Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Slovenský premiér Robert Fico zkritizoval novou šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou a nového předsedu Evropské rady Antónia Costu za postoje vyjádřené při cestě na Ukrajinu. Uvedl rovněž, že to v telefonátu sdělil předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové.
„Nemohou si dovolit někteří členové komise a nemůže si dovolit předseda Evropské rady dávat ve jménu Evropské unie prohlášení, na nichž Evropská unie, Evropská rada nikdy nebyla dohodnuta. Měli prohlášení, která neodpovídala závěrům Evropské unie,“ řekl Fico novinářům bez bližších podrobností.
Kallasová a Costa o uplynulém víkendu a jen krátce po nástupu do svých současných funkcí v EU přijeli do Kyjeva v zájmu EU vyjádřit podporu Ukrajině, jež se od února roku 2022 brání ruské vojenské invazi. Podle médií Costa v Kyjevě například uvedl, že EU bude posílat Ukrajině peníze z výnosů ze zmrazeného ruského majetku, které lze použít i pro vojenské účely.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v Moskvě na úvod jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem řekl, že maďarská vláda musí zvýšit úsilí o dosažení míru, protože jako nikdy dříve stoupá riziko eskalace války na Ukrajině. V Moskvě jednal také s místopředsedou ruské vlády Alexandrem Novakem a šéfy velkých ruských energetických společností o řešení problému, který pro země střední a východní Evropy představují americké sankce uvalené na Gazprombank. Přes tuto banku se totiž uskutečňovaly platby za ruský zemní plyn.
„Dobrou zprávou je, že ruští partneři nás ujistili, že jsou plně odhodláni a mají zájem zachovat spolupráci a kontinuitu dodávek,“ napsal maďarský ministr na facebooku. Dodal, že další podrobnosti budou brzy následovat.
Maďarsko jako jeden z mála členů Severoatlantické aliance a Evropské unie pokračuje ve stycích s ruským vedením navzdory vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, která se už déle než tisíc dnů brání ruské agresi. Na rozdíl od jiných západních zemí Budapešť ani neposkytuje Ukrajině vojenskou pomoc.
„Začátkem prosince se měla uskutečnit návštěva Vjačeslava Volodina (šéfa ruské Dumy) do Indie. Nyní byla přeložena na neurčito,“ píše ukrajinský influencer a bývalý poradce ministerstva vnitra Anton Heraščenko. „Ruské telegramové kanály sdílejí velmi realistický důvod tohoto zrušení – použití Orešniku na Ukrajině a eskalace jaderných hrozeb. Indie vždy zdůrazňovala, že považuje za nepřijatelné nejen použití taktických jaderných zbraní, ale dokonce i rozhovory či hrozby na toto téma.“
