Kyjev viní Orbánův režim: Maďaři drží v izolaci 11 ukrajinských vojáků, přivezených z Ruska?!
Maďarsko drží v izolaci 11 ukrajinských válečných zajatců, které vyvezlo z Ruska, uvedl dnes na Facebooku mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Budapešť podle něj navíc brání ukrajinskému diplomatickému zastoupení v zemi navázat s dotyčnými vojáky kontakt.
„Všechny pokusy ukrajinských diplomatů z minulých dnů navázat přímý kontakt s ukrajinskými občany selhaly. Tato skutečnost a také informace od příbuzných těchto ukrajinských obránců naznačují, že ujišťování maďarské vlády o jejich údajném svobodném statusu v Maďarsku neodpovídá skutečnosti,“ napsal Nikolenko na Facebooku. Kromě toho, že jsou podle něj vojáci v izolaci, mohou se svými příbuznými komunikovat jen za přítomnosti třetí osoby.
Mluvčí ukrajinské diplomacie zároveň Budapešť vyzval, aby okamžitě umožnila ukrajinskému konzulovi válečné zajatce navštívit, zhodnotit jejich zdravotní a psychický stav, informovat je o jejich právech a poskytnout jim konzulární služby.
Maďarské úřady podle Nikolenka vyvezly ukrajinské zajatce z Ruska bez vědomí ukrajinské vlády nebo mezinárodních organizací. Ukrajinský server The Kyiv Independent připomněl, že 8. června ruská pravoslavná církev oznámila, že předala Maďarsku skupinu ukrajinských zajatců původem ze Zakarpatí, a to na žádost Budapešti.
Rozhodnutí podpořil patriarcha Kirill. Maďarský vicepremiér Zsolt Semjén následující den potvrdil, že vojáci jsou už v Maďarsku, a uvedl, že tam pobývají jako „svobodní lidé“.
Nejmenovaný ukrajinský činitel portálu RBK-Ukrajina už dříve prohlásil, že se propuštění vojáci ze zajetí dostali díky „zakarpatskému původu“. Zakarpatská oblast na západě Ukrajiny je domovem zhruba 150 000 příslušníků maďarské menšiny. Citovaný činitel ale zároveň zdůraznil, že všichni vojáci ve skupině předané Budapešti jsou ukrajinskými občany, takže by jejich převoz do třetí země neměl být možný bez souhlasu Ukrajiny.
Budapešť dlouhodobě Kyjev viní z utiskování maďarské menšiny na Ukrajině. Maďarsko se kvůli tomu snaží blokovat snahy o sbližování Kyjeva s NATO nebo Evropskou unií. Zároveň vláda konzervativního maďarského premiéra Viktora Orbána jako jediná v EU udržuje navzdory ruské invazi na Ukrajinu s Moskvou zejména obchodní kontakty.
Okresní soud v Přímořském kraji na ruském Dálném východě prodloužil do 3. listopadu vazbu francouzskému cyklistovi Sofianovi Sehilimu, který se pokusil překonat světový rekord v nejrychlejším přejetí Evropy a Asie. Čtyřiačtyřicetiletého vytrvalostního cyklistu zatkli podle médií začátkem září na rusko-čínské hranici a ruské úřady ho obvinily z nelegálního překročení hranice. Hrozí mu až dva roky vězení.
Sehili podle AFP mířil z portugalského Lisabonu do Vladivostoku na ruském Dálném východě. Pro vstup do Ruska měl elektronické vízum, ale údajně se pokusil překročit hranici na přechodu určeném pouze pro ruské a čínské občany a poté na jiném místě, kde je přecházení hranic pěšími zakázáno, citovala AFP už dříve ruského činitele.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Jakuba Netíka, a potvrdil tak podmíněný trest za schvalování zločinu proti míru. Netík na facebooku opakovaně obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. V dovolání uváděl, že šlo o politické projevy, a poukazoval na princip názorové plurality, která je základním kamenem demokracie. NS však zdůraznil, že Rusko se bez pochybností dopustilo zločinu proti míru a Netík jej schvaloval, za což poprávu dostal trest. Rozhodnutí je zpřístupněné v databázi soudu.
„Obviněný není volán k trestní odpovědnosti za prosté šíření dezinformací v rámci veřejné diskuse, nýbrž za opakované veřejné schvalování ruské agrese jako nástroje spravedlnosti s jasnými prvky vyvolávajícími nenávist vůči části Ukrajinců,“ stojí v rozhodnutí NS.
Soud v Litoměřicích uložil Netíkovi 15 měsíců s podmínečným odkladem na tři roky, Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek potvrdil. Poté si Netík vyslechl souhrnný trest 27 měsíců odkladem na čtyři roky za vyhrožování ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), dalším politikům a bývalému radnímu České televize Zdeňku Šarapatkovi.
Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajina by podle ní úvěr splatila, jakmile by jí Rusko nahradilo škody způsobené současnou ozbrojenou agresí.
Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Šéfka komise se nyní bude snažit pro návrh získat podporu ostatní prezidentů a premiérů zemí unie, kteří se sejdou ve středu na neformálním summitu EU v Kodani.
