Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Ukrajinská armáda plánuje v ruské Kurské oblasti otevřít humanitární koridory pro evakuaci civilistů, a to jak do Ruska, tak na Ukrajinu. Oznámila to dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.
„Porada o situaci v Kurské oblasti. Projednali jsme klíčové otázky. Bezpečnost, humanitární pomoc, v případě nezbytnosti vytvoření (kanceláří) vojenských velitelství,“ napsal na platformě Telegram prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň ujišťoval, že ukrajinská armáda přísně dodržuje mezinárodní úmluvy a humanitární právo.
Ruští policisté už sepsali více než 10.000 protokolů kvůli vyjádřením a vystoupením proti válce, kterou Rusko v únoru 2022 rozpoutalo proti Ukrajině, uvedl server Mediazona odvoláním na údaje okresních soudů v Rusku.
První protokoly začali policisté sepisovat v březnu, kdy ruští zákonodárci novými zákony zakázali protiválečné protesty. První tisícovka protokolů vznikla za méně než měsíc. Ke konci předloňského roku jich bylo už 5614, ke konci loňského roku 8590. A čísla 10.000 se podařilo strážcům zákona dosáhnout během prvního srpnového týdne.
Za diskreditaci armády podle zákonů, přijatých po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, hrozí fyzickým osobám v prvním případě pokuta 30.000 až 50.000 rublů (asi 7700 až 12.800 Kč). Celková výše pokut uložených soudy ke konci loňského roku podle portálu činila téměř 228 milionů rublů (asi 58,5 milionu Kč).
Ministerstvo školství letos opět podpoří kurzy českého jazyka pro ukrajinské studenty. Jazykové vzdělání by mělo ukrajinským migrantům usnadnit přístup ke studiu na českých vysokých školách ve studijních programech v českém jazyce. Jde o druhý ročník programu.
V rámci výzvy budou podle úřadu realizovány tři kurzy, každý z nich by měl mít minimálně 660 vyučovacích hodin. Kurzy pro 12 až 18 účastníků se budou konat od 1. října letošního roku do konce srpna 2025. Jsou určeny pro ukrajinské uprchlíky, kteří nejsou zapsaní v českojazyčném studijním programu a zároveň o takové studium projevili zájem. Účastníci kurzu dostanou stipendium 16.000 korun měsíčně. Náleží těm, kteří se zúčastní minimálně 70 procent vyučovacích hodin za kalendářní měsíc, stojí ve výzvě.
O dotaci na pořádání těchto kurzů si mohou zažádat veřejné vysoké školy, které v letech 2021 až 2023 poskytovaly jazykovou a odbornou přípravu cizinců v rozsahu alespoň 400 hodin za semestr. Na projekt je vyčleněných 14 milionů korun, uvedl resort.
