Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Výroky předsedy hnutí ANO Andreje Babiše o zrušení muniční iniciativy jsou nebezpečné, rušit ji by byla obrovská chyba, řekl dnes na předvolební akci v Brně premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na Babišův rozhovor pro agenturu Reuters, ve kterém šéf opozičního ANO řekl, že by vláda pod vedením hnutí v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila. Podobně na Babiše na síti X reagovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„To, co říká Andrej Babiš, je bohužel nebezpečné. Není to překvapivé, protože muniční iniciativu už několikrát kritizoval,“ řekl Fiala. „To jsou hrozně nebezpečné věci, jednak pro bezpečnost ČR, ale i pro prestiž ČR v zahraničí, protože na české iniciativě se aktivně podílí celá řada dalších zemí, které jsou našimi spojenci,“ dodal. Rušit ji by podle něj byla obrovská chyba.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.
Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.
Ukrajina je připravena vést další mírové rozhovory s Ruskem, řekl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Žádné konkrétní datum ale neuvedl. Zopakoval také výzvu Kyjeva k uspořádání přímé schůzky mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem, která by podle něj byla nejefektivnějším krokem na cestě k dosažení příměří ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině čtvrtým rokem.
Moskva se nedomnívá, že mírová jednání uvázla na mrtvém bodě, a od Kyjeva očekává, že navrhne možné termíny pro třetí kolo přímých jednání mezi oběma stranami konfliktu, prohlásil minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Svých cílů na Ukrajině by Rusko stále raději dosáhlo mírovými politickými a diplomatickými prostředky, nyní jí však nezbývá, než pokračovat ve vojenských operacích, tvrdí Moskva. Požadavky Moskvy, včetně mezinárodního uznání okupovaných ukrajinských území či závazku, že Ukrajina nebude usilovat o členství v NATO, jsou ovšem pro Kyjev nepřijatelné.
