Z KLDR míří do Ruska vagony plné zbraní? Železniční doprava se po Kimově návštěvě prudce zvýšila
Železniční doprava mezi Severní Koreou a Ruskem se v posledních dnech prudce zvyšuje. To ukazuje na možný přesun zbraní mezi oběma zeměmi. Uvedlo to ve své studii Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Studie vychází ze satelitních snímků s vysokým rozlišením. Na těch bylo v jediné pohraniční železniční stanici mezi Ruskem a KLDR identifikováno sedmdesát nákladních vagonů.
Tento počet CSIS označila za bezprecedentní, a to i ve srovnání s provozem před pandemií nemoci covid-19. Za posledních pět let bylo na tomto seřaďovacím nádraží zaznamenáno nejvýše 20 vagonů.
Nárůst aktivity „pravděpodobně naznačuje, že Severní Korea dodává zbraně a munici do Ruska“, uvedla CSIS. Obsah vagonů, které byly zakryté plachtami, nebylo možné identifikovat.
Prudký nárůst přeshraniční železniční dopravy následuje po setkání severokorejského lídra Kim Čong-una a ruského prezidenta Vladimira Putina minulý měsíc v Rusku. Ve čtvrtek pak stanice CBS News citovala nejmenovaného amerického představitele, který prohlásil, že KLDR začala převážet zbraně do Ruska.
Setkání mezi Kim Čong-unem a Putinem oživilo obavy Západu, že izolovaný a jaderně vyzbrojený Pchjongjang dodá Moskvě zbraně pro válku na Ukrajině. Rusko sice uvedlo, že během setkání nebyla uzavřena žádná dohoda o zbraních, šéf Kremlu se ale zmínil o vyhlídkách na vojenskou spolupráci.
Rusko potřebuje severokorejskou munici k pokračování své války na Ukrajině. Severní Korea pak čelí podezření, že chce získat technologie pro svůj jaderný a raketový program a modernizovat své vojenské vybavení pocházející ze sovětské éry.
Na obě země se vztahují mezinárodní sankce. Na Moskvu za invazi na Ukrajinu a na Pchjongjang za jeho jaderný a balistický program, připomněla agentura AFP.
Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika, nebo spálené lesy a zničené budovy.
Španělsko zaplatí 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, řekl dnes jeho premiér Pedro Sánchez po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Madridu. Podle místních médií oznámil Sánchez balík pomoci pro Ukrajinu v celkové hodnotě přes 800 milionů eur, z toho 200 milionů na rekonstrukci země a zbytek na vojenské vybavení.
Sánchez dnes po jednání se Zelenským řekl, že ukrajinskou armádu, která skoro čtyři roky brání zemi proti ruské invazi, jeho země během prosince podpoří obrannou techniku za 300 milionů eur. Přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), kdy členské země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, dá Madrid 100 milionů eur a asi 200 milionů eur poskytne ukrajinské armádě Španělsko prostřednictvím nového finančního nástroje EU SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení.
