Obavy z katastrofy: Čím Západ riskuje, že se válka na Ukrajině začne vyvíjet ku prospěchu Ruska?
Válka na Ukrajině je v současné době ve své kritické fázi, probíhá dlouho očekáváná protiofenziva, která nepostupuje tak, jak si Kyjev a jeho západní spojenci zřejmě představovali. Úspechy ukrajinských sil nejsou tak patrné, jako když loni na podzim probíhala první protiofenzivní kampaň. Nicméně Západ se stále zdráhá poskytovat Ukrajině zbraně s dlouhým doletem, stejně jako trvá na tom, že západní zbraně nesmí být užity k napadení ruského území. Spojenci se obávají, že by to mohl poslední hřebíček do rakve ruského medvěda a pak by přišla katastrofa… Jenže podle expertů tak jasně nahrávají do karet Kremlu, uvedla stanice Sky News ve své analýze.
Ukrajina bojuje o své přežití jako samostatný stát. Přestože je Moskva schopna beztrestně útočit na ukrajinské území, Západ nedovolí Ukrajině, aby použila jimi dodané zbraně k úderu na Rusko. Brání tato omezení Kyjevu v tom, aby Rusku v čele s Vladimirem Putinem zasadil „smrticí“ ránu a ukončil válku? Jsou tyto limity a zákazy ku prospěchu Ruska?
Na začátku války Západ Ukrajině odmítal poskytnout jakoukoli prvotně ofenzivní zbraň hlavně ze strachu, že by to vedlo k eskalaci ze strany Ruska. Nicméně ruská armáda na Ukrajině selhává, nedaří se jí od počátku invaze a Ukrajinci se dokázali bránit a odolávat i s defenzivními zbraněmi. Slabiny ruských sil jsou teď plně odhalené a eskalace konfliktu by je mohla zcela „položit na záda“.
Po více než 16 měsících se zvýšila víra Západu v ukrajinskou schopnost vytlačit ruské okupanty ze svého území, s tím se změnilo i složení zbraní, které spojenci Kyjevu poskytují. Dodávky nyní zahrnují i moderní tanky, systémy protivzdušné obrany či střely dlouhého doletu. I přes neměnící se rétoriku Kremlu je tohle jasný symbol, že se jejich strategické a válečné ambice nenaplnily.
Pokračující boj Davida s Goliášem
Ukrajina prokázala neuvěřitelnou odvahu a houževnatost při odrážení postupu ruské invaze; šance na vítězství na bojišti však zůstávají vyrovnané. Stále platí to, že proti sobě stojí David a Goliáš, to ukazuje i probíhající protiofenziva, při které se Kyjev nemůže opřít o letectvo – žádost o moderní stíhačky F-16 stále zůstává nevyslyšena. Zde analytici připomněli, že jelikož protiofenziva byla „dlouho očekávaná“, okupanti měli čas se na ni pořádně připravit, což učinili. Jejich obranné valy a zákopy plné střílen a bunkrů ztěžují osvobozování Ukrajiny.
Řada expertů se shoduje na tom, že válka na Ukrajině se dostává do kritické fáze, Rusové spolehají na to, že se plně změní na opotřebovávací válku a jsou na to připraveni, to je něco, co Kyjev nechce. A i přesto Západ stále trvá na podmínce, že obránci nesmí užít západní zbraně k útoku na ruské území.
I když je Rusko jaderná velmoc, čehož soustavně využívá k zastrašování Západu kvůli jeho pokračující podpoře Ukrajiny, z objektivního pohledu je krajně nepravděpodobné, že by se Rusko uchýlilo k jaderné eskalaci, pokud nebude narušena územní celistvost Ruska, podotýkají analytici stanice Sky News. Možná je proto pochopitelné, že Západ – dosud – není připraven vyslat do tohoto konfliktu své vlastní vojáky, což by Západ přímo uvedlo do války s Ruskem.
Nicméně tím, že Západ uvalil restrikce na to, jak může Ukrajina používat jejich zbraně, spojenci značně omezili ofenzivní možnosti Kyjeva. Od daných omezení Západ neustoupil ani za současného stavu války. Ukrajina podnikla sérii dronových útoků na ruské cíle, nešlo jen o pohraniční města, ale i Moskvu – oficiálně se k úderům Kyjev nehlásí, neoficiálně a nepřímo je potvrdilo několik předních představitelů státu. Prezidentovi Volodymyru Zelenskému se však nedaří „přenést válku do Ruska“, jak sliboval v nedávném projevu, bez západních zbraní to totiž půjde jen těžko.
Ono „přenesení války do Ruska“ je pro Ukrajinu klíčové, jen tak může otřást základnou kolem Putina a možná i jím samotným. Zelenskyj potřebuje ukázat Rusku, že jde skutečně o válku, a ne o „speciální vojenskou operaci“, jak o konfliktu mluví Kreml. Ruský tisk neustále píše o ukrajinských útocích na ruské území jako o „teroristických činech“, čímž Ukrajinu staví do pozice státu používajícího nezákonného násilí a zastrašování při sledování politických cílů, spíše než do pozice země, která byla napadena Ruskem a bojuje o své právo existovat.
Aktivita ruského výrobního sektoru v říjnu prudce klesla, počet nových objednávek se snížil nejvíce za tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.
Index nákupních manažerů (PMI) v sektoru výroby v říjnu klesl na 48 bodů ze 48,2 bodu v září, což představuje nejprudší pokles od července. Dále se tak posunul pod hranici 50 bodů, která odděluje pokles od růstu.
Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti.
Úspěch na bojišti je obvykle spojen s odvážnou taktikou, překvapením, úskoky a rychlostí. Ukrajina vede válku o národní přežití, bohužel však předvídatelným, vyčerpávajícím a těžkopádným způsobem. A podíl na tom má zřejmě i rozhodnutí Západu okleštit možnosti Ukrajiny přenést válku do Ruska. To je obrovský risk, jejich počínání bezesporu sleduje Kreml a Putin to může uchopit jako nepřímé podpoření své brutality, což by mohlo vést až k překlonu pomyslných vah války ve prospěch Ruska, zakončují experti Sky News svou analýzu.
