První fotky Prigožinova hrobu v Petrohradu: Moře růží, dřevěný kříž a slzy návštěvníků
V Petrohradu včera proběhlo poslední rozloučení s vůdcem žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem. Pohřeb byl soukromý a příliš mnoho informací se o něm neobjevilo. Až dnes dostali zahraniční novináři možnost Porochovský hřbitov navštívit a ukázat, jak Prigožinův hrob vypadá. Je zasypaný červenými růžemi, tyčí se nad ním dřevěný pravoslavný kříž, ale jinak výjimečně honosný není. Navštěvují jej nicméně lidé, které smrt Prigožina viditelně zasáhla.
Dřevěný kříž na hrobě s nápisem „Prigožin, Jevgenij Viktorovič 1961 - 2023“ zdobí červené růže a karafiáty. Na jednom ze vzkazů vedle květin je nápis: „Být válečníkem znamená žít věčně.“ Mezi těmi, kdo dnes přišli vůdci wagnerovců vzdát hold, byl i muž oblečený do trička žoldnéřské skupiny s čepicí s ruskou vlajkou.
Porochovský hřbitov se nachází na předměstí Petrohradu, městě, kde se Prigožin narodil. „Rozloučení s Jevgenijem Viktorovičem se odehrálo v uzavřeném formátu,“ sdělila včera tisková služba bývalého šéfa wagnerovců s tím, že kdo se chce rozloučit, má zamířit právě na hřbitov. Podle ruské agentury RIA Novosti si příbuzní přáli, aby se pohřbu zúčastnili pouze oni a miliardářovi nejbližší přátelé.
Obřadu se účastnilo maximálně 30 lidí
Podle televize Dožď a investigativního portálu Agentstvo poslední rozloučení postrádalo vojenské pocty, které obvykle náleží hrdinům Ruska, byť Prigožin kdysi toto vyznamenání obdržel. Hrdinové Ruska jsou zpravidla pohřbíváni na federálním vojenském hřbitově - s čestným doprovodem, vlajkou, kapelou, nesením řádů a čestnou salvou, přiblížil Dožď. „Bylo tam 20 až 30 lidí. Jen blízcí a příbuzní... Všichni byli v civilu, vojáky jsem neviděl,“ popsal Agentstvu nejmenovaný pracovník správy hřbitova.
Pohřeb se konal mimo záběry médií a byl v příkrém kontrastu s bezostyšným, sebepropagujícím stylem, kterým Prigožin šířil svou pověst bezohledného a ambiciózního člověka, poznamenala agentura Reuters. Tajnosti kolem posledního rozloučení podle ní zabránily tomu, aby se smuteční shromáždění proměnilo ve veřejnou demonstraci podpory pro šéfa wagnerovců, kterého Reuters označila za brutálního, leč některými Rusy obdivovaného muže.
Peskov: O mezinárodním šetření nemůže být ani řeč
Prigožin podle ruských úřadů zemřel minulý týden při pádu soukromého letadla v Tverské oblasti. Pád stroje nepřežil nikdo z deseti lidí na palubě. Podle předchozích informací byli na seznamu cestujících i Prigožinova pravá ruka Dmitrij Utkin a čtyři muži, kteří zřejmě také patřili mezi wagnerovce, napsala už dříve BBC. Příčina neštěstí není dosud známá, Peskov však minulý týden jako „absolutní lež“ odmítl podezření Západu, že Prigožin byl zabit na příkaz Kremlu.
Pokud jde o šetření nehody, Rusko již informovalo brazilský úřad pro vyšetřování leteckých nehod CENIPA, že pád stroje „v tuto chvíli“ nebude vyšetřovat podle mezinárodních pravidel. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na brazilská média. Havarovaný letoun Embraer byl vyrobený v Brazílii.
Úřad CENIPA v zájmu zlepšení bezpečnosti letectví již dříve uvedl, že by se k ruskému vyšetřování připojil, kdyby byl pozván, a že by vyšetřování mohlo proběhnout podle mezinárodních pravidel. Ruské úřady neměly povinnost s tím souhlasit, nicméně někteří z expertů se k tomuto postupu přikláněli vzhledem k tomu, že je Kreml obviňován, že by za pádem letadla s Prigožinem mohl stát. Moskva podobná obvinění odmítá.
Mluvčí Kremlu Peskov dnes zopakoval, že vyšetřování letecké havárie bude ruské a že „o mezinárodním šetření nemůže být ani řeč“. Potvrdil nicméně, že vyšetřování bere v úvahu i možnost, že nehoda mohla být způsobena úmyslně.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení. NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X. Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc. Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem. Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září. Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
