Sankce, podpora Ukrajiny i energokrize: České předsednictví skončilo, Radě EU předsedá Švédsko
České předsednictví v Radě Evropské unie dnes po půlroce skončilo, nově bude v čele bloku od ledna Švédsko. Předsednictví výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Tyto dva body patřily k pěti hlavním politickým prioritám, dalšími byly posílení evropských obranných kapacit, bezpečnost kybernetického prostoru a odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.
Premiér Petr Fiala (ODS) předsednictví zhodnotil jako úspěšné, pomohlo podle něj prosazovat zájmy českých občanů a ukázalo profesionalitu lidí, kteří se na něm podíleli. Také podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Česko obstálo a ukázalo, že dokáže vést Evropu. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že ČR dosáhla v každé z priorit poměrně výrazného pokroku, posunout se ale podle něj příliš nepodařilo otázku migrace.
Podle opozice vláda předsednictví nevyužila dostatečně. Například podle bývalého ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (ANO) sice tým úředníků úkoly zvládl skvěle, nicméně pracoval s politickými zadáními, kterým chyběla odvaha.
Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Kompromisní návrh českého předsednictví podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti.
EU také jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko.
Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky.
České předsednictví podle vlády dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, kandidátské postavení získala Bosna a Hercegovina.
Konsenzus se povedlo najít u přijetí Chorvatska do schengenského prostoru od počátku roku 2023. Naproti tomu Bulharsko a Rumunsko kvůli vetu Rakouska a Nizozemska neuspěly.
Rakouský postoj podle ministra Beka všechny překvapil. Hrozí to, že skepse občanů odmítnutých zemí vůči EU naroste, zklamáním to ale je i pro všechny další státy, které v budoucnu o vstup do Schengenu usilovat budou, řekl nedávno ČTK.
Výdaje na předsednictví činily zhruba 2,3 miliardy korun, sdělila ČTK ředitelka odboru pro předsednictví při úřadu vlády Alice Krutilová. Z centrálního rozpočtu šlo 1,835 miliardy korun, dalších zhruba 500 milionů pak platily resorty ze svých kapitol. V letech 2007 až 2009 bylo na předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy Kč.
Experti hodnotí předsednictví jako zvládnuté, vláda však podle nich výsledky nedostatečně prezentovala českým občanům. Vyplývá to z průzkumu mezi 48 tuzemskými a zahraničními odborníky, který uskutečnil projekt České zájmy v EU s institutem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) v Praze.
Fotka je povedená. Hodil by se popisek: Péťa: Poojď ke mně, ty mrško malá.
