Ekologové ke zničení Kachovské přehrady: Ekocida! Většina vodních organismů uhyne
Zničení Kachovské přehrady je nejrozsáhlejším zásahem do přírodních ekosystémů na Ukrajině od začátku ruské invaze do země. Ve své zprávě, na niž upozornil list Ukrajinska pravda, to napsali ekologové z nevládní organizace Ukrajinská skupina na ochranu přírody (UNCG). Z katastrofy obvinili ruské invazní síly. Většina živých organismů z rezervoáru uhyne, předpověděli. Ukrajinská prokuratura podle stanice CNN vyšetřuje zničení nádrže jako možnou „ekocidu".
Negativní dopady na přírodu se vzhledem k velikosti vodního díla - rozprostírá se na ploše 2155 kilometrů čtverečních - projeví na území nejméně 5000 kilometrů čtverečních, uvádějí ekologové. Zmiňují při tom dvě příčiny: vyprázdnění samotné vodní nádrže a zaplavení jiných oblastí.
Projeví se to podle nich například na rybí populaci, ptácích, fauně i flóře. Destrukce nádrže se dotkne také přírodních rezervací a různých vzácných biotopů.
„Ukrajina ztrácí obrovské zásoby ryb,“ uvádí se ve zprávě s poznámkou, že Kachovská přehrada podobně jako dolní část Dněpru mají jedny z největších koncentrací sladkovodních komerčních druhů ryb na Ukrajině. „Obnovení těchto populací bude trvat nejméně sedm až deset let,“ píší ekologové.
O masivním úhynu ryb informovali také ukrajinští představitelé, kteří sdíleli video natočené v Dněpropetrovské oblasti. V několika centimetrech vody na místě, kam dřív zasahovaly vody rozlehlé přehrady, leží mrtvé či lekající ryby. „Ruskem způsobená ekocida,“ napsal k záběrům šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Z oblasti podle ekologů zmizí řada druhů ptáků, kteří tam hnízdí. Například rackové. Vědci dále předpokládají, že většina živých organismů z rezervoáru už uhynula nebo v nejbližších dnech uhyne. Jsou mezi nimi bezobratlí, kteří slouží jako potravní základna pro ryby, ptáky či obojživelníky, uvádí ekologové. Zmizí podle nich i vodní a pobřežní rostliny, které nahradí invazní cizokrajné rostliny.
CNN mezitím na svém webu informovala, že ukrajinská prokuratura vyšetřuje zničení Kachovské přehrady jako válečný zločin a možnou „ekocidu“, neboli záměrné poškození životního prostředí. „Právní klasifikace je ekocida a porušení zákonů a zvyklostí války,“ uvedla v prohlášení prokuratura. Následky destrukce přehrady na obyvatele i životní prostředí označila jako katastrofální.
„Postiženo bylo přes 40.000 lidí. Domy a infrastruktura byly zničeny, půda se stala nevhodnou pro zemědělství a v řadě regionů bylo narušeno zásobování vodou, a to jak ve vládou kontrolovaných oblastech, tak na územích dočasně okupovaných Ruskem,“ uvedla prokuratura podle CNN.
Ze zničení vodního díla, které způsobilo rozsáhlé záplavy na dolním toku Dněpru, se Moskva a Kyjev obviňují navzájem. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit. Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc. Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda. „Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita. Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
