Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Příští summit Severoatlantické aliance se uskuteční v Ankaře 7. a 8. července příštího roku. Oznámil to v úterý generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj se bude na summitu jednat o tom, jak vojenskou alianci dále posílit. Vrcholné setkání zemí NATO se v Turecku konalo už v roce 2004, tehdy však v Istanbulu.
Rutte v úterý jednal po telefonu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, uvedla turecká média. Rutte Erdogana informoval o pondělním jednání v Bílém domě o Ukrajině. Mluvili spolu také o posílení bezpečnosti v Černém moři, kde Turecko spolupracuje s dalšími členy NATO Bulharskem a Rumunskem.
Spojené království přijalo nová omezení, které tvrdě tvrdě zakročily proti „ruským pokusům vyhnout se sankcím zneužíváním kyrgyzských finančních systémů a krypto sítí“.
„Vzhledem k tomu, že sankce dále přitvrzují, se Rusko obrátilo na kyrgyzský finanční sektor, aby přesměrovalo peníze prostřednictvím neprůhledných finančních sítí, včetně používání kryptoměn. Tyto sítě vytvořily složitý systém, jak se vyhnout sankcím uvaleným Spojeným královstvím a jeho partnery,“ uvádí britská vláda.
„Udržování tlaku na ruskou válečnou mašinérii je zásadní pro posílení snah prezidenta Trumpa zastavit zabíjení na Ukrajině a donutit Putina k zapojení do smysluplných rozhovorů. Je to také klíčový krok pro bezpečnost ve Spojeném království i mimo něj.“
Velitel britských ozbrojených sil sdělí svým americkým protějškům, že Spojené království je připraveno vyslat vojáky na obranu ukrajinského nebe a moří, ale ne na frontovou linii s Ruskem, informuje The Guardian.
Tony Radakin, náčelník generálního štábu obrany, se ve středu zúčastní schůzek v Pentagonu, jejichž cílem je finalizovat, co je 30 různých zemí ochotno zavázat k národní bezpečnosti Ukrajiny.
Očekává se, že Radakin potvrdí, že Spojené království poskytne vojáky na pomoc s logistickou podporou a výcvikem, ale nenasadí je blízko Ruska. Ministři údajně uvedli, že si to představují spíše jako logistickou a výcvikovou podporu, než jako vyslání praporů vojáků na frontu, kteří by se mohli ocitnout v přímém boji.
