Středa 17. dubna 2024
Svátek slaví Rudolf, zítra Valérie
Oblačno, déšť 10°C

Kreml ztratil spoustu špionů vyhošťováním diplomatů. Musí teď spoléhat i na „spící“ agenty

Autor: The Guardian, mav, swp - 
19. srpna 2023
05:00

Západní země vyhostily v minulých letech spoustu ruských diplomatů – například po pokusu otrávit přeběhlíka Sergeje Skripala či kvůli Vrběticím, nejvíc ale po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Mezi stovkami zaměstnanců ambasád se podle zdůvodnění skrývalo množství agentů ruských tajných služeb. A když Moskva ztratila tyto špiony s diplomatickým krytím, musela aktivovat některé „spící agenty“, kteří si pracně budovali falešné identity a čekali, až budou potřeba, píše deník The Guardian.

Argentinský pár žijící ve Slovinsku, mexicko-řecká fotografka, která provozovala obchůdek s přízí v Aténách, a nyní tři Bulhaři souzení v Británii. V uplynulém roce policie a bezpečnostní služby v mnohých koutech světa obvinily řadu lidí žijících zdánlivě nevinným životem, že jsou agenty nebo operativci ruských zpravodajských služeb.

Mnoho dalších lidí bylo obviněno z předávání informací Rusku, včetně pracovníka ostrahy britského velvyslanectví v Berlíně, který byl odsouzen ke 13 letům vězení, a více než desítky lidí zatčených v Polsku a obviněných z plnění různých úkolů pro ruskou rozvědku.

Agenti mezi diplomaty, podnikateli, turisty a reportéry

Od loňského února, kdy Vladimir Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu, se Moskva musela uchylovat k riskantnějším a méně obvyklým metodám špionáže. Především proto, že bylo vyhoštěno mnoho špionů, které v Evropě umístila pod diplomatické krytí.

Tradičně všechny tři hlavní ruské bezpečnostní služby - kontrarozvědka FSB, zahraniční rozvědka SVR a vojenská rozvědka GRU - vysílaly své lidi do zahraničí pod diplomatickým krytím. Využívaly také operativce vydávající se za ruské podnikatele, turisty nebo novináře. Válka toto všechno značně ztížila.

Už roku 2018 vyhostila Británie 23 ruských diplomatů poté, co se dva špioni pokusili v Salisbury otrávit ruského přeběhlého agenta Sergeje Skripala. Tucet spojeneckých zemí přistoupilo k podobnému kroku. A situace se opakovala, když Česko dospělo k závěru, že ruští špioni (dokonce titíž) stáli za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích, připomnělo Centrum pro strategická a mezinárodní studia.

Navíc GRU udělala tehdy velkou chybu. Investigativní organizace Bellingcat vystopovala čísla pasů agentů, co šli po Skripalovi, ke konkrétnímu pasovému úřadu v Rusku, což umožnilo identifikovat mnoho jejich kolegů z jednotky 29155 – všichni fasovali doklady (s falešnou identitou) s podobnými sériovými čísly.

„Přišli o velkou část kapacity, kterou měli díky špionům pod diplomatickým krytím,“ řekl Guardianu Christo Grozev z Bellingcatu, jehož vyšetřování odhalilo řadu ruských agentů - díky kombinaci informací z otevřených zdrojů a dat dostupných na ruském černém trhu. „Krátkodobí operativci, které využívali z jednotky 29155, jsou nyní také považováni za odepsané,“ dodal.

Oslabená ruská špionáž

Během prvních tří měsíců války pak bylo z ruských zastupitelských úřadů vyhoštěno více než 450 diplomatů a zaměstnanců, většina z nich z Evropy. „Na většině vyhoštěných zaměstnanců byla podezření, že jsou agenty tajných služeb, a tedy potenciální hrozbou pro stabilitu zemí EU a NATO,“ dodává Centrum pro strategická a mezinárodní studia.

Mnoho dalších cest, které Rusko dříve využívalo pro své agresivní špionážní operace, bylo uzavřeno. Od války je navíc pro všechny ruské občany mnohem obtížnější získat víza pro cesty do Británie nebo schengenského prostoru, což znamená, že i útočníci z Vrbětic a Salisbury by nyní měli problém získat víza, i kdyby jejich vazby na GRU nebyly odhaleny.

„Doba po válce se všemi těmi vyhoštěními byla pro ruský zpravodajský systém osudná a oni se je snažili nahradit něčím jiným,“ komentoval na jaře pro The Guardian anonymně činovník jedné z evropských tajných služeb.

Video  Vyhoštění ruští diplomati na letišti: Kufry a krabice  - Blesk
Video se připravuje ...

To vše znamená, že Rusko se uchýlilo k aktivaci spících buněk nebo k aktivnějšímu úkolování neoficiálních agentů a operativců. Mohou to být státní příslušníci třetích zemí nebo „ilegálové“ - ruští agenti vydávající se za cizí státní příslušníky, kteří si léta pečlivě budují krytí.

Takto se Maria Mayerová a Ludwig Gisch – a jejich dvě malé děti - roku 2017 usadili v Lublani. Mayerová si otevřela galerii, Gisch založil IT firmu. Známým říkali, že z Argentiny přišli kvůli tamní kriminalitě, popsal Guardian. Milí, obyčejní lidé, popisovali je všichni.

Ale loni v prosinci sklapla past, do jejich domova vtrhla policie, našla „enormní“ množství peněz – bankovky musela počítat několik hodin. Z peněz možná platili další špiony, oba totiž dost cestovali po Evropě. Slovinsko patrně nebylo jejich hlavním působištěm, našli tam však bezpečnou základnu, neboť tam kontrarozvědka nehlídá tak bedlivě jako země exponovanější zahraničním rivalům.

Špion má být herec, ne James Bond

Nelegálové, kteří jsou pozůstatkem programu ze sovětské éry, obvykle vykonávají jen málo aktivní špionážní činnosti, což jim umožňuje splynout se společností při dlouhodobých misích. Nezřídka jde o páry, ba i s ratolestmi, které o pravé totožnosti rodičů ani netuší. I děti „Argentinců“ ve Slovinsku měly za rodnou řeč španělštinu.

„Špion musí být herec, ale takový, který nepotřebuje publikum a scénu ani uznání ostatních,“ popsala dříve pro Guardian Elena Vavilovová, jež se dvacet let vydávala za Kanaďanku. Odhalila ji FBI roku 2010, později se vrátila do Ruska v rámci výměny zadržených špionů (spolu se slavnější Annou Chapmanovou). „Lidé si myslí, že žijete celou dobu na hraně – ale ve skutečnosti je většina toho velmi rutinní a nudná. Jakmile podniknete něco ve stylu Jamese Bonda, končíte, není možné pak takto dál pracovat.“ Na motivy jejího příběhu vznikl úspěšný seriál Američané, ale realitu si podle ní velmi přikresluje.

Pokud neudělají chybu, nebo je velení nepověří nějakým riskantním úkolem, je velmi těžké takové spáče dopadnout. „Pro kontrarozvědku je téměř nemožné odhalit ilegály. Téměř vždy se jedná o lidský zdroj,“ soudí John Sipher, který býval v CIA zástupcem šéfa ruských operací. I při nedávných odhaleních podle něj musel někdo z Ruska „práskat“.

V uplynulém roce bylo na Západě odhaleno nejméně sedm údajných ilegálů - v Norsku, Brazílii, Nizozemsku, Slovinsku a Řecku. Některým se podařilo uprchnout a předpokládá se, že jsou zpět v Rusku, jiní jsou na Západě stále zatčeni.

Tři podezřelí Bulhaři v Británii byli zatčeni v únoru, dva měsíce po „ Meyerové“ a „Gischovi“ v Lublani. Není známo, zda „Argentinci“ v Británii plnili špionážní úkoly, ani žádné napojení na obviněné Bulhary. O těch zůstává mnoho nejasného. Byli sice nyní obviněni, ale soud s nimi bude až v lednu; zatím se ani nevyjádřili, zda se cítí vinni. Podle BBC měli zadržení množství falešných pasů a dalších dokladů z Británie, Bulharska, Francie, Itálie, Španělska, Chorvatska, Slovinska, Řecka a Česka.

Navzdory všem nedávným úspěchům při dopadení ruských špionů v uplynulém roce představuje Rusko podle západních zpravodajských služeb stále větší zpravodajskou hrozbu než kterákoli jiná země.

„Domnívám se, že Číňany zajímají především ekonomické otázky, ale u Rusů jde také o politiku, o EU a NATO,“ řekl Janez Stušek, který byl do června loňského roku ředitelem hlavní slovinské zpravodajské služby.

Video se připravuje ...
Další videa