Blinken: Vzpoura ukázala trhliny ruského režimu. A vydupal si Prigožin změnu v čele ruské armády?
Víkendová vzpoura ruského oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho žoldnéřů byla přímým zpochybněním autority ruského prezidenta Vladimira Putina a odhaluje trhliny ve vedení Ruska, řekl podle agentury AFP ve vysílání televize CBS americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ve vystoupeních na dalších stanicích pak vyjádřil názor, že konečné rozuzlení kauzy ještě nepřišlo. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin možná v rámci dohody, která v sobotu ukončila tažení jeho jednotek na Moskvu, dostal slíbeno, že se vymění armádní velení. S odkazem na informace ukrajinské rozvědky to dnes napsal server Ukrajinska pravda.
„Přímo to napadlo Putinovu autoritu. Tudíž to nastoluje skutečné otázky a odhaluje skutečné trhliny,“ citovala Blinkena AFP. V rozhovoru s televizí CNN následně dodal, že „je příliš brzy na to říct, kam to povede“.
Blinkenova série rozhovorů přinesla první podrobnější vyjádření Washingtonu k překotnému vývoji z uplynulých dvou dní, kdy Prigožin vystupňoval svou dlouhodobou kritiku ruského ministerstva obrany v ozbrojené povstání. Americký prezident Joe Biden se v sobotu k vývoji nevyjádřil, zatímco Blinken pouze uvedl, že je v blízkém kontaktu se spojenci.
„Nemyslím si, že jsme viděli poslední dějství,“ řekl dnes televizi ABC americký ministr zahraničí. Co se stane s bojovníky Prigožinovy soukromé armády, podle něj nelze v tuto chvíli říci. Konflikt mezi wagnerovci a Moskvou přitom označil za „interní záležitost“ Ruska.
Americký tisk v noci na dnešek přišel s informací, že americké tajné služby o Prigožinově záměru přejít od kritiky k ozbrojené akci věděly s předstihem a informovaly o něm nejvyšší politické vedení USA. Finálním impulsem bylo podle těchto zdrojů nařízení ruského ministerstva obrany z 10. června, podle kterého se musí všichni dobrovolní bojovníci podpisem smlouvy podřídit velení pravidelné ruské armády.
Nové velení ruské armády?
Podle serveru Ukrajinska pravda by součástí ujednání s Prigožinem mohla být mimo jiné výměna na postu ministra obrany a náčelníka generálního štábu. Sám Prigožin se zatím k podrobnostem dohody nevyjádřil a není jasné, kde se momentálně nachází, uvedl server BBC.
Prigožin v sobotu požadoval jednání s ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, s nimiž má dlouhodobé spory. Tento týden je obvinil, že zatajují skutečný stav věcí na Ukrajině a lžou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v pátek tvrdil, že na pozice jeho jednotek zaútočila ruská armáda. Prigožin odmítal podřídit své jednotky ministerstvu obrany a podepsat příslušnou smlouvu.
Wagnerovci v sobotu obsadili město Rostov na Donu a v rámci ozbrojené vzpoury se vydali směrem na sever k Moskvě, která byla kvůli blížícím se ozbrojencům v pohotovosti. Jejich tažení ale nakonec přerušila dohoda zprostředkovaná běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Prigožin se podle ní má přesunout do Běloruska a jeho muži nebudou čelit trestnímu stíhání.
Podle serveru Ukrajinska pravda, který odkazuje na informace tajných služeb, je nejisté, zda se část wagnerovců skutečně přesune do Běloruska. Nic se neví ani o tom, kde se nachází samotný Prigožin, který se na veřejnosti ukázal naposledy v sobotu večer, když autem odjel z Rostova na Donu, napsal server BBC. Jeho účty na sociálních médiích zatím mlčí.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Mluvší Kremlu Dmitrij Peskov v sobotu odmítl sdělit, zda byly Prigožinovi učiněny nějaké ústupky, kromě záruk bezpečnosti pro něj a jeho muže. „Neexistují žádné další podmínky, o kterých bych vám mohl říci,“ uvedl. Na otázku, zda v důsledku dohody dojde k personálním změnám na ruském ministerstvu obrany, Peskov odpověděl: „Tyto záležitosti jsou výhradní výsadou a kompetencí vrchního velitele (Putina) v souladu s ústavou Ruské federace. Je tedy nepravděpodobné, že by se tyto věci projednávaly v rámci výše uvedených kontaktů.“
