Po útocích na Krymský most ubyli turisté a přibývají storna: Nepanikařte, prosí cestovky Rusy

„Kavárny na Krymu byly najednou zase prázdné. Mí sousedé, kteří pronajímají turistům ubytování, nejsou optimističtí,“ popsal blogger a dopisovatel serveru Krym Realii píšící pod jménem Armen Chačaturov. „Na pláži to zatím pozitivně vypadá, je tam dost lidí. Ne tolik jako loni, natož před deseti lety, ale pořád dost – voda se zrovna ohřála. Ale možná to jsou jen místní,“ dodává blogger.

Lidé z turistické branže zatím vyjadřují spíše opatrný optimismus. „Máme storna na konec července a na srpen,“ uvedla podle Ruského svazu turistiky šéfka krymské cestovní kanceláře Laspi Elena Baženovová. „Vysvětlujeme turistům, že zrušení v těchto termínech je možné pouze se sankcemi. Snažíme se je přesvědčovat, aby se nerozhodovali na základě emocí. Očekáváme, že se situace v nejbližších dnech normalizuje,“ dodala Baženová.

„Těm, kteří v nejbližší době přijedou na Krym autem, jsme nabídli přebookování pobytů do našich hotelů v Krasnodarském kraji. Turisté si také vybírají Moskevskou oblast a další regiony. Nebo jejich rezervace na Krymu přesouváme na pozdější termíny,“ cituje CNN Jevgeniju Kizejovou, ředitelku prodejů CK Multitour. Turisté prý reagují na zprávy o útoku a zácpách různě, paniku však nezaznamenala.

Dopravní komplikace a zácpy

Podle deníku Kommersant bude v letošní sezoně Krymu chybět 1,5-2 miliony turistů. Lety jsou kvůli válce zrušené, lodní doprava přes Azovské moře má omezenou kapacitu.

Po mostě každý den přijíždělo 20-25 tisíc lidí, uvedl Sergej Romaškin, ředitel CK Delfín, pro Kommersant. Někteří z nich teď své pobyty stornují, ale nejde podle něj o nikterak drastická čísla – zhruba třikrát víc než denní průměr. Kdo má koupenou jízdenku na vlak, prý už plány neruší. Zřejmě tu tolik nejde o strach z války jako o logistické komplikace. Vlaky totiž jezdí normálně, zatímco na automobilisty čekají mnohahodinová zpoždění.

Na mostě je jen omezený, kyvadlový provoz, z obou stran se tvoří dlouhé kolony. Objízdná trasa vede přes území, která Rusko okupuje od loňského roku, včetně měst Melitopol a zdevastovaný Mariupol. Nejen, že to přidá motoristům pár set kilometrů navíc; je tu jisté riziko, že se přichomýtnou k úderu Ukrajinců. Přesto ruské úřady v zájmu zefektivnění dopravy na Krym pro motoristy na této trase zrušily noční zákaz vycházení. I tam ale jsou kontrolní stanoviště, kde se auta mohou zaseknout na několik hodin.

„Z Rostova jsme vyrazili v jedenáct dopoledne, kolem sedmé večer jsme byli na kontrolním stanovišti v Čongaru (ukr. Čonharu),“ popsala rostovská turistka pro ruskou turistickou stránku Tourdom. I Google Mapy odhadují pro tuto skoro pětisetkilometrovou trasu necelých sedm hodin čisté jízdy. Na stanovišti pak ale čekali několik hodin. V chaosu se prý rozhodli předbíhat, ale neprošlo jim to a byli posláni zase na konec fronty.

Během pondělka se podle Google Maps tvořily dlouhé fronty aut směrem z Krymu na Melitopol, ve středu už trasa vypadala dobře průjezdná.

Prodloužená dovolená

Hotely na Krymu se snaží turistům ve složité situaci vycházet vstříc, třeba jim prodlužují pobyty, někdy i bezplatně, jak hlásí federální agentura Rosturism. Ostatně místo pro ně mají.

Podobná situace nastala loni v srpnu, kdy turisté sledovali výbuchy na nedaleké vojenské základně. Sociální sítě zaplavily fotky a videa děsu na plážích, následovaly zácpy, jak se mnozí naráz rozhodli si dovolenou zkrátit.

Výbuchy na Krymu vyhnaly z pláže ruské turisty: Ukrajinci se Rusům smějou, ale do moře nemohou

Mnozí z těch, co už na Krymu jsou, si ale těžkou hlavu z války nedělají. „Nevíme, jak se z poloostrova dostaneme. To se rozhodneme později, až skončí dovolená,“ popsala reportérce Krym Realii turistka z Brjanské oblasti (sousedící s Běloruskem a Ukrajinou), jež na Krym přijela s dětmi a sestřinou rodinou. „Švagr se tváří zmateně. Hned ráno natankoval do auta, pro jistotu. Občas říká, že se budeme vracet přes takzvaná ‚nová území‘, ale myslím, že si dělá legraci. Přes okupovaná území své děti brát nebude,“ soudí turistka.

Na pláži podle jejího svědectví prakticky nikdo nebyl. „Zprávy moc nesledujeme. Zatím se tváříme, že se nic nestalo. Je tu ticho, klid. Jsme tu všichni uvolnění. Když si dáme další pivo, uvolníme se. A co máme taky dělat? Zbláznit se?“

Příbuzní v Rusku prý obavami šílí, sousedé jsou spíš škodolibí. Víc než cestu domů prý bude řešit, co se bude doma ve vsi říkat. „Ale když to bouchne, tak to bouchne. Svůj život ukončím krásně ve 42 letech. Děti jsou opálené, syn se dostal hned na čtyři vysoké školy. Zbývá mi jen umřít na moři, a může se o tom napsat kniha,“ uzavírá matka.