nich byla těla ukrajinských civilistů, v malém lese mimo město. Mnoho z nich bylo nalezeno se stopami po mučení a mnoho z nich mělo zranění způsobené kulkami.
Pohřbila dvě malé pravnučky
Spousta těl však ještě nebyla identifikována kvůli tomu, jak rychle se hromadila a také kvůli brutálním způsobům zabíjení. „Bylo tam mnoho neznámých lidí, mnoho neznámých ostatků,“ řekl dále Vitalij.
Poté, co byli Rusové z místa vyhnáni, tým vyšetřovatelů se pustil do exhumace 50ti až 60ti těl denně. Ukrajinská bezpečnostní služba se nyní snaží najít ruské vojáky, kteří se těchto válečných zločinů v Izjumu dopustili. „To, co ruská armáda udělala, je proti lidskosti, proti Ukrajině, proti Ukrajincům a dalo by se to nazvat genocidou,“ okomentoval jeden z vyšetřovatelů.
Bezpečnostní služba se snaží objasnit, co se stalo civilistům z regionu. Dva zaměstnanci služby se pokouší hledat příbuzné a hledají, jestli mají stejné DNA jako ti, co byli pohřbeni v lese u Izjumu. Chtějí tak pomoct tisícům lidí ve městě, kteří ztratili své blízké jako například Haljana Žicharevová.
Tato prababička ztratila několik členů své rodiny, včetně svých dvou pravnuček, kterým bylo 6 a 9 let. Stalo se tak poté, co na jejich byt dopadla bomba. „Zemřelo 52 lidí. Byla tam celá má rodina,“ řekla tiše.
Jejich těla ležela v troskách měsíce, než se je podařilo provizorně pohřbít a teprve nyní jim žena mohla zařídit řádný pohřeb.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
