Hrobník z Izjumu pohřbil přes 450 lidí včetně pravnuček. Oběti Rusů měly i známky mučení
Vitalij pracuje jako hrobník v ukrajinském městě Izjum. „Když se neostřelovalo, kopali jsme a pohřbívali,“ vypráví. Minulý rok na podzim bylo město osvobozeno ukrajinskými silami a vzápětí byl odhalen masový hrob. Oběti měly na tělech stopy po mučení anebo po kulkách. Pachatele těchto válečných zločinů se nyní snaží najít ukrajinská bezpečnostní služba, napsal britský deník Daily Mail.
Vitalijovi bylo jasné, že musí začít vykopávat hroby brzy poté, co zjistil, že se ruská armáda rozhodla vtrhnout do jeho země. Ačkoli očekával krveprolití a ostrý konflikt, nic ho nedokázalo připravit na surovou brutalitu Putinových sil a jejich odhodlání naprosto opustit lidskost.
Starší muž, který nebere úlohu městského hrobníka na lehkou váhu, řekl: „Když se neostřelovalo, kopali jsme a pohřbívali. Když se ostřelovalo, dostali jsme se ven. Stříleli a věděli, že v těch budovách není nikdo z armády, prostě útočili na civilisty. Masově je zabíjeli.“
Izjum, Vitalijův domov, byl obsazen ruskými silami krátce poté, co Rusko zahájilo okupaci Ukrajiny. Vitalij pohřbil 451 těl, téměř všechna z nich byla těla ukrajinských civilistů, v malém lese mimo město. Mnoho z nich bylo nalezeno se stopami po mučení a mnoho z nich mělo zranění způsobené kulkami.
Pohřbila dvě malé pravnučky
Spousta těl však ještě nebyla identifikována kvůli tomu, jak rychle se hromadila a také kvůli brutálním způsobům zabíjení. „Bylo tam mnoho neznámých lidí, mnoho neznámých ostatků,“ řekl dále Vitalij.
Poté, co byli Rusové z místa vyhnáni, tým vyšetřovatelů se pustil do exhumace 50ti až 60ti těl denně. Ukrajinská bezpečnostní služba se nyní snaží najít ruské vojáky, kteří se těchto válečných zločinů v Izjumu dopustili. „To, co ruská armáda udělala, je proti lidskosti, proti Ukrajině, proti Ukrajincům a dalo by se to nazvat genocidou,“ okomentoval jeden z vyšetřovatelů.
Bezpečnostní služba se snaží objasnit, co se stalo civilistům z regionu. Dva zaměstnanci služby se pokouší hledat příbuzné a hledají, jestli mají stejné DNA jako ti, co byli pohřbeni v lese u Izjumu. Chtějí tak pomoct tisícům lidí ve městě, kteří ztratili své blízké jako například Haljana Žicharevová.
Tato prababička ztratila několik členů své rodiny, včetně svých dvou pravnuček, kterým bylo 6 a 9 let. Stalo se tak poté, co na jejich byt dopadla bomba. „Zemřelo 52 lidí. Byla tam celá má rodina,“ řekla tiše.
Jejich těla ležela v troskách měsíce, než se je podařilo provizorně pohřbít a teprve nyní jim žena mohla zařídit řádný pohřeb.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
