Hrobník z Izjumu pohřbil přes 450 lidí včetně pravnuček. Oběti Rusů měly i známky mučení
Vitalij pracuje jako hrobník v ukrajinském městě Izjum. „Když se neostřelovalo, kopali jsme a pohřbívali,“ vypráví. Minulý rok na podzim bylo město osvobozeno ukrajinskými silami a vzápětí byl odhalen masový hrob. Oběti měly na tělech stopy po mučení anebo po kulkách. Pachatele těchto válečných zločinů se nyní snaží najít ukrajinská bezpečnostní služba, napsal britský deník Daily Mail.
Vitalijovi bylo jasné, že musí začít vykopávat hroby brzy poté, co zjistil, že se ruská armáda rozhodla vtrhnout do jeho země. Ačkoli očekával krveprolití a ostrý konflikt, nic ho nedokázalo připravit na surovou brutalitu Putinových sil a jejich odhodlání naprosto opustit lidskost.
Starší muž, který nebere úlohu městského hrobníka na lehkou váhu, řekl: „Když se neostřelovalo, kopali jsme a pohřbívali. Když se ostřelovalo, dostali jsme se ven. Stříleli a věděli, že v těch budovách není nikdo z armády, prostě útočili na civilisty. Masově je zabíjeli.“
Izjum, Vitalijův domov, byl obsazen ruskými silami krátce poté, co Rusko zahájilo okupaci Ukrajiny. Vitalij pohřbil 451 těl, téměř všechna z nich byla těla ukrajinských civilistů, v malém lese mimo město. Mnoho z nich bylo nalezeno se stopami po mučení a mnoho z nich mělo zranění způsobené kulkami.
Pohřbila dvě malé pravnučky
Spousta těl však ještě nebyla identifikována kvůli tomu, jak rychle se hromadila a také kvůli brutálním způsobům zabíjení. „Bylo tam mnoho neznámých lidí, mnoho neznámých ostatků,“ řekl dále Vitalij.
Poté, co byli Rusové z místa vyhnáni, tým vyšetřovatelů se pustil do exhumace 50ti až 60ti těl denně. Ukrajinská bezpečnostní služba se nyní snaží najít ruské vojáky, kteří se těchto válečných zločinů v Izjumu dopustili. „To, co ruská armáda udělala, je proti lidskosti, proti Ukrajině, proti Ukrajincům a dalo by se to nazvat genocidou,“ okomentoval jeden z vyšetřovatelů.
Bezpečnostní služba se snaží objasnit, co se stalo civilistům z regionu. Dva zaměstnanci služby se pokouší hledat příbuzné a hledají, jestli mají stejné DNA jako ti, co byli pohřbeni v lese u Izjumu. Chtějí tak pomoct tisícům lidí ve městě, kteří ztratili své blízké jako například Haljana Žicharevová.
Tato prababička ztratila několik členů své rodiny, včetně svých dvou pravnuček, kterým bylo 6 a 9 let. Stalo se tak poté, co na jejich byt dopadla bomba. „Zemřelo 52 lidí. Byla tam celá má rodina,“ řekla tiše.
Jejich těla ležela v troskách měsíce, než se je podařilo provizorně pohřbít a teprve nyní jim žena mohla zařídit řádný pohřeb.
Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionem barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden. Reuters o tom informuje s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX.
Lodě Sikar a Monte 1 byly na začátku října naloženy ropou z ruského baltského přístavu Primorsk. Oba tankery plují pod gambijskou vlajkou.
Podle OilX a LSEG se loď Sikar, která byla naložena 6. října, zastavila 24. října ve Středozemním moři poblíž vstupu do Suezského průplavu a od té doby zůstává zakotvena. Jako svůj cíl deklarovala egyptský přístav Port Saíd na severním konci průplavu. Loď Monte 1, která byla podle LSEG naložena 7. října, proplula průplavem 30. října a kotví v Rudém moři.
Kyjevské náměstí Nezávislosti („Majdan“): Poslední rozloučení s hrdinou. V civilu fotograf a za války mariňák Kosťantyn Huzenko zemřel 1. listopadu po ruském úderu na východě Ukrajiny.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.
„Zahájit válku a očekávat volný pohyb v Evropě je těžké ospravedlnit,“ uvedla na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „EU zpřísňuje vízová pravidla pro ruské občany uprostřed pokračujících narušení kvůli dronům a sabotážím na evropské půdě,“ dodala s tím, že „cestování do EU není samozřejmost, je to privilegium“.
Budou nicméně existovat výjimky pro omezené a odůvodněné případy, jako jsou nezávislí novináři a obránci lidských práv.
