Ekologové ke zničení Kachovské přehrady: Ekocida! Většina vodních organismů uhyne
Zničení Kachovské přehrady je nejrozsáhlejším zásahem do přírodních ekosystémů na Ukrajině od začátku ruské invaze do země. Ve své zprávě, na niž upozornil list Ukrajinska pravda, to napsali ekologové z nevládní organizace Ukrajinská skupina na ochranu přírody (UNCG). Z katastrofy obvinili ruské invazní síly. Většina živých organismů z rezervoáru uhyne, předpověděli. Ukrajinská prokuratura podle stanice CNN vyšetřuje zničení nádrže jako možnou „ekocidu".
Negativní dopady na přírodu se vzhledem k velikosti vodního díla - rozprostírá se na ploše 2155 kilometrů čtverečních - projeví na území nejméně 5000 kilometrů čtverečních, uvádějí ekologové. Zmiňují při tom dvě příčiny: vyprázdnění samotné vodní nádrže a zaplavení jiných oblastí.
Projeví se to podle nich například na rybí populaci, ptácích, fauně i flóře. Destrukce nádrže se dotkne také přírodních rezervací a různých vzácných biotopů.
„Ukrajina ztrácí obrovské zásoby ryb,“ uvádí se ve zprávě s poznámkou, že Kachovská přehrada podobně jako dolní část Dněpru mají jedny z největších koncentrací sladkovodních komerčních druhů ryb na Ukrajině. „Obnovení těchto populací bude trvat nejméně sedm až deset let,“ píší ekologové.
O masivním úhynu ryb informovali také ukrajinští představitelé, kteří sdíleli video natočené v Dněpropetrovské oblasti. V několika centimetrech vody na místě, kam dřív zasahovaly vody rozlehlé přehrady, leží mrtvé či lekající ryby. „Ruskem způsobená ekocida,“ napsal k záběrům šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Z oblasti podle ekologů zmizí řada druhů ptáků, kteří tam hnízdí. Například rackové. Vědci dále předpokládají, že většina živých organismů z rezervoáru už uhynula nebo v nejbližších dnech uhyne. Jsou mezi nimi bezobratlí, kteří slouží jako potravní základna pro ryby, ptáky či obojživelníky, uvádí ekologové. Zmizí podle nich i vodní a pobřežní rostliny, které nahradí invazní cizokrajné rostliny.
CNN mezitím na svém webu informovala, že ukrajinská prokuratura vyšetřuje zničení Kachovské přehrady jako válečný zločin a možnou „ekocidu“, neboli záměrné poškození životního prostředí. „Právní klasifikace je ekocida a porušení zákonů a zvyklostí války,“ uvedla v prohlášení prokuratura. Následky destrukce přehrady na obyvatele i životní prostředí označila jako katastrofální.
„Postiženo bylo přes 40.000 lidí. Domy a infrastruktura byly zničeny, půda se stala nevhodnou pro zemědělství a v řadě regionů bylo narušeno zásobování vodou, a to jak ve vládou kontrolovaných oblastech, tak na územích dočasně okupovaných Ruskem,“ uvedla prokuratura podle CNN.
Ze zničení vodního díla, které způsobilo rozsáhlé záplavy na dolním toku Dněpru, se Moskva a Kyjev obviňují navzájem. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit. Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství kolem dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc. Ruští vyšetřovatelé zadrželi šéfredaktora zpravodajského portálu Baza Gleba Trifonova a jeho nejmenovaného kolegu kvůli podezření, že dávali policistům úplatky za úniky informací. Uvedla to dnes ruská média s odvoláním na komuniké Vyšetřovacího výboru Ruska (SKR), který v zemi plní roli federální kriminální ústředny a vyšetřuje nejzávažnější zločiny. Trifonovův advokát si Baze postěžoval, že po 12 hodin jej vyšetřovatelé odmítali pustit k šéfredaktorovi a jeho snoubence, které zadržovali v mikrobusu se zatmavenými skly v areálu svého moskevského sídla. Takovým způsobem se vyšetřovatelé podle advokáta obvykle chovají vůči teroristům. „Připravujeme trestní oznámení pro prokuraturu o únosu a také chystáme žalobu na šéfa SKR Alexandra Bastrykina,“ prohlásil advokát Alexej Michalčik. Malijská armáda společně s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou zabila v mimosoudních popravách od letošního ledna několik civilistů patřících k etniku Fulanů, uvedla dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Armáda i ruští žoldnéři také stojí za zmizením řady mužů z této etnické skupiny, kterou viní z podpory islamistických ozbrojenců, již s malijskou vládou soupeří o kontrolu nad některými částmi země. „Malijská armáda a Wagnerova skupina, které v posledních třech letech provádějí společné operace proti islamistickým ozbrojencům, pravděpodobně zabily od ledna nejméně 12 mužů z etnika Fulanů a násilně nechaly zmizet nejméně 81 dalších,“ sdělila v tiskové zprávě HRW. Fulany obviňují ze spolupráce s odnoží teroristické sítě Al-Káida, která je známá pod jménem Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci islamistům účinně přispěla čelit řadě vojenských převratů v regionu.
