Hrůzné detaily zničení obří Kachovky: Jak Rusové odpálili přehradu zadržující 25krát víc vody než Orlík

„V důsledku detonace uvnitř strojovny byla Kachovská vodní elektrárna úplně zničena. Zařízení nemůže být obnoveno,“ píše Ukrhidroenerho.

Ukrajinská armáda dnes brzy ráno informovala, že Kachovskou přehradu, která leží v okupované části jižní Ukrajiny, do povětří vyhodily ruské síly. Ruští činitelé z činu následně obvinili ukrajinské síly.

Ukrajinská vojenská rozvědka dnes podle agentury Reuters uvedla, že ruské síly přehradu odpálily „v panice“. „Jde o jasný teroristický čin a válečný zločin,“ uvedla rozvědka.

Rusové zničili Kachovskou přehradu: Obří vlna, záplavy i ostřelování při evakuaci civilistů

Je „očividné“, že oprava vodní elektrárny není možná, řekl Leonťjev. Záplavy podle Moskvou dosazeného starosty Nové Kachovky postihnou až 300 domů a problémy podle něj mohou nastat i na okupovaném ukrajinském poloostrovu Krymu, který zásobuje voda z nádrže.

„Nekontrolovaný pokles hladiny je další hrozbou pro dočasně obsazenou Záporožskou jadernou elektrárnu. Voda z nádrže Kachovka je nezbytná k tomu, aby elektrárna napájela turbínové kondenzátory a bezpečnostní systémy ZNPP. V současné době je ochlazovací nádrž stanice plná. Ukrajinský personál v továrně pečlivě sleduje všechny ukazatele,“ uvedl Ukrhidroenerho.

„Ukrhidroenerho v současné době pokračuje v analýze situace, naši odborníci pracují na objasnění rozsahu ničení, rychlosti a objemu vody,“ dodává úřad.

Nejčernější scénář

Nejčernější scénář po zničení přehrady Kachovka nastane, pokud by došlo k celkovému zničení a protržení, nastaly by na levém (jihovýchodním) břehu řeky největší záplavy. Podle posledních informací je zničeno 11 z 28 polí přehrady. Na co je třeba se připravit v případě nejhoršího, sdílel blogger Lars Wilderäng.

Vlna o výšce 4-5 m zasáhne po 19. hodině Antonivskij most východně od Chersonu. Poté voda stoupne po řece Ingulec a po 4 až 5 dnech voda vstoupí po řece Bug do Mykolajiva. Několik menších měst a vesnic na obou stranách Dněpru bude zaplaveno, a pokud se k nim vlna dostane, může to být velmi nebezpečné a způsobit lidské oběti.

Šíje na konci zálivu mimo deltu Dněpru (Kinbournská kosa) bude silně zaplavena a téměř úplně ponořena, ačkoli k tomu dojde přibližně 50 hodin po protržení přehrady. Podle informací Ukrhidroenerho bude nádrž vyprázdněna za 4 dny - to znamená, že všechna nahromaděná voda vyteče a zůstane pouze přirozený kanál Dněpru. Simulaci protržení přehrady provedla v minulosti švédská hydrologická inženýrská společnost Dämningsverket.

Simulovaný průtok by při kulminaci dosáhl 14 000 metrů krychlových vody za sekundu (m3/s), pro srovnání průměrný průtok Niagarských vodopádů je 2 400 m3/s a průměrný průtok Dněpru je 1 670 m3/s. Průtok se časem sníží.

Následky:

• JE Záporoží - Dodávky chladicí vody do největší evropské jaderné elektrárny, která vyžaduje chlazení i pro odstavené reaktory, se pravděpodobně zastaví.
• Severokrymský kanál - Dodávky vody na Krym se opět zastaví.
• Rekultivace Tavrie a Kachovského kanálu - Dojde k zastavení dodávek vody do polních zavlažovacích systémů Chersonské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti, a to především na okupovaných územích. Zda tam aktuálně probíhá zpracování, není jasné, ale bez vody to definitivně ztratí smysl. Mnoho měst a vesnic, které ji spotřebovávají z Kakhovského kanálu, zůstane bez pitné vody, zejména okupovaný Berdjansk.
• Továrny - Bez dostatečného množství vody bude muset být zastavena práce velkých průmyslových podniků hutního průmyslu v Marhance, Nikopoli a Pokrově.
• Ekologie - Jednorázové snížení vody v obrovské nádrži povede k nepředvídatelným ekologickým důsledkům: úhynu velkého množství ryb, podmáčení odvodněných pozemků a změně klimatického režimu regionu.Na druhou stranu by se otevřelo písčité dno a získala by se nová poušť se všemi klimatickými důsledky, jako je úbytek srážek, prašné bouře a nárůst teploty v regionu. A podle toho je riziko sucha na polích střední a jižní Ukrajiny větší.

Pod podmínkou úplného osvobození Chersonské oblasti může obnova přehrady trvat 1 až 3 roky, spekuluje spolupracovnice Blesku Natalja Aharková. Podle informací Ukrhidroenerho stanice je zcela zničena a nepůjde ji obnovit. S největší pravděpodobností to znamená, že bude nutné postavit hráz od základů. Hodně času zabere nejen betonáž hlavní stavby, ale i rekonstrukce pobřežního opevnění a následné řízené plnění mísy nádrže.

Po celou dobu budeme sklízet ekologické a technologické důsledky tohoto zločinu. Někdo si řekne, že by snad bylo dobré to nechat tak, jak to je - tím spíš, že se otevře historický Velikij Lug. Ale bohužel příroda a ekonomika Ukrajiny se za téměř 70 let provozu stanice a existenci velké nádrže přizpůsobily existenci vodních elektráren.

Nedostatek vody v Kachovském moři povede k vysychání polí na jihu Ukrajiny s další dezertifikací. Záporožská JE a desítky (ne-li stovky) velkých továren budou muset být uzavřeny, které nebudou mít dostatek vody a elektřiny pro výrobní procesy. Obyvatelstvo tak bude tento region masově opouštět kvůli nemožnosti žít v obtížných klimatických podmínkách a kvůli nedostatku vody a pracovních míst.

Veškerá naděje je proto v obranných silách a západních partnerech, kteří pomohou co nejdříve osvobodit Novou Kachovku a zahájit obnovu HPP a Kachovského moře, uzavřela Natalja.

Kachovská přehrada zadržovala 25krát více vody než Orlická přehrada

• Kachovská přehrada je nádrž na řece Dněpr na jižní Ukrajině, někdy se jí přezdívá Kachovské moře. Leží na území Chersonské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Svou rozlohou 2155 kilometrů čtverečních je to druhé největší umělé jezero na Ukrajině, po Kremenčucké přehradě. Byla postavena v roce 1956. Kachovská vodní elektrárna má výkon 350 megawattů.
• Rozloha přehrady je obrovská. Pro srovnání: největší česká přehradní nádrž Lipno má rozlohu 48,7 kilometrů čtverečních, což znamená, že Kachovská přehrada je téměř 45krát větší. A s objemem 18,2 kilometrů čtverečních tato přehrada zadržovala 25krát více vody než Orlická přehrada, která má z českých přehrad největší objem (0,715 km3).
• Přehradní jezero leží ve výšce 44 metrů nad mořem, je dlouhé 230 kilometrů a široké maximálně 25 kilometrů. Hluboké je v průměru 8,4 metru, v nejhlubším místě pak 36 metrů.
• Jezero zamrzá koncem listopadu až začátkem prosince, rozmrzá v polovině února až začátkem března. Z přehrady odtéká kromě Dněpru ještě Severokrymský kanál, který slouží suché oblasti severního Krymu k zavlažování a zásobování vodou.
• Výstavba přehrady vytvořila hlubokovodní cestu na dolním toku Dněpru a její vody se využívají k lodní dopravě, zavlažování, zásobování vodou, pro rybolov a rekreaci.
• Přehradní jezero zasahuje až k Záporoží, kde okolo ostrova Chortycja pod jeho vodami zanikly obávané peřeje, od kterých město odvozuje svůj název (za porihy = za peřejemi).
• Přehradu od začátku loňské invaze na Ukrajinu okupují Rusové. Ti začátkem loňského listopadu otevřeli přepady u Kachovské elektrárny a objem přehrady klesl na nejnižší úroveň za poslední tři desetiletí, což ohrozilo zásoby pitnou vodou stejně jako chladicí systém pro Záporožskou jadernou elektrárnu.
• Od loňského prosince do letošního února poklesla vodní hladina o dva metry. Od února hladina vody v přehradě neustále stoupala a podle ukrajinské společnosti Ukrhidroenerho stojí ruské aktivity na přehradě za zaplavením několika osad v ukrajinské Záporožské oblasti.
• O možném zničení Kachovské přehrady se spekulovalo už delší dobu. Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl už loni na konci října, že ruské síly se pravděpodobně pokusí přehradu vyhodit do vzduchu, čímž se budou snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti.
• ISW uvedl, že Rusko má „všechny důvody k tomu, aby se pokusilo poskytnout krytí svým ustupujícím silám, a navíc tak rozšířilo řeku Dněpr, kterou by ukrajinské síly musely překročit, aby mohly pokračovat v protiofenzivě“.
• O zaminování přehrady a možném útoku na ni hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
• Ruské invazní síly poničily už i jiné ukrajinské přehrady. Loni v září poškodil masivní ruský útok hráz Karačunivské přehrady u města Kryvyj Rih, a způsobil zatopení více než stovky domů. Voda v řece Inhulec po zásahu přehrady vystoupala z jednoho na bezmála dva metry. Aby snížily hladinu vody, musely úřady odpálit část hydraulických struktur níž po proudu.
• Ukrajinské úřady koncem letošního května také informovaly o poškození Karlivské přehrady v Doněcké oblasti po ruském ostřelování, které ohrozilo zaplavením několik obcí. „Ruská okupační armáda od začátku invaze neustále ostřeluje Karlivku, zasahuje hráz a ignoruje fakt, že kvůli těmto akcím budou trpět především civilisté,“ uvedl oblastní šéf Pavlo Kyrylenko podle serveru Ukrajinska pravda.
• Agentura Unian napsala, že ukrajinské úřady tam evakuovaly asi tři desítky lidí. Karlivská přehrada se nachází nedaleko okupovaného Doněcku a také frontové linie.