Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Rusko vyhostí rakouského diplomata v reakci na to, že Vídeň nařídila opustit rakouské území ruskému diplomatovi. Dnes o tom podle ruských tiskových agentur informovalo ministerstvo zahraničí v Moskvě.
„Tradičně reagujeme na všechny takové kroky. Rakouská strana už byla o našich protiopatřeních informována,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová.
Agentura RIA Novosti napsala, že diplomat vyhoštěný z Rakouska už alpskou zemi opustil.
Diplomatický incident souvisí s nedávno zveřejněným rozhodnutím rakouské ropné, plynárenské a chemické skupiny OMV, která propustila jednoho ze svých manažerů pro podezření, že prováděl špionáž ve prospěch Ruska.
V Krasnojarsku na jihu Sibiře zadrželi novinářku Světlanu Chustikovou kvůli podezření ze šíření lživých zpráv o ruské armádě. Za to podle ruských zákonů hrozí až desetileté vězení. Informuje o tom například server Rádia Svoboda, pro které Chustiková v minulosti pracovala.
Kdy konkrétně byla novinářka zadržena, není jasné, uvádí Rádio Svoboda, podle kterého vyšetřovací výbor o věci informoval dnes ráno. Podle vyšetřovatelů Chustiková v květnu 2023 napsala pro médium označené v Rusku za zahraničního agenta materiál obsahující „zjevně nepravdivé informace“ o činnosti ruských vojáků během války na Ukrajině. Vyšetřování ukázalo, že Chustiková spolupracovala s Rádiem Svoboda, konkrétně se serverem Sibir.Realii.
Mluvčí ruské diplomacie označila zákaz vstupu do ČR pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů, kteří nejsou akreditováni v ČR, za další šílené opatření. Ruské ministerstvo zahraničí zákaz studuje a určitě se vyjádří podrobněji, uvedla mluvčí Marija Zacharovová podle ruské státní agentury TASS.
Česká vláda dnes schválila návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu), že držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do ČR. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.
