„Putin v žádném případě nebude zatčen.“ Prezident Brazílie stáhl po kritice svá slova
Brazilský prezident Lula se nechal slyšet, že „Putin nebude v žádném případě zatčen". Na ruského prezidenta je totiž vydán zatykač za deportaci ukrajinských dětí do Ruska, který byl vydán Mezinárodním trestním tribunálem (ICC) v Haagu, jehož součástí je právě i Brazílie. Lula po vlně kritiky svůj výrok stáhl a řekl, že rozhodnutí je na soudu. Napsal o tom server Al-Džazíra.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva čelí kritice poté, co řekl, že „v žádném případě“ nebude ruský prezident Vladimir Putin zatčen na základě zatykače vydaného Mezinárodním trestním tribunálem (ICC) v Haagu.
Nakonec svůj výrok stáhl a uvedl, že rozhodnutí bude na soudu. Příští rok se má totiž v Rio de Janeiru konat summit skupiny G20, kterého by se měli zúčastnit právě prezidenti.
Putin se letošního summitu skupiny v indickém Novém Dillí nezúčastnil, aby se vyhnul případné kritice ohledně války na Ukrajině a zatčení. Místo toho za sebe vyslal ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, přestože Indie není součástí ICC.
Příští summit je naplánován na listopad 2024 v Rio de Janeiru a Lula řekl, že doufá, že „pak už válka skončí“.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
