Prezident Kazachstánu smetl Lukašenkovu nabídku jaderných zbraní. „Oceňuji jeho vtip“
Samozvaný běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Rusko poskytne jaderné zbraně všem zemím, které se připojí ke svazu Ruska a Běloruska. Prezident Kazachstánu nyní zareagoval na jeho nabídku, píše server Ukrajinská pravda.
Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev, prezident Kazachstánu, prohlásil, že není třeba, aby se jeho země připojila k unii Ruska a Běloruska a že nepotřebuje ani jaderné zbraně.
Unie Ruska a Běloruska je nadnárodní svazek skládající se z Běloruska a Ruska s deklarovaným cílem prohloubit vztah mezi těmito dvěma státy prostřednictvím integrace v hospodářské a obranné politice.
„Alexander Lukašenko, prezident Běloruské republiky, nedávno navrhl, aby se Kazachstán připojil ke státům unie. Oceňuji jeho vtip. Myslím, že to není potřeba, protože existují další integrační sdružení – v první řadě Euroasijská hospodářská unie,“ řekl Tokajev.
„Pokud jde o jaderné zbraně, nepotřebujeme je, protože jsme se připojili ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní a smlouvě o zákazu jaderných zkoušek,“ uvedl prezident Kazachstánu.
Tokajev zdůraznil, že Kazachstán zůstává věrný svým závazkům vyplývajícím z těchto mezinárodních smluv. Dodal, že v euroasijském regionu je potřeba rozvíjet především ekonomickou spolupráci.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
