Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Ruský ministr obrany jednal v Číně
Ruský ministr obrany Andrej Belousov vedl v Číně „obsažné rozhovory“ s čínskými představiteli o posílení vojenské spolupráce obou zemí. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.
„Vojenské resorty Ruska a Číny jsou zajedno v hodnocení globálních procesů a mají společný pohled na to, co je třeba v současné situaci udělat,“ citovalo Belousovo prohlášení jeho ministerstvo na telegramu.
Belousov uvedl, že vedl s místopředsedou Ústřední vojenské komise čínské komunistické strany Čang Jou-siaem „velmi obsažná“ jednání.
Čínské ministerstvo obrany po setkání sdělilo, že obě strany doufají v prohloubení a rozšíření vojenských vztahů a pokračování osobních setkání na vysoké úrovni.
Belousovova návštěva Pekingu se uskutečnila v době, kdy čínská armáda uspořádala rozsáhlé vojenské cvičení u Tchaj-wanu, které označila za varování před „separatistickými činy“ Tchaj-peje. Tchaj-wan a Spojené státy manévry odsoudily.
Prezidenti a premiéři členských států EU se nezvykle již od středy sejdou v Bruselu nejprve na summitu EU se zeměmi Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a poté ve čtvrtek a pátek na pravidelné Evropské radě. Hlavními tématy klasického dvoudenního summitu unijních lídrů mají být zejména migrace, situace na Blízkém východě a ruská agrese na Ukrajině.
Ze summitu by měla vzniknout společná deklarace, na jejím textu ale podle posledních informací ČTK zatím nepanuje shoda. Obě strany se totiž liší zejména ve svém pohledu na konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Evropská unie by v textu například ráda vyzvala všechny země, aby ukončily materiální pomoc Rusku, a odsoudila Írán za to, že Moskvě poskytl rakety a drony, které používá proti Ukrajině. Země Perského zálivu ale naopak prosazují obecnější vyjádření uvádějící, že by všechny strany měly přestat posílat zbraně do tohoto konfliktu. Výsledkem nejspíš bude, že z textu zmizí celé odstavce, na kterých nepanuje shoda, a deklarace se výrazně zkrátí.
EU uvalila sankce na hlavu Gagauzie (moldavská autonomní oblast) Eugenii Gutsulovou.
Několik moldavských proruských politiků bylo rovněž sankcionováno za „podporu separatismu v regionu“, „pokus o svržení ústavního pořádku“ a „ohrožení suverenity a nezávislosti Moldavska“.
