Američtí špioni odhalili: Prigožin chtěl zajmout Šojgua a Gerasimova, ale nezvládl to utajit
Původní plán šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina ještě před jeho víkendovým pokusem o ozbrojenou vzpouru v Rusku bylo vzít do zajetí ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to říkají americké zpravodajské zdroje.
Šéf wagnerovců oba vedoucí představitele ruské armády zamýšlel zajmout už při jejich plánované návštěvě ruského regionu sousedícího s Ukrajinou. O jeho záměru se ale podle zdrojů WSJ dozvěděla ruská tajná služba FSB a Prigožin byl nucen plán pozměnit a uspíšit jej, což by mohlo být jednou z příčin, proč nakonec po 36 hodinách selhal. Jednotky wagnerovců na Prigožinův pokyn za tu dobu obsadily město Rostov na Donu, několik vojenských budov a urazily několik set kilometrů cesty směrem k Moskvě.
Velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov o plánované vzpouře věděl dopředu také. „Konkrétní informace o přípravách povstání, které mělo začít mezi 22. a 25. červnem, unikly z Prigožinova tábora,“ řekl v úterý Zolotov ruské státní televizi, píše WSJ. Západní rozvědky se o plánech údajně dozvěděly z elektronické komunikace a skrze analýzu satelitních snímků. Západní zpravodajci se tehdy domnívali, že Prigožinův původní plán má solidní šanci na úspěch, ale selhal poté, co bylo jeho spiknutí prozrazeno a on byl nucen vymyslet alternativní postup.
Americká média s odvoláním na zpravodajské zdroje také informovala, že Prigožin o svých záměrech předem přímo informoval ruského generála Sergeje Surovikina. To dnes popřel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov: „Ohledně těchto událostí teď bude hodně spekulací a klepů. Tohle je případ jednoho z nich.“
O zákulisním vyjednávání mezi Prigožinem a ruskými činiteli není mnoho informací, tažení wagnerovců na Moskvu nicméně skončilo poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil, že s Prigožinem uzavřel dohodu. V úterý ruské ministerstvo obrany informovalo, že Wagnerova soukromá vojenská společnost předá svoji techniku ruské armádě a Lukešenko potvrdil spekulace, že Prigožin se nachází v Bělorusku.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Podle návrhu hodnocení Evropské komise Ukrajina prokazuje jasný závazek stát se členem unie. „Nedávné negativní trendy včetně rostoucího tlaku na specializované protikorupční agentury a občanskou společnost musí být rozhodně zvráceny,“ uvádí návrh dokumentu, kterým by se měla komise zabývat na svém úterním jednání.
Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i početné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
