Putin je po smrti! Fámu podle Kyjeva rozšířili ruští politici. Co se o zvěsti ví?
Zdravotní stav ruského prezidenta Vladimira Putina je ostře sledováné téma a do popředí se dostalo poté, co v únoru 2022 rozpoutal válku na Ukrajině. Na platformě Telegram se tak pravidelně objevují spekulace o tom, jakou nemocí pravděpodobně Putin trpí – nejčastěji je zmiňována rakovina nebo Parkinsonova choroba. V posledních týdnech však převládala zpráva o tom, že Putin je mrtvý. Podle zástupců ukrajinské rozvědky to však byli samotní kremelští úředníci, kteří tuto spekulaci rozšířili, uvedl server Newsweek.
V minulém týdnu nespočet telegramových kanálů přineslo klamavou zprávu o Putinově smrti doplněnou o to, že v Kremlu po „vůdcově“ skonu nastal boj o moc. A jak už to tak u fám bývá, zvěst se rychle rozšířila a začala trendovat na sociálních sítích. Reagoval dokonce i samotný Kreml, který rychle přišel s prohlášením, že jde o hoax a i Putin se od té doby ukázal několikrát na veřejnosti.
Mluvčí rozvědky GUR Andrij Jusov uvedl, že za spekulací a jejím šířením stojí „ruští státní představitelé“, jejichž úmyslem bylo pozorovat reakci ruské veřejnosti na „takovou novinu o Putinově smrti“. Jusov zmínil, že „pravdivá“ zpráva o Putinově smrti by pro Ukrajinu byla „velmi dobrá zpráva“, nicméně vypuštěná spekulace byla podle něj jen „klasickou ukázkou ruských dezinformačních stanov“.
„Byla by to výjimečně sladce znějící zpráva pro Ukrajince,“ komentoval spekulaci o Putinově domnělé smrti. „Ale šlo o interní kampaň zaměřenou na ruského čtenáře,“ vysvětlil. „Na druhou stranu takováhle poplašná zpráva neprospěje ani Putinovi, protože v Rusku je mnoho konspirátorů a šiřitelů konspiračních teorií,“ vysvětlil také, proč věří, že s falešnou zprávou přišlo samo Rusko.
Zkoumala se reakce běžných Rusů?
„Základním úkolem této falešné zprávy bylo zhodnotit, jak by společnost reagovala. Zkoumali hned několik faktorů – jestli by tomu lidé na první dobrou věřili, jaká by byla první reakce, ale zaměřovali se i na to, jestli je na takovou událost vůbec ruská společnost připravena. Další hledisko bylo sledování jednotlivců – jak reagovali zástupci elity, jak média samotná, jak provládní kanály,“ vyjmenoval Jusov.
„Takhle se říše, která je založená na práci tajných služeb, účí, jak pokračovat ve své vládě,“ dodal. Jusov rovněž poznamenal, že dezinformace tohoto ražení mají dopad na Putina a například i na kremelského mluvčího Dmitrije Peskova. „Vlastně mohlo jít o instrument schopný Putina, nebo někoho jako on, ovlivnit. Musel nějak reagovat, stejně tak Peskov musel prokázat, že jde o nepravdu. Tudíž někdo mu předem vytyčil cestu, kterou musí následovat, jako by postupoval podle nějakých předem daných pravidel – ergo podle stanov dezinformační ruské strategie,“ objasnil Jusov.
Jak přesně ruská společnost reagovala na zprávy o Putinově smrti je nejasné, zřejmé ale je, že po přečtení noviny si urychleně vyhledávali informace o svém prezidentovi. Podle ruského investigativního webu Agenstvo se spojení „mrtvý Putin“, „umírající Putin“ či „Putin zemřel“ v ruském vyhledávači Yandex za poslední měsíc objevila na 417 tisíckrát, zvláště pak mezi 23. a 29. říjnem, tedy v době, kdy se spekulace rozšířila na telegramu.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
