Lukašenko po zvěstech o špatném zdraví přijel za Putinem. Řešili jaderné zbraně
Rusko začne s rozmisťováním jaderných zbraní v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin během dnešní schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském letovisku Soči. Setkání se odehrálo po nedávných zprávách, že Lukašenko je nemocný, dokonce se spekulovalo, že byl otráven.
„Pokud jde o nejcitlivější otázky, na kterých jsme se domlouvali, vše jde podle plánu. Jak víte, 7. či 8. července skončí příprava příslušných zařízení a hned poté zahájíme kroky související s rozmístěním příslušných druhů zbraní na vašem území. Vše tedy postupuje podle plánu, vše je stabilní,“ řekl Putin, kterého citovala státní agentura TASS. „Celkově je situace stabilní, a dokonce bych řekl, že dobrá. Spolehlivě spolupracujeme v této oblasti,“ dodal.
Lukašenko minulý měsíc ohlásil, že přesun jaderných zbraní do Běloruska už začal. Stalo se to v den, kdy ministři obrany obou zemí podepsali dokumenty o rozmístění ruských nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku. Šéf ruského ministerstva obrany Sergej Šojgu nicméně při této příležitosti upozornil, že nestrategické jaderné zbraně v Bělorusku budou nadále pod kontrolou Moskvy, která si také vyhrazuje právo rozhodovat o jejich případném použití. Totéž už dříve uvedl ruský prezident Vladimir Putin a potvrdilo to také běloruské ministerstvo zahraničí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta, o němž mluví ukrajinští představitelé. Železnice je životně důležitým prostředkem obchodní i vojenské logistiky, píše agentura AP.
