Apokalypsa na obzoru: Protržení Kachovky? 80 zatopených obcí, bez vody elektrárna i Krym
Už od loňského řijna se množily zprávy o tom, že ruská armáda by mohla ve snaze zpomalit ukrajinskou ofenzivu odpálit přehradu Kachovské vodní elektrárny, což by mělo za následek zatopení rozsáhlé oblasti. Přehrada postavená v průběhu 50. let patří k jedněm z největších vodních děl na Dněpru a tzv. Velkým stavbám komunismu. Nyní se nejhorší obavy naplnily. Jaké bude mít vylití obrovského objemu vody v bezprostřední blízkosti Chersonu důsledky?
V pátek 21. října informoval americký Institut pro studium války (ISW) o možném plánu Rusů na odpálení přehrady Kachovské vodní elektrárny.
„Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do povětří hráz vodní elektrárny Kachovka, aby zakryly svůj ústup a zabránily ukrajinským silám pronásledovat ruské jednotky hlouběji do Chersonské oblasti,“ píše se ve zveřejněném dokumentu. Podle amerických bezpečnostních expertů by ruské síly po provedení útoku zcela jistě shodily odpovědnost za zničení přehrady na ukrajinskou armádu, ta však k protržení přehrady nemá žádný rozumný důvod.
O několik měsíců později se zdá, že noční můra se stala skutečností. Ukrajinská armáda tvrdí, že ruské jednotky vyhodily do povětří Kachovskou přehradu v okupované části jižní Ukrajiny. „Ruské okupační síly vyhodily do povětří vodní elektrárnu Kachovka. V současné době zjišťujeme rozsah škod, rychlost a objem vody a pravděpodobné oblasti zaplavení,“ uvedlo na telegramu ukrajinské jižní velitelství.
Starosta Nové Kachovky zprávy o bombardování přehrady a vodní elektrárny označil za nesmysl a poznamenal, že všude ve městě je klid a ticho. Agentura Reuters ale nedlouho poté s odvoláním na ruskou agenturu TASS uvedla, že přehrada je skutečně zničená.
Zaplavení 80 měst a ohrožení Záporožské jaderné elektrárny
Pokud by skutečně došlo k protržení vodního díla, bylo by vzniklou vlnou zaplaveno až 80 ukrajinských měst a obcí, což by mělo za následek vysídlení stovek tisíc místních obyvatel a zároveň výrazné poškození už tak zranitelné a poničené ukrajinské energetické sítě. Pravděpodobnost výpadků elektřiny a jejího celkového nedostatku by se tak výrazně zvýšila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 21. října varoval, že vyhození přehrady do povětří by mohlo přerušit dodávky vody do velké části jižní Ukrajiny a představovalo by vážné riziko pro Záporožskou jadernou elektrárnu (ZNPP), která leží proti proudu přehrady. Ta je totiž při chlazení svých zařízení životně závislá na vodě z Kachovské přehrady.
Krym bez vody
Odpálení přehrady by však nemuselo ve výsledku být ani v ruském zájmu, jelikož z Nové Kachovky je veden Severokrymský kanál, který funguje jako hlavní zdroj vody pro Krym a Chersonskou oblast. Ten byl ukrajinskou stranou přerušen už v rozmezí let 2014-2022, kdy byli Rusové přinuceni dovážet zásoby vody přes Kerčský most či hledat další alternativní způsoby. Tato snaha se nakonec neukázala jako příliš plodná, Krym se totiž potýkal s výrazným nedostatkem vody pro zemědělskou produkci, která následně klesla na pouhou desetinu původního objemu.
Vlivem poničení Kerčského mostu nyní pravděpodobně nebude možné přepravovat vodu v dostatečném objemu, který by byl schopen alespoň částečně nahradit odběr z Kachovské přehrady. I přes tuto skutečnost je podle ISW hrozba ruského útoku na přehradu reálná. „Ruské síly se budou snažit udržet východní Chersonskou oblast nikoli kvůli vodě, ale spíše proto, aby vytvořily nárazníkovou zónu, která umožní obranu Krymu a zabrání ukrajinské technice dostat se do pozice, kdy by poloostrov byl v dostřelové vzdálenosti,“ míní ISW.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
