Experti: Útok na Kachovku jako výbuch atomovky! Rusové si zaplavili i část obranné linie

„Ruští teroristé,“ rozčílil se na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jeho poradci mluví o ekocidě ze strany Rusů. To Moskva zcela odmítá odpovědnost, a dokonce přes agenturu TASS vzkázala, že nádrž zasáhly střely z ukrajinského raketometu. Ukrajinci úder považují za válečný zločin. Jak je to s útoky na přehrady, které lemují válečnou novodobou historii?

Válečný zločin

„Přehrady jsou chráněny válečnými zákony a Ženevskou úmluvou,“ připomínají experti Sky News. „Zničení přehrady Kachovka, a podobné útoky, tak mohou být považovány nejen za zbraň hromadného ničení, ale také za nevybíravý válečný zločin,“ dodávají s odkazem na článek 56 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám z roku 1977.

„Ochrana zařízení obsahujících nebezpečné síly: Zákaz útoku na tato zařízení (zejména přehrady, jaderné reaktory), a to i když jsou vojenskými objekty, pokud by mohl uvolnit nebezpečné síly, a způsobit tak vážné ztráty na civilním obyvatelstvu,“ stojí mimo jiné v dodatku. „Zákaz útoku na objekty v blízkosti zařízení obsahující nebezpečné síly (za stejných podmínek), v blízkosti lze umístit vojenský objekt jen pro obranu těchto zařízení,“ navazuje protokol.

„Ruskému tvrzení, že za útokem na Kachovskou přehradu je Ukrajina, se dá jen těžko uvěřit. Kyjev by takovým to úderem nic nezískal,“ uvedl bezpečnostní expert Michael Clarke. „Navíc je třeba si uvědomit, že k explozi došlo na Rusy okupované straně přehrady, zaplavení oblasti bude znamenat komplikace pro Ukrajince. A ano, i když je zničení nádrže problémem pro Krym, z mého hlediska je partné, že za tím stojí Rusko. Jak jsem řekl, Kyjev na rozdíl od Moskvy útokem na Kachovku nic nezíská,“ domnívá se Clarke.

Analytici poukazují přitm i na to, že si Rusové zaplavili i část své první obranné linie.

K užití zbraně hromadného ničení proti civilistům přirovnal útok na přehradu také český ministr Jan Lipavský. „Rusko dále posouvá hranice své agrese. Útok na přehradu Nová Kachovka nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům. Tato brutalita bude odsouzena a potrestána,“ uvedl Lipavský. Schválil vyčlenění mimořádné pomoci ve výši deset milionů korun na pomoc s evakuací civilistů a s důsledky zničení přehrady.

Jako atomovka?

Expert na environmentální bezpečnost Maksym Soroka varoval, že záplavy způsobené útokem na Kachovku mají potenciál způsobit škody, „které bychom mohli poměrně snad přirovnat k menšímu výbuchu atomové bomby“, pokud se tedy přehrada protrhla úplně, nechal se slyšet Soroka.

„V případě plného protržení by záplavy byly katastrofální. Všichni si musí uvědomit, že jeden kubík vody váží tunu. Jen si to představte. A Kachovka je obrovská, její objem vody jsou tedy miliony tun,“ řekl Soroka pro ukrajinský deník Rubryka. „Síla je hmotnost násobená zrychlením, a když se tato hmota zrychlí, máme tu sílu tisíců kilotun, to hravě zdemoluje beton. Následky takových záplav jsou zkázonosné,“ zakončil.

Komplikace pro protiofenzivu

Útok na Kachovskou přehradu komentoval rovněž britský generálmajor ve výslužbě Rupert Jones, který se domnívá, že Ukrajinci nyní budou mít protiofenzivu mnohem těžší. „Pohyb ukrajinských sil přes Chersonskou oblast bude složitý po destrukci Kachovky. Kdo za útokem stojí? Obě strany se obviňují navzájem a všeobecně panuje velký zmatek, co je zřejmé, je to, že přehrada a elektrárna byly silně poškozeny,“ dodal.

„Nejaktuálnější nebezpečí představuje zaplavení osídlených oblastí po proudu a mluvíme o tisících lidí. Probíhají evakuace. Na druhém místě, co se rizik týče, stojí rozhodně Záporožská jaderná elektrárna. Ukrajinští i zahraniční pozorovatelé uvádějí, že situace je pod kontrolou, ale…,“ reagoval Jones s tím, že vždy je třeba počítat s nějakou nepředvídatelnou situací. „Z dlouhodobého hlediska je ohrožena zásoba pitné vody a hydroelektrická energie. Tohle jsou body, které se musí vzít v potaz ještě, než začneme řešit vojenské operace a omezení mánevrů kvůli zaplavení,“ prohlásil Jones.

To podle britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho je příliš brzo na to hodnotit situaci a vynášet nějaké soudy. „Stojí za připomenutí, že jediným důvodem, proč k něčemu takovému došlo, je nevyprovokovaná totální invaze Ruska na Ukrajinu,“ komentoval s tím, že situaci s týmem expertů sledují. „To nejlepší, co může Rusko nyní udělat, je okamžitě stáhnout své jednotky,“ zakončil Cleverly.

Rusové zničili Kachovskou přehradu: Obří vlna, záplavy i ostřelování při evakuaci civilistů

„Jsou to dramatické okolnosti, které provází nástup ukrajinské protiofenzivy. Rusové, zdá se, skutečně využívají všech nástrojů, které mají, aby zpomalili nástup ukrajinské strany,“ uvedl v ČT analytik Pavel Havlíček z AMO (Asociace pro mezinárodní otázky).

„Jsou to stále ještě spekulace, ale pokud se podíváme, kde Kachovská přehrada leží - ve strategicky položené Chersonské oblasti - kde může být jeden z těch vektorů nastupující ukrajinské protiofenzivy, tak bude logické, že to mohli být oni, ale ty informace podložené nemáme. Pokud se podíváme na to, jakým způsobem se Rusové chovali za posledních 15 měsíců, tak je to opravdu to nejtristnější a nejhorší, co jsme viděli v posledních dekádách za chování nepřátelské armády na území okupovaného státu včetně jaderného vydírání,“ poznamenal Havlíček a dodal: „Rusové se neštítí vůbec ničeho.“

Kachovská přehrada v číslech

• Kachovská přehrada je nádrž na řece Dněpr na jižní Ukrajině, někdy se jí přezdívá Kachovské moře. Leží na území Chersonské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Svou rozlohou 2155 kilometrů čtverečních je to druhé největší umělé jezero na Ukrajině, po Kremenčucké přehradě. Byla postavena v roce 1956. Kachovská vodní elektrárna má výkon 350 megawatů.
• Rozloha přehrady je obrovská. Pro srovnání: největší česká přehradní nádrž Lipno má rozlohu 48,7 kilometrů čtverečních, což znamená, že Kachovská přehrada je téměř 45krát větší. A s objemem 18,2 kilometrů čtverečních tato přehrada zadržovala 25krát více vody než Orlická přehrada, která má z českých přehrad největší objem (0,715 km3).
• Přehradu od začátku loňské invaze na Ukrajinu okupují Rusové. Ti začátkem loňského listopadu otevřeli přepady u Kachovské elektrárny a objem přehrady klesl na nejnižší úroveň za poslední tři desetiletí, což ohrozilo zásoby pitnou vodou stejně jako chladicí systém pro Záporožskou jadernou elektrárnu. Od loňského prosince do letošního února poklesla vodní hladina o dva metry. Od února hladina vody v přehradě neustále stoupala a podle ukrajinské společnosti Ukrhidroenerho stojí ruské aktivity na přehradě za zaplavením několika osad v ukrajinské Záporožské oblasti.
• O možném zničení Kachovské přehrady se spekulovalo už delší dobu. Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl už loni na konci října, že ruské síly se pravděpodobně pokusí přehradu vyhodit do vzduchu, čímž se budou snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. ISW uvedl, že Rusko má „všechny důvody k tomu, aby se pokusilo poskytnout krytí svým ustupujícím silám a navíc tak rozšířilo řeku Dněpr, kterou by ukrajinské síly musely překročit, aby mohly pokračovat v protiofenzivě“. O zaminování přehrady a možném útoku na ni hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
• Ruské invazní síly poničily už i jiné ukrajinské přehrady. Loni v září poškodil masivní ruský útok hráz Karačunivské přehrady u města Kryvyj Rih a způsobil zatopení více než stovky domů. Voda v řece Inhulec po zásahu přehrady vystoupala z jednoho na bezmála dva metry. Aby snížily hladinu vody, musely úřady odpálit část hydraulických struktur níž po proudu.
• Ukrajinské úřady koncem letošního května také informovaly o poškození Karlivské přehrady v Doněcké oblasti po ruském ostřelování, které ohrozilo zaplavením několik obcí. „Ruská okupační armáda od začátku invaze neustále ostřeluje Karlivku, zasahuje hráz a ignoruje fakt, že kvůli těmto akcím budou trpět především civilisté,“ uvedl oblastní šéf Pavlo Kyrylenko podle serveru Ukrajinska pravda. Agentura Unian napsala, že ukrajinské úřady tam evakuovaly asi tři desítky lidí. Karlivská přehrada se nachází nedaleko okupovaného Doněcku a také frontové linie.
  Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

  13:22

  Dnes

  

  Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.

  „Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.

  Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.

  12:44

  Dnes

  

  Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.

  Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.

  „Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.

  12:26

  Dnes

  

  Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.

  V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.

  „Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.

  Zobrazit celý online