Američtí špioni odhalili: Prigožin chtěl zajmout Šojgua a Gerasimova, ale nezvládl to utajit
Původní plán šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina ještě před jeho víkendovým pokusem o ozbrojenou vzpouru v Rusku bylo vzít do zajetí ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to říkají americké zpravodajské zdroje.
Šéf wagnerovců oba vedoucí představitele ruské armády zamýšlel zajmout už při jejich plánované návštěvě ruského regionu sousedícího s Ukrajinou. O jeho záměru se ale podle zdrojů WSJ dozvěděla ruská tajná služba FSB a Prigožin byl nucen plán pozměnit a uspíšit jej, což by mohlo být jednou z příčin, proč nakonec po 36 hodinách selhal. Jednotky wagnerovců na Prigožinův pokyn za tu dobu obsadily město Rostov na Donu, několik vojenských budov a urazily několik set kilometrů cesty směrem k Moskvě.
Velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov o plánované vzpouře věděl dopředu také. „Konkrétní informace o přípravách povstání, které mělo začít mezi 22. a 25. červnem, unikly z Prigožinova tábora,“ řekl v úterý Zolotov ruské státní televizi, píše WSJ. Západní rozvědky se o plánech údajně dozvěděly z elektronické komunikace a skrze analýzu satelitních snímků. Západní zpravodajci se tehdy domnívali, že Prigožinův původní plán má solidní šanci na úspěch, ale selhal poté, co bylo jeho spiknutí prozrazeno a on byl nucen vymyslet alternativní postup.
Americká média s odvoláním na zpravodajské zdroje také informovala, že Prigožin o svých záměrech předem přímo informoval ruského generála Sergeje Surovikina. To dnes popřel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov: „Ohledně těchto událostí teď bude hodně spekulací a klepů. Tohle je případ jednoho z nich.“
O zákulisním vyjednávání mezi Prigožinem a ruskými činiteli není mnoho informací, tažení wagnerovců na Moskvu nicméně skončilo poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil, že s Prigožinem uzavřel dohodu. V úterý ruské ministerstvo obrany informovalo, že Wagnerova soukromá vojenská společnost předá svoji techniku ruské armádě a Lukešenko potvrdil spekulace, že Prigožin se nachází v Bělorusku.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
