Rušení summitů, strach ze zatykače. Putin letos nevytáhl paty z Ruska

Schůzky na nejvyšší úrovni uskupení BRICS (s Brazílií, Indií, Čínou a Jižní Afrikou) se Vladimir Putin zúčastnil jen přes velemost a poslal za sebe ministra zahraničí Sergeje Lavrova. A nepojede ani do Indie na zářijový summit G20. Není to prý v prezidentových plánech, neboť se soustředí na „speciální vojenskou operaci“, cituje Al Džazíra kremelského mluvčího Dmitrije Peskova.

Důvodem neúčasti na summitu BRICS byl zatykač Mezinárodního trestního soudu – Jižní Afrika by měla povinnost jej zadržet, což pro pořadatele summitu bylo nepříjemné dilema. Hostitelé podle agentury AP uvedli, že Putin souhlasil do jejich země z tohoto důvodu necestovat.

V případě Indie toto neplatí, ta mezinárodní tribunál neuznává, a tak by na summit G20 Putin klidně mohl. Stejná je situace s Čínou i Tureckem, kam se zřejmě ruský prezident chystá už nějakou dobu.

Putin jako moderní car? Ne, zapíše se do dějin jako muž, co zničil Rusko, říká historička

V červenci se vyjádřil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, že jej jeho ruský protějšek už v srpnu vyrazí navštívit. To by byla první Putinova cesta do některé členské země NATO od zahájení invaze na Ukrajinu 24. února 2022. V úterý však turecká a ruská média přinesla zprávu, že naopak Erdogan poletí za Putinem, konkrétně 4. října do černomořského letoviska Soči.

Zároveň ale mluvčí Peskov odpovídal novinářům, že několik zahraničních cest prezidenta v podzimních plánech je – jen je odmítl blíže rozebírat. „Z očividných důvodů to nechceme dopředu oznamovat,“ prohlásil mluvčí.

Rovněž v červenci Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov ohlásil, že jeho šéf v říjnu vyrazí do Číny, psala agentura AP. A to v souvislosti s fórem iniciativy Jeden pás, jedna stezka (neboli Nové Hedvábné stezky), velké čínské iniciativy na budování infrastruktury a vlivu v Evropě, Asii i jinde.

Poslední cestou Vladimira Putina za hranice byla návštěva Běloruska 19. prosince. Všechny ostatní cesty v roce 2022 byly do asijských spojeneckých zemí – Číny, Íránu a postsovětských republik.