Pro Putinovu dceru sankce neplatí? O prominentní vědkyni je na Západě zájem!
Poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, západní země uvalily sankce na nejstarší dceru ruského prezidenta Vladimira Putina Marju Voroncovovou. Ovšem to ruské pediatričce a endokrinoložce nijak nezabránilo v tom, aby svou vědeckou práci nadále prezentovala ve světovém měřítku! Její články navzdory sankcím vycházejí ve vědeckých časopisech v západních zemích.
V únoru roku 2022 zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu. O několik týdnů později, v dubnu 2022, Spojené státy rozhodly, že uvalí sankce na dcery Vladimira Putina Kateřinu Tichonovovou a Marju Voroncovovou. Sankce na nejstarší Putinovu dceru uvalila i Evropská unie, Spojené království, Japonsko či Švýcarsko.
Publikuje sankcím navzdory
Marja Voroncovová vystudovala biologii na Státní univerzitě v Petrohradě a je absolventkou medicíny na Moskevské státní univerzitě. Dokonce je považována za Putinovu poradkyni v oblasti genetického inženýrství. Voroncovová se věnuje pediatrii a endokrinologii. V rámci své vědecké činnosti často publikuje články. Publikovat na mezinárodní úrovni nepřestala ani poté, co se ocitla pod západními sankcemi.
Telegramový kanál „Možem objasniť“ přišel s informací, že vědecké články Putinovy dcery se nadále objevují v západních vědeckých periodicích. „Prezidentova nejstarší dcera Marja Voroncovová, kandidátka lékařských věd a vzděláním endokrinoložka, nadále publikuje v západních vědeckých časopisech,“ píše kanál s tím, že její články neváhala otisknout jak americká, tak švýcarská nakladatelství. „V letech 2022 až 2023 vyšly čtyři texty Voroncovové – tři z nich po válce a jeden na začátku února 2022. Voroncovová publikuje články nejen sama, ale i ve spoluautorství s kolegy na Moskevské státní univerzitě,“ dodává kanál. Nejstarší dcera ruského prezidenta se těší z úspěchu v akademické oblasti. Od roku 2022 je prý zástupkyní děkana na lékařské fakultě.
Voroncovová je sice pod sankcemi, nicméně sankce jí nebrání nikterak v tom, aby publikovala své články v zahraničních časopisech. Jak uvádí server Obozrevatel.com, v roce 2019 vstoupila do společnosti New Medical Company (NOMECO), která se specializuje na projekty spojené s nukleární medicínou. V minulosti údajně byla společnost ztrátová, ovšem po příchodu Voroncovové se situace rapidně zlepšila. V roce 2020 byl její zisk zhruba 140 milionů Kč a o rok později už 201 milionů Kč.
Rumunsko plánuje využít ukrajinské zkušenosti s nasazením námořních dronů proti Rusku. Podle serveru Informer to na Varšavském bezpečnostním fóru oznámil zástupce velitele rumunského námořnictva, admirál Marčel Nekulae. Uvedl, že Ukrajina je „vynikajícím příkladem k následování“, protože po ztrátě většiny flotily dokázala pomocí bezpilotních systémů vytlačit ruské lodě ze Sevastopolu.
Nekulae dodal, že Rumunsko chystá rozsáhlou modernizaci a vývoj vlastních bezpilotních systémů pro moře, vzduch i pevninu, aby posílilo obranu svého území a strategických oblastí, včetně Dunaje. Tento krok přichází v době rostoucího napětí v oblasti Černého moře, což může dále vyhrotit vztahy mezi Moskvou a státy NATO.
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že cílem jeho vlády není porážka Ruska, ale co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině. V diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR řekl, že jde o konflikt mezi Slovany, kteří se navzájem zabíjejí, a že válka nikdy nepředstavuje řešení. Fico zároveň kritizoval přístup Evropské unie, která podle něj věnuje více energie podpoře války než snahám o mír. Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie. Podle něj vynakládá více energie na podporu války než na dosažení míru. Současná vláda po svém nástupu zastavila vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob, ale umožnila pokračování komerčních prodejů.
Premiér zdůraznil, že nebude „válečným premiérem“ a válku označil za regionální konflikt. Diskuse se uskutečnila na vyhlídkové věži na Dukle při příležitosti 81. výročí Karpatsko-dukelské operace, kde si Slováci připomněli jednu z nejkrvavějších bitev druhé světové války, píše ČTK.
Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo podle místních úřadů pět lidí a šestnáct dalších utrpělo zranění. V Záporoží na jihovýchodě byla zabita jedna žena a deset osob zraněno, zatímco ve Lvovské oblasti na západě zemřeli čtyři lidé a šest bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo masivní úder na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, přičemž útok označilo za odvetu proti ukrajinským operacím, uvedla agentura ČTK.
Útok vyvolal zvýšenou pohotovost v Polsku, kde vzlétly stíhačky a přechodně aktivovaly pozemní obranu. Ve Lvově hořel průmyslový areál a část města zůstala bez elektřiny, útok byl podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) největší od začátku války. Záporoží čelilo deseti zásahům, které poškodily obytné budovy i infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že jeho síly obsadily vesnici Kuzmynivka v Doněcké oblasti.
