Drsňák „Rambo“ se vrací na frontu. Britský veterán přežil krvavý ruský útok
Mezi obránci Ukrajiny je i nespočet cizinců včetně britského vojáka Sharífa Amína (40) z Bristolu, ten je však známý spíše pod svou přezdívkou Rambo. Není to poprvé, kdy jeho příběh zaujal tisk, Amín byl na Ukrajině vážně zraněn – Rusové ho několikrát postřelili a nakonec doslova vyhodili do vzduchu. Amin však přežil a po léčbě doma se vrací na ukrajinskou frontu, uvedl list Daily Mail.
Amín strávil 9 let v britské armádě, bojoval například v Afghánistánu, a když loni v únoru ruský prezident Vladimir Putin načal svoji brutální válku na Ukrajině, Amín se znovu rozhodl vydat do boje. V říjnu 2022 se on a jeho tým dostali hluboko za nepřátelskou linii, jednalo se o průzkumnou misi. Jenže Rusové je odhalili a zahájili ostřelování nejen puškami, ale i těžkou artilérií. Amín málem přišel o nohu a ruku.
Po pár měsících je ale zpět na nohou, nehledě na to, že ještě nedávno měl kousky šrapnelů po celém těle a propíchnuté obě plíce, zbyly jen jizvy a jeho neskonalé odhodlání. „K lidem na Ukrajině se přece nemůžu otočit zády,“ komentoval svoje rozhodnutí vrátit se do boje. „Šel jsem bojovat za svobodu, když byl evropský mír ohrožován šíleným diktátorem,“ vypověděl Amín. „A moje práce není u konce, nebude, dokud Ukrajina nevyhraje, a já jsem odhodlaný udělat všechno pro to, abych jí k tomu pomohl,“ dodal pro tisk.
Rambo a jeho slib Ukrajině
„Ukrajině a jejímu lidu jsem dal svůj slib a hodlám ho dodržet do posledního vystřeleného náboje,“ prohlásil Amín. V říjnu se ho jako zázrakem podařilo dostat z území pod kontrolou nepřítele a dopravit do Oděsy, kde podstoupil první sérii operací. Lékaři mu zde zachránili ruku a nohu. Pak v prosinci byl převezen do Bristolu, kde pokračovala jeho léčba. Podporují ho hlavně přátelé a jeho ukrajinská snoubenka Helen Vitvická a její desetiletý syn Platon.
Nyní je zpátky u své jednotky, operuje v Chersonu, který byl zaplaven po protržení přehrady Nova Kachovka. Stále má bolesti, ale podle vlastních slov, „bude bojovat, dokud dýchá“. Na frontu se vrátil v bouřlivou dobu – byla zahájena raná fáze ukrajinské protiofenzivy, uplynulo jen pár týdnů poté, co Rusové zničili Kachovku a minulý víkend proběhla vzpoura ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny.
Zavzpomínal také na osudný říjen a jeho zranění. Na Ukrajinu přišel téměř ihned po vypuknutí války, nejprve obstarával humanitární pomoc, pak se ale rozhodl využít svých zkušeností, které nabyl v britské armádě, a začal trénovat ukrajinské vojáky, nakonec se sám přidal k odboji. Jeho jednotka počátkem října vyrazila za nepřátelskou linii, byli však objeveni a mezi nimi a Rusy došlo ke střetu.
Přežil kulky i dopad rakety
Amín uvedl, že se on a jeho ukrajinský spolubojovník známý pod přezdívkou „Profesor“ ukrývali v mělkém zákopu. „Bylo to helma na helmě, ruka v ruce, ale ruská střelba nekončila, pak jsme zaslechli dutou ránu a výbuch. Přišlo mi, jako bych byl v podzemí, viděl jsem jen rudo. Profesorovo tělo ochablo, jako když loutce přestřihnete nitky. Spadl na mě. V tu chvíli jsem si říkal: Je po mně, tady umřu. A tuhle skutečnost jsem přijal. Profesor byl po smrti a já ho ze sebe nemohl dostat,“ vylíčil.
Ruský dělostřelecký útok na obec Antonivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny si v noci na dnešek vyžádal život šestačtyřicetiletého muže. S odvoláním na vyjádření šéfa místní vojenské administrativy Oleksandra Prokudina to napsal ruskojazyčný server BBC.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek zažehl požár budovy železniční stanice ve Volgogradské oblasti a poškodil elektrické vedení. Uvedla dnes správa této ruské oblasti. Kyjev se k úderu nevyjádřil a agentura Reuters napsala, že se jí nepodařilo zprávy o útoku nezávisle ověřit.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek oznámil, že ve středu nebo ve čtvrtek možná vyšle svého zmocněnce Steva Witkoffa do Ruska. Šéf Bílého domu zároveň varoval, že uvalí na Moskvu sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.
„Budou sankce, ale docela jim jde se sankcím vyhýbat,“ sdělil Trump novinářům. „Jsou mazaní a docela dobře se vyhýbají sankcím, takže uvidíme, co se stane,“ dodal.
Volal na dalšího spolubojovníka Oleha Šumova, jen aby dal vědět, že je ještě naživu a potřebuje pomoc. Šumov statečně vyskočil z vlastního zákopu a doběhl k Amínovi, odvalil Profesorovo tělo a pomohl mu. Amínova zranění byla rozsáhlá. Pravá ruka mu jen povlávala u těla, těsně nad zápěstím měl větší kus šrapnelu. Další kus asi o velikosti plechovky měl v pravé noze. Šrapnely se dostaly i pod ochrannou vestu, jeden měl v zádech, další mu prorazily plíce. Amín vzpomíná na šílenou agónii, kterou pociťoval.
Záchrana přišla v podobě obrněného vozidla Kozak, které Amína dostalo do bezpečí a k připravené sanitce, jež ho převezla do nemocnice. Lékaři si mysleli, že nepřežije. Amín však ukázal, že není lehké ho zabít, kusy šrapnelů a kulek, které jej zasáhly, má schované na památku.
