Apokalypsa na obzoru: Protržení Kachovky? 80 zatopených obcí, bez vody elektrárna i Krym
Už od loňského řijna se množily zprávy o tom, že ruská armáda by mohla ve snaze zpomalit ukrajinskou ofenzivu odpálit přehradu Kachovské vodní elektrárny, což by mělo za následek zatopení rozsáhlé oblasti. Přehrada postavená v průběhu 50. let patří k jedněm z největších vodních děl na Dněpru a tzv. Velkým stavbám komunismu. Nyní se nejhorší obavy naplnily. Jaké bude mít vylití obrovského objemu vody v bezprostřední blízkosti Chersonu důsledky?
V pátek 21. října informoval americký Institut pro studium války (ISW) o možném plánu Rusů na odpálení přehrady Kachovské vodní elektrárny.
„Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do povětří hráz vodní elektrárny Kachovka, aby zakryly svůj ústup a zabránily ukrajinským silám pronásledovat ruské jednotky hlouběji do Chersonské oblasti,“ píše se ve zveřejněném dokumentu. Podle amerických bezpečnostních expertů by ruské síly po provedení útoku zcela jistě shodily odpovědnost za zničení přehrady na ukrajinskou armádu, ta však k protržení přehrady nemá žádný rozumný důvod.
O několik měsíců později se zdá, že noční můra se stala skutečností. Ukrajinská armáda tvrdí, že ruské jednotky vyhodily do povětří Kachovskou přehradu v okupované části jižní Ukrajiny. „Ruské okupační síly vyhodily do povětří vodní elektrárnu Kachovka. V současné době zjišťujeme rozsah škod, rychlost a objem vody a pravděpodobné oblasti zaplavení,“ uvedlo na telegramu ukrajinské jižní velitelství.
Starosta Nové Kachovky zprávy o bombardování přehrady a vodní elektrárny označil za nesmysl a poznamenal, že všude ve městě je klid a ticho. Agentura Reuters ale nedlouho poté s odvoláním na ruskou agenturu TASS uvedla, že přehrada je skutečně zničená.
Zaplavení 80 měst a ohrožení Záporožské jaderné elektrárny
Pokud by skutečně došlo k protržení vodního díla, bylo by vzniklou vlnou zaplaveno až 80 ukrajinských měst a obcí, což by mělo za následek vysídlení stovek tisíc místních obyvatel a zároveň výrazné poškození už tak zranitelné a poničené ukrajinské energetické sítě. Pravděpodobnost výpadků elektřiny a jejího celkového nedostatku by se tak výrazně zvýšila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 21. října varoval, že vyhození přehrady do povětří by mohlo přerušit dodávky vody do velké části jižní Ukrajiny a představovalo by vážné riziko pro Záporožskou jadernou elektrárnu (ZNPP), která leží proti proudu přehrady. Ta je totiž při chlazení svých zařízení životně závislá na vodě z Kachovské přehrady.
Krym bez vody
Odpálení přehrady by však nemuselo ve výsledku být ani v ruském zájmu, jelikož z Nové Kachovky je veden Severokrymský kanál, který funguje jako hlavní zdroj vody pro Krym a Chersonskou oblast. Ten byl ukrajinskou stranou přerušen už v rozmezí let 2014-2022, kdy byli Rusové přinuceni dovážet zásoby vody přes Kerčský most či hledat další alternativní způsoby. Tato snaha se nakonec neukázala jako příliš plodná, Krym se totiž potýkal s výrazným nedostatkem vody pro zemědělskou produkci, která následně klesla na pouhou desetinu původního objemu.
Vlivem poničení Kerčského mostu nyní pravděpodobně nebude možné přepravovat vodu v dostatečném objemu, který by byl schopen alespoň částečně nahradit odběr z Kachovské přehrady. I přes tuto skutečnost je podle ISW hrozba ruského útoku na přehradu reálná. „Ruské síly se budou snažit udržet východní Chersonskou oblast nikoli kvůli vodě, ale spíše proto, aby vytvořily nárazníkovou zónu, která umožní obranu Krymu a zabrání ukrajinské technice dostat se do pozice, kdy by poloostrov byl v dostřelové vzdálenosti,“ míní ISW.
Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump.
„Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května.
Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů.
Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.
