Zelenskyj v Radě bezpečnosti OSN mluvil o potřebě změn. Lavrov odešel, pak vytáhl „nacisty“
Podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní v její obraně proti ruské invazi a sankcionovat Rusko znamená podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bránit Chartu OSN. Zelenskyj to dnes prohlásil na zasedání Rady bezpečnosti OSN a navrhl změny v jejím fungování. Na zasedání hovořil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který tvrdil, že konflikt na Ukrajině je důsledkem „otevřeného vměšování“ USA do vnitřních ukrajinských záležitostí. Jeho americký protějšek Antony Blinken mluvil o utrpení, kterým musí procházet ukrajinské civilní obyvatelstvo, a uvedl, že Washington hodlá v podpoře bránící se Ukrajiny pokračovat.
V souladu s Chartou OSN je podle Zelenského ukrajinský mírový plán, který zahrnuje podmínku stažení ruských vojsk za v roce 1991 mezinárodně uznané ukrajinské hranice. Tedy také z poloostrova Krym, který Rusko protiprávně anektovalo už v roce 2014.
Rezoluce rady nyní může vetovat kterýkoliv z pěti jejích stálých členů. Jedním z nich je Ruská federace, která před více než rokem a půl napadla sousední Ukrajinu, a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Nástroj veta tak podle Zelenského vede radu do patových situací.
Prezident Ukrajiny proto nyní navrhl, aby bylo možné veto stálého člena RB OSN přehlasovat dvoutřetinovou „globální kvalifikovanou většinou“ Valného shromáždění OSN. Vyzval také k rovnějšímu zastoupení světových zemí v radě.
„Asie si zaslouží širší zastoupení, stejně tak islámský svět. Rada bezpečnosti musí být plně odpovědná světovým národům,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Šéf ruské diplomacie Lavrov, který Zelenského vystoupení v sále neposlouchal a přišel až později, dnes právo veta v Radě bezpečnosti označil za „legitimní nástroj“. Za vývoj na Ukrajině jsou podle Lavrova zodpovědné „Spojené státy a jejich satelity“, které se „od rozpadu Sovětského svazu otevřeně vměšovaly do domácích politických záležitostí Ukrajiny“.
„V rétorice našich západních oponentů slýcháme hesla jako invaze, agrese, anexe. Ani slovo o skutečných problémech, o tom, že živili a otevřeně podporovali nacistické režimy, které přepsaly výsledky druhé světové války a historii jejich vlastních lidí,“ prohlásil Lavrov. Rusko, které opakovaně útočí na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu, nepodložené tvrzení o „nacistech“ vládnoucích v Kyjevě používalo jako jedno z několika různých zdůvodnění svého útoku loni v únoru.
Lavrovův předřečník, americký ministr zahraničí Blinken připomněl svoji nedávnou cestu na Ukrajinu a návštěvu města severně od Kyjeva, kde podle něj v prvních týdnech po ruské invazi ruští vojáci drželi ukrajinské civilisty zavřené ve sklepě jako rukojmí, aby na domy nemohlo cílit ukrajinské dělostřelectvo.
„(Ruský prezident Vladimir) Putin spoléhá na to, že pokud bude stupňovat násilí a způsobí dost utrpení, svět se podvolí jeho principům a Ukrajina se přestane bránit,“ řekl Blinken a dodal, že „Ukrajina se ale nevzdává“, a stejně tak v její podpoře neustanou USA. Blinken podobně jako Zelenskyj označil ruskou agresi vůči Ukrajině za porušení Charty OSN.
Před Zelenským měl úvodní slovo generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého „ruská válka na Ukrajině zvyšuje geopolitické napětí a rozkoly, je ohrožením regionální stability, zvyšuje riziko použití jaderných zbraní a vytváří hluboké trhliny v našem stále 'multipolárnějším' světě“.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
