Zelenskyj má o smrti Prigožina jasno: Nařídil ji Putin. A odrovnal tím sám sebe
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle serveru BBC News veřejně obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že nechal zabít vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. Ten zemřel přesně dva měsíce po neúspěšné vzpouře proti Moskvě při dosud neobjasněném pádu svého letadla při letu z Moskvy do Petrohradu.
„Putin se odrovnal - jako člověk i jako politik. Zabil Prigožina - přinejmenším takové máme informace,“ řekl ukrajinský prezident podle zpravodaje BBC. „U nás na Ukrajině jsme nevyhlásili den smutku, když z oblohy zmizel Prigožin. Pro nás to znamenalo, že je o jednoho teroristu méně,“ dodal při vystoupení v Kyjevě.
Morálka ruských vojsk podle Zelenského poklesla, protože až dosud využívaly žoldnéře, aby je vrhaly do útoků a žoldnéři nesměli ustoupit. O tuto ochranu, vykoupenou životy žoldnéřů, nyní ruská vojska přišla. „Pro nás je to určitě klad,“ podotkl.
Ukrajinský prezident neupřesnil, na základě jakých údajů se dospělo k závěru, že Putin mohl mít podíl na smrti zakladatele Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny. Za válečných podmínek nelze operativně prověřovat prohlášení státních představitelů, poznamenala BBC a připomněla, že Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dva dny po pádu Prigožinova letadla označil za „naprostou lež“ úvahy západních pozorovatelů, že Prigožin mohl být zabit „na příkaz Kremlu“.
„V Rusku se neděje mnoho věcí, za kterými by nestál Putin, ale nevím dost na to, abych znal odpověď,“ okomentoval Prigožinovu smrt americký prezident Joe Biden ještě v den letecké havárie.
Deník Ukrajinska pravda v souvislosti se Zelenského výroky připomněl, že v kanálu Grey Zone, pokládaném za blízký „wagnerovců“, se objevilo tvrzení, že letadlo sestřelila protivzdušná obrana, jakož i hypotéza, že za pád letounu mohla exploze na palubě stroje.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že v poslední výměně se vrátili do vlasti nemocní a zranění vojáci.
„Každý z dnes propuštěných obránců má vážné zdravotní diagnózy a nemoci, které jsou důsledkem zranění a pobytu v zajetí. Mnozí mají výrazný úbytek hmotnosti, dystrofii, vředy, problémy se zrakem, poruchy pohybového aparátu, kardiovaskulární choroby a zažívací problémy,“ uvedl ukrajinský koordinační štáb na facebooku. Většina z vyměněných vojáků podle něj byla v ruském zajetí přes tři roky, významná část z nich bránila město Mariupol.
Tématy třetího kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu by mohla být výměna válečných zajatců a ruské memorandum k možnostem ukončení čtvrtým rokem trvající války mezi oběma zeměmi. Dnes to podle ruskojazyčného servisu BBC řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podmínky pro ukončení konfliktu předložilo Rusko Ukrajině během druhého kola rozhovorů začátkem měsíce, Kyjev je označil za soubor starých ultimát.
„Jde o pokračování humanitárních výměn, propouštění zajatců, pokračování výměn těl padlých,“ řekl Peskov. „Samozřejmě si budeme muset vyměnit názory na reakci na návrhy memorand,“ dodal.
Severoatlantická aliance asi příští týden zkrátí svůj summit původně plánovaný na dva dny na pouhé dvě a půl hodiny trvající zasedání, aby americký prezident Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. S odvoláním na nejmenované alianční činitele to dnes napsal list Financial Times.
Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení zbrojních výdajů a obranných plánech aliance v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
