18°C
Blinken: Vzpoura ukázala trhliny ruského režimu. A vydupal si Prigožin změnu v čele ruské armády?
Víkendová vzpoura ruského oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho žoldnéřů byla přímým zpochybněním autority ruského prezidenta Vladimira Putina a odhaluje trhliny ve vedení Ruska, řekl podle agentury AFP ve vysílání televize CBS americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ve vystoupeních na dalších stanicích pak vyjádřil názor, že konečné rozuzlení kauzy ještě nepřišlo. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin možná v rámci dohody, která v sobotu ukončila tažení jeho jednotek na Moskvu, dostal slíbeno, že se vymění armádní velení. S odkazem na informace ukrajinské rozvědky to dnes napsal server Ukrajinska pravda.
„Přímo to napadlo Putinovu autoritu. Tudíž to nastoluje skutečné otázky a odhaluje skutečné trhliny,“ citovala Blinkena AFP. V rozhovoru s televizí CNN následně dodal, že „je příliš brzy na to říct, kam to povede“.
Blinkenova série rozhovorů přinesla první podrobnější vyjádření Washingtonu k překotnému vývoji z uplynulých dvou dní, kdy Prigožin vystupňoval svou dlouhodobou kritiku ruského ministerstva obrany v ozbrojené povstání. Americký prezident Joe Biden se v sobotu k vývoji nevyjádřil, zatímco Blinken pouze uvedl, že je v blízkém kontaktu se spojenci.
„Nemyslím si, že jsme viděli poslední dějství,“ řekl dnes televizi ABC americký ministr zahraničí. Co se stane s bojovníky Prigožinovy soukromé armády, podle něj nelze v tuto chvíli říci. Konflikt mezi wagnerovci a Moskvou přitom označil za „interní záležitost“ Ruska.
Americký tisk v noci na dnešek přišel s informací, že americké tajné služby o Prigožinově záměru přejít od kritiky k ozbrojené akci věděly s předstihem a informovaly o něm nejvyšší politické vedení USA. Finálním impulsem bylo podle těchto zdrojů nařízení ruského ministerstva obrany z 10. června, podle kterého se musí všichni dobrovolní bojovníci podpisem smlouvy podřídit velení pravidelné ruské armády.
Nové velení ruské armády?
Podle serveru Ukrajinska pravda by součástí ujednání s Prigožinem mohla být mimo jiné výměna na postu ministra obrany a náčelníka generálního štábu. Sám Prigožin se zatím k podrobnostem dohody nevyjádřil a není jasné, kde se momentálně nachází, uvedl server BBC.
Prigožin v sobotu požadoval jednání s ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, s nimiž má dlouhodobé spory. Tento týden je obvinil, že zatajují skutečný stav věcí na Ukrajině a lžou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v pátek tvrdil, že na pozice jeho jednotek zaútočila ruská armáda. Prigožin odmítal podřídit své jednotky ministerstvu obrany a podepsat příslušnou smlouvu.
Wagnerovci v sobotu obsadili město Rostov na Donu a v rámci ozbrojené vzpoury se vydali směrem na sever k Moskvě, která byla kvůli blížícím se ozbrojencům v pohotovosti. Jejich tažení ale nakonec přerušila dohoda zprostředkovaná běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Prigožin se podle ní má přesunout do Běloruska a jeho muži nebudou čelit trestnímu stíhání.
Podle serveru Ukrajinska pravda, který odkazuje na informace tajných služeb, je nejisté, zda se část wagnerovců skutečně přesune do Běloruska. Nic se neví ani o tom, kde se nachází samotný Prigožin, který se na veřejnosti ukázal naposledy v sobotu večer, když autem odjel z Rostova na Donu, napsal server BBC. Jeho účty na sociálních médiích zatím mlčí.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
Mluvší Kremlu Dmitrij Peskov v sobotu odmítl sdělit, zda byly Prigožinovi učiněny nějaké ústupky, kromě záruk bezpečnosti pro něj a jeho muže. „Neexistují žádné další podmínky, o kterých bych vám mohl říci,“ uvedl. Na otázku, zda v důsledku dohody dojde k personálním změnám na ruském ministerstvu obrany, Peskov odpověděl: „Tyto záležitosti jsou výhradní výsadou a kompetencí vrchního velitele (Putina) v souladu s ústavou Ruské federace. Je tedy nepravděpodobné, že by se tyto věci projednávaly v rámci výše uvedených kontaktů.“
