Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Působení humanitární organizace Člověk v tísni na Ukrajině se od začátku války před třemi lety výrazně rozrostlo. Z původních dvou kanceláří nyní působí v deseti a rozsah pomoci se rozšířil z východní Ukrajiny na celé území země.
Zaměřuje se především na opravy bydlení, evakuaci, přístup k vodě a energetickou soběstačnost, ale také na psychologickou podporu a finanční pomoc vysídleným lidem. V současnosti pro organizaci na Ukrajině pracuje přes 300 zaměstnanců a 150 dalších lidí na zkrácené úvazky, uvedla v rozhovoru s ČTK vedoucí programu Člověka v tísni na Ukrajině Anna Duda.
Podle Dudy se Člověk v tísni snaží přizpůsobit pomoc aktuálním potřebám obyvatel. V oblasti bydlení poskytuje jak okamžitou pomoc v místech postižených boji, kde nelze domy plně opravit, tak středně velké opravy, například zateplení proti zimě, výměnu oken a dveří. „Pomáháme také institucím, včetně škol a krytů, aby mohly nadále poskytovat své služby lidem,“ uvedla.
Nástěnná malba, kterou brněnský výtvarník Timo vytvořil na autobusovém nádraží ve Lvově na Ukrajině, už má i svůj brněnský protějšek. Jde o nápis Skutek na budově bývalého kláštera v sousedství Nadace Partnerství v Údolní ulici. Mural ve Lvově tvoří stejné slovo, jen v ukrajinštině. Symbolizuje odvahu a odolnost Ukrajinců, uvedl za Nadaci Partnerství David Kopecký. Od napadení Ukrajiny Ruskem uplynuly tři roky.
Jedna z posledních zdí bývalého boromejského kláštera v Údolní ulici, zničeného na sklonku druhé světové války, stále nese viditelné stopy po bombardování. Je tak připomínkou toho, jak dlouho trvá zacelit následky války. „Cílem projektu není pouze připomenutí těžkých událostí na Ukrajině, ale také inspirace k další vzájemné podpoře a spolupráci mezi Ukrajinou a Českem,“ řekl strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.
Timo vystupuje pod pseudonymem, jeho tvář není veřejně známá. Proslul jako tvůrce poetického i angažovaného graffiti, jeho dílo se však už dostalo i do kamenných galerií a aukčních síní. „Nemám jedno konkrétní poselství, které bych chtěl tímto muralem předat. Skutek je pojem, který se nachází mezi teorií a praxí, mezi slovy a skutečnými činy. Mám to slovo rád, protože vždy předpokládá aktivitu, konkrétní akt, který mění realitu. Podle mě je skutek slovem síly,“ uvedl Timo.
„Naším zájmem je, aby Ukrajina zůstala silná,“ řekl dnes v Senátu vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. „Silná ukrajinská armáda je primárním odstrašujícím faktorem vůči budoucí ruské agresi,“ dodal. Upozorňoval, že síla Ukrajiny i česká obranyschopnost jsou spojené záležitosti. „Pokud se vykašleme na jedno, tak nebude fungovat ani to druhé,“ podotkl. Domnívá se také, že současná dvě procenta hrubého domácího produktu určená na obranu jsou naprosto nedostatečná. Bude nutné zvýšit výdaje na tři až 3,5 procenta, ale to bude předmětem diskusí nejen v Česku, ale i v Evropě a v NATO.
Jireš prohlásil, že pokud Spojené státy ukončí zcela svoji vojenskou podporu Ukrajiny a dají na stůl návrh příměří nebo míru, který bude z pohledu Ukrajiny nepřijatelný a země ho odmítne, tak Evropa musí být připravena ji dál podporovat. Ukrajina by se tak dál mohla bránit i bez americké podpory. „Myslím si, že je to možné,“ zdůraznil. Míní, že evropské kapacity umožňují v horizontu několika měsíců podíl USA nahradit.
Pokud jde o vojenskou podporu, USA poskytly Ukrajině pomoc za zhruba 66 miliard dolarů (1,57 bilionu korun) a země EU poskytly tu samou pomoc za 52 miliard dolarů (1,24 bilionu korun), dodal Jireš. Pokud se ale sečte celková pomoc včetně finanční nebo humanitární, tak USA zatím podpořily Ukrajinu celkovou pomocí za zhruba 130 miliard dolarů (3,1 bilionu korun), ale země EU poskytly pomoc za zhruba 250 miliard dolarů (5,97 bilionu korun). Celková evropská pomoc je tak zhruba dvakrát vyšší než americká, podotkl. Připomněl, že jen za rok 2024 ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Od počátku války Česko zprostředkovalo dodání 2,7 milionu kusů velkorážové munice.
