Jako za první světové války: O končetiny přišlo od začátku války až 50 tisíc ukrajinských vojáků
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z loňského února přišlo o jednu či více končetin na 20.000 až 50.000 ukrajinských vojáků. S odvoláním na odhady charitativních organizací, výrobců protéz a lékařů to uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Rozsah amputací mezi Ukrajinci se podle listu dá porovnat s počty těchto zákroků za první světové války.
O končetiny během konfliktu v letech 1914 až 1918 přišlo na 67.000 Němců a 41.000 Britů. Zákrok tehdy byl často jediným způsobem, jak zraněného zachránit před jistou smrtí. Například mezi americkými veterány z novodobých válek v Afghánistánu a Iráku je jich po amputaci méně než 2000.
Odhadovaný počet amputací na Ukrajině může být navíc podhodnocený, píše WSJ. V zemi bojující proti Rusku často trvá až několik měsíců, než jsou pacienti po prodělání zákroku uvedeni do databáze. Některým lékaři amputují nohu nebo ruku až několik měsíců či týdnů po zranění. Válka nyní také může vstoupit do brutálnější fáze s tím, jak ukrajinská armáda zesiluje tlak na ruské jednotky na jihu a východě země v rámci své protiofenzivy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Devatenáctiletá příslušnice ukrajinské armády Ruslana Danilkinová se letos v únoru ocitla pod palbou ruských sil na jihovýchodním úseku fronty nedaleko města Záporoží. Nohu jí nad kolenem utrhl šrapnel. Zatímco si tiskla zbývající část stehna, viděla, jak zdravotníci nakládají do sanitky i spodní část nohy. „Držela jsem v ruce kost ... a v tu chvíli jsem si uvědomila, že to je konec, že život už nikdy nebude stejný,“ uvedla vojákyně.
Denys Kryvenko, 24letý někdejší ocelář z města Kropyvnyckyj na střední Ukrajině, bojoval ve válce od loňského roku. Letos v lednu v bitvě o východoukrajinský Bachmut přišel o obě nohy a levou ruku. Zatímco před zraněním se vypínal do výšky 185 centimetrů, na umělých nohou je téměř o 20 centimetrů menší. Spolu s Danilkinovou spolupracuje s organizací Superhumans, skrze kterou se z nich staly symboly ukrajinské odolnosti i utrpení.
Na začátku ruské invaze byla nejčastější příčinou amputací zranění z dělostřeleckého a raketového ostřelování. V poslední době ale nezvratná zranění končetin působí hlavně miny, kterými ruští vojáci v přípravě na ukrajinskou protiofenzivu poseli oblasti podél frontové linie.
Ukrajinská armáda neposkytuje informace o ztrátách včetně zranění svých jednotek v konfliktu, který nyní trvá už déle než 17 měsíců. V zemi před loňským vpádem ruské armády lékaři prováděli několik tisíc amputací ročně, nyní je ale zdravotnický systém přetížený. Na novou končetinu pacienti čekají i více než rok. Západní vojenští chirurgové se s podobnými zraněními v takovém rozsahu nesetkali od druhé světové války, uvedl Aaron Epstein, vedoucí skupiny GSMSG sdružující bývalé vojenské lékaře.
