Z KLDR míří do Ruska vagony plné zbraní? Železniční doprava se po Kimově návštěvě prudce zvýšila
Železniční doprava mezi Severní Koreou a Ruskem se v posledních dnech prudce zvyšuje. To ukazuje na možný přesun zbraní mezi oběma zeměmi. Uvedlo to ve své studii Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Studie vychází ze satelitních snímků s vysokým rozlišením. Na těch bylo v jediné pohraniční železniční stanici mezi Ruskem a KLDR identifikováno sedmdesát nákladních vagonů.
Tento počet CSIS označila za bezprecedentní, a to i ve srovnání s provozem před pandemií nemoci covid-19. Za posledních pět let bylo na tomto seřaďovacím nádraží zaznamenáno nejvýše 20 vagonů.
Nárůst aktivity „pravděpodobně naznačuje, že Severní Korea dodává zbraně a munici do Ruska“, uvedla CSIS. Obsah vagonů, které byly zakryté plachtami, nebylo možné identifikovat.
Prudký nárůst přeshraniční železniční dopravy následuje po setkání severokorejského lídra Kim Čong-una a ruského prezidenta Vladimira Putina minulý měsíc v Rusku. Ve čtvrtek pak stanice CBS News citovala nejmenovaného amerického představitele, který prohlásil, že KLDR začala převážet zbraně do Ruska.
Setkání mezi Kim Čong-unem a Putinem oživilo obavy Západu, že izolovaný a jaderně vyzbrojený Pchjongjang dodá Moskvě zbraně pro válku na Ukrajině. Rusko sice uvedlo, že během setkání nebyla uzavřena žádná dohoda o zbraních, šéf Kremlu se ale zmínil o vyhlídkách na vojenskou spolupráci.
Rusko potřebuje severokorejskou munici k pokračování své války na Ukrajině. Severní Korea pak čelí podezření, že chce získat technologie pro svůj jaderný a raketový program a modernizovat své vojenské vybavení pocházející ze sovětské éry.
Na obě země se vztahují mezinárodní sankce. Na Moskvu za invazi na Ukrajinu a na Pchjongjang za jeho jaderný a balistický program, připomněla agentura AFP.
Kreml dnes obvinil Estonsko, že falešně nařklo piloty tří ruských stíhaček MiG-31 z pátečního narušení estonského vzdušného prostoru. Tallinn se jen snaží vyhrotit napětí, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Estonsko je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance a jeho tvrzení o narušení vzdušného prostoru už dříve odmítlo i ruské ministerstvo obrany.
„Považujeme tato (estonská) prohlášení za nepodložená, neopodstatněná a za součást zcela bezuzdné politiky přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace,“ řekl podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Naši vojáci vždy dodržují mezinárodní pravidla,“ prohlásil.
Na bojišti, kde se to jen hemží smrticími ruskými drony, používají ukrajinští vojáci stále více obratná dálkově ovládaná vozidla, která dokážou plnit celou řadu úkolů a umožňují vojákům, aby se sami nevydávali na potenciálně životu nebezpečné mise, napsala agentura AP.
Ukrajinská armáda, která se v déle než tři a půl roku trvající válce potýká s nedostatkem vojáků, využívá zejména takzvané pojízdné roboty. Toto vozítko vypadá jako miniaturní tank a dokáže přepravovat zásoby, odstraňovat miny a evakuovat zraněné nebo mrtvé.
„Lidi to úplně nahradit neumí,“ připustil velitel jednoho z pluků ve 20. brigádě Ljubart, který vystupuje pod přezdívkou Miami. „Řekl bych to takhle: člověk tam jít může, ale je to pro něj někdy příliš nebezpečné,“ dodal následně.
Ruská vojska dobyla vesnici Kalynivske na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany, které použilo ruský název obce, nalézající se na styku administrativní hranice Dněpropetrovské, Doněcké a Záporožské oblasti, Kalinovskoje.
Kyjev se dosud nevyjádřil k tvrzení Moskvy, které ve válečných podmínkách nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. O obci se ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti nezmínil, nejhorší podle něj zůstává situace u Pokrovska na východě země, kde nepřítel během uplynulých 24 hodin podnikl 49 útoků.
