22°C
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO!“ Summit zkrátil cestu země do aliance, přímou pozvánku nedostala
Ve Vilniusu začala jednání NATO na nejvyšší úrovni. Státníci se shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což tento proces zkrátí ze dvou na jeden krok, oznámil generální tajemník bloku Jens Stoltenberg. NATO ovšem podle něj Ukrajinu formálně pozve do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členské země budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.Českou republiku na dvoudenním jednání na nejvyšší úrovni zastupuje prezident Petr Pavel.
„Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství,“ řekl Stoltenberg novinářům. Generální tajemník to uvedl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval jako „absurdní“ skutečnost, že aliance nestanovila časový plán pro dosažení ukrajinského členství.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se dnes vedoucí představitelé aliance shodli. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.
„Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme schopni Ukrajinu pozvat do aliance,“ uvádí se v textu.
„NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina učiní NATO silnější,“ reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Cestu známe. Jednomyslná shoda 31 zemí na budoucnosti Ukrajiny v NATO je úspěchem,“ zhodnotil na twitteru výsledek jednání český prezident Petr Pavel.
NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do aliance se však stále nerýsuje. Aktuálně ji blokuje pokračující válka na východě země, Kyjev a někteří jeho spojenci se však dožadují ujištění, že po konci konfliktu se příslib začne měnit ve skutečnost. Představitelé Česka a dalších zemí mluví o potřebě jasně formulovat, za jakých podmínek a kdy může být Ukrajina přijata.
Vlažněji se k ukrajinskému členství staví především Spojené státy a Německo, jejichž představitelé dávají najevo, že posun debaty do nové fáze považují za předčasný. Vyjednávání o kompromisní společné deklaraci zřejmě budou pokračovat i přímo na summitu, do něhož se ve středu zapojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při premiérovém jednání ve formátu Rady NATO-Ukrajina.
Členové NATO ztaké schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války, oznámil na tiskové konferenci Stoltenberg. Nová strategie kolektivní obrany podrobně popisuje, jak by NATO v budoucnu bránilo každý kout svého území. Rozděluje alianci na tři geografické zóny, přičemž je chápána především jako odpověď na obavy z ruského útoku.
Plány navazují na loňská rozhodnutí zdvojnásobit počet bojových skupin v zemích východního křídla NATO a usilovat o rozšíření každé z nich až na 5000 vojáků. Spojenci včetně ČR nyní pracují na realizaci tohoto cíle a začínají oznamovat vlastní příspěvky.
V budoucnu má mezinárodní bojové skupiny podporovat více než 300.000 vojáků připravených zapojit se do akce maximálně do 30 dní. Ke konci loňského roku přitom bylo pod aliančním vedením kolem 40.000 vojáků. Stoltenberg poznamenal, že podmínkou pro dosažení aktuálních cílů bude také posílení obranného průmyslu, což je předmětem nového „akčního plánu“.
„Abychom tohle všechno udělali, musíme více investovat do obrany,“ řekl generální tajemník aliance. Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou na armády každoročně vynakládat částky nejméně na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). K dosažení dvouprocentní hranice se členské země zavázaly v roce 2014, letos ovšem podle aktuálních odhadů tento cíl splní pouze 11 členů z 31. Česko se k nim chce přidat příští rok a nově požadavek zakotvilo v zákoně.
Hlavním českým zástupcem ve Vilniusu je prezident Petr Pavel, který má svůj program zahájit dopoledním vystoupením při sérii veřejných rozhovorů s lídry. Do hlavního města Litvy s ním v pondělí večer dorazili také ministr zahraničí Jan Lipavský či ministryně obrany Jana Černochová a šéf generálního štábu Karel Řehka.
14:13
Dnes
Ruská vojska dobyla další vesnici v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Novobachmutivku, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se zatím k ruskému tvrzení nevyjádřila, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
Novobachmjutivka leží severozápadně od města Avdijivka, odkud ruské invazní síly vytlačily ukrajinské obránce po měsících bojů letos v únoru.
13:22
Dnes
„Polovina německých tanků, které zaútočily na Polsko v roce 1939, byla ve skutečnosti česká. Tedy - jestli Putin získá Ukrajinu, bude silnější. A tehdy budeme mít větší problém,“ varoval Sikorski před možným ruským ovládnutím ukrajinských průmyslových a vojenských kapacit. „Je lepší zastavit Putina na Ukrajině, 500 či 700 kilometrů na východ odtud,“ odpověděl na otázku, zda by mělo smysl poslat na Ukrajinu pozemní vojska.
12:33
Dnes
„Ruský teror je možný jen proto, že máme méně zbraní a rozhodnutí na ochranu života, než má Rusko prostředků na jeho ničení,“ tweetuje prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Každý ví, jak účinné jsou Patriot, IRIS-T, NASAMS, Hawk a další moderní systémy protivzdušné obrany. Potřebujeme je tady na Ukrajině: v Charkově, Dnipru, Oděse, Mykolajivu, Chersonu, Donbasu a dalších městech, která trpí ruskými útoky. Každý vůdce, každý stát, každý velvyslanec, který nám nyní pomáhá s protivzdušnou obranou, je nejen ochráncem života, ale také tím, kdo snižuje pokušení Ruska vést válku. Čím méně toho Kreml dosáhne terorem, tím více bude mít zájem usilovat o mír. Musíme k tomu Rusko společně donutit,“ apeluje prezident.
Témata:
Související
