Napětí v Belgorodu: Podél rusko-ukrajinských hranic se šíří strach, podezření a vyčerpání
Nedlouho poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, nebylo možné v pohraničním městě Belgorod přehlédnout známky nedalekého konfliktu. „Lidé všude vylepovali písmena ‚Z‘ nebo ‚V‘ - symboly podpory válečného úsilí,“ uvedla jedna z obyvatelek Belgorodu Světlana. „Nyní tomu tak již tolik není,“ dodala. „Teď to většinou zůstalo na vojenské technice. Na autech jsou stopy po stržených samolepkách nebo lepicích páskách, zůstala zřetelná silueta. V mých kruzích byli všichni od samého počátku proti válce a myslí si, že neměla začít,“ řekla. O situaci těsně za rusko-ukrajinskými hranicemi informovalo Radio Free Europe.
Ve městech vzdálených od válečných zón a bitevních polí, jako je Moskva a Petrohrad, pokračuje život více než 15 měsíců po invazi bez větších narušení klidu a nepříjemností. Válka je vidět v propagandě ve státní televizi, na transparentech a billboardech vychvalujících oběti vojáků a v oficiálních projevech démonizujících ukrajinskou vládu a její západní stoupence.
Belgorod, který se nachází pouhých 60 kilometrů od hranic podél hlavní dálnice vedoucí do druhého největšího ukrajinského města Charkova, však okusil válku rychleji a poněkud více bezprostředně. V pohraničním městě začínají být lidé již unavení. „Právě jsem byla ve Valujkách, městě ještě blíže ukrajinským hranicím. Nikdo tu moc (válku) nepodporuje,“ řekla Světlana v nedávném rozhovoru pro Current Time v Belgorodě.
Rozhovory Current Time se současnými i bývalými obyvateli Belgorodu a okolních měst ukazují, že lidé jsou skutečně unavení nebo vystrašení. V regionu dochází k pravidelnému ostřelování a přeshraničním raketovým útokům. Jen zlomek z nich způsobil větší škody, ačkoli mnohé včetně jednoho z dubna 2022, kdy došlo k zásahu skladu pohonných hmot v Belgorodu, tamním obyvatelům řádně pocuchaly nervy.
3. července 2022 při výbuchu v centru Belgorodu zahynuli čtyři lidé a další čtyři byli zraněni. Ruské úřady obvinily Ukrajinu z vypálení rakety, která byla podle nich sestřelena, přičemž trosky dopadly do jedné z městských čtvrtí.
Nečekaný nájezd a nehorázná absurdita
Strach mezi širší veřejnost zasela minulý týden skupina protikremelských bojovníků, která uspořádala dvoudenní přeshraniční nájezd, jenž se stal nejintenzivnější bojovou operací uvnitř ruských hranic od zahájení invaze. V důsledku nájezdu a jeho následků zemřeli dva lidé a více než desítka osob byla zraněna. Gubernátor Belgorodu 28. května oznámil, že školy ve všech okresech nejblíže hranicím z bezpečnostních důvodů ruší zbytek školního roku.
Alina, další obyvatelka Belgorodu, uvedla, že i když si většina lidí v Belgorodské oblasti na válku zvykla, lidé jsou stále znepokojeni například právě vpádem protikremelských partyzánů. Uvedla, že se cítí uražena, když vidí výlohy obchodů ve svém rodném městě Šebkino plné pytlů s pískem. Mnohé z podniků pak raději zcela zavřely. „Život ve městě se dramaticky změnil: Známí, příbuzní, milí lidé, přátelé, kteří mi přirostli k srdci, odešli,“ popsala situaci.
Nikita Pamyonov, novinář z Belgorodu, řekl, že těsně po zahájení invaze byli lidé v regionu v šoku. „A pak, jak to obvykle bývá, si všichni zvykli na to, že probíhá válka. Boje nyní ignorují hlavně ti, kterých se potíže osobně nedotkly,“ doplnil. „Obyvatelé pohraničních vesnic pocítili mnohem dříve dopady toho, co se děje a kde se nacházejí. V Bělgorodě se úřady snažily všemožně odvést pozornost lidí,“ uvedl Pamjonov. Připomněl, že loni na jaře městské úřady uspořádaly obecní slavnost. „Bylo to jako pořádat nějakou slavnost během morové epidemie,“ vzpomínal. „O 70 kilometrů dále se navzájem zabíjejí Rusové a Ukrajinci a v Belgorodě se koná festival a všechno je v pořádku,“ podivoval se nad zjevnou absurditou.
Město se stalo ponurým
Jekatěrina Lobanovská, reportérka z vesnice západně od Belgorodu, utekla z Ruska pár měsíců po invazi. Zůstává však v pravidelném kontaktu s lidmi, kteří setrvali doma. „Soudíc podle vyprávění svých přátel, život ve městě pokračuje,“ řekla. „Ale nedávno jsem mluvila se dvěma svými přáteli a beze slova mi řekli zhruba totéž: město se stalo nějak bezútěšné, šedivé,“ tlumočila pocity svých známých. „Před válkou byl Belgorod prosluněný, život tam byl v plném proudu, pořád tam byl nějaký ruch. Dokonce jsme měli úsloví, že Bělogrod je město dobra a prosperity,“ zavzpomínala.
Světlana řekla, že navzdory patnáctiměsíční blízkosti konfliktu toho úřady pro vybudování civilní obrany a co do připravenosti na mimořádné události moc neudělaly. Stávající protiletecké a protiatomové kryty umístěné převážně ve sklepních prostorách budov, které jsou stále zamčené, prý nejsou ani trochu funkční.
„Byly uzavřeny od prvních dnů kvůli protiteroristickým opatřením. Úřady říkaly, že budou otevřené v případě příchozí raketové palby nebo ostřelování, ale zapomeňte na to,“ řekla Světlana. „Kolik bylo ostřelování? Nikdy nebyly otevřené. Nikdy,“ postěžovala si.
Pamyonov tuto stížnost zopakoval. „Bombové kryty jsou naprostá fikce. Bylo to uděláno jen na oko. Tyto kryty nikoho nezachrání, protože jsou prostě zavřené,“ kritizoval nefunkční opatření. Většina lidí, kteří v regionu zůstali, si podle Světlany zvykla na válku a stále častější odvetné útoky na ruské straně hranice. „Všichni už jsou na válku naprosto zvyklí. Dřív bylo k vzteku, že člověk nemohl usnout kvůli zvukům protivzdušné obrany. Ale teď už tomu prostě nevěnujete pozornost,“ uvedla. „Všichni jen čekají, až to všechno skončí,“ popsala bezprostřední pocity tamních obyvatel.
Totální paranoia, naprostý blázinec
Jeden z oslovených, který žije ve městě Starý Oskol severovýchodně od Belgorodu, řekl, že většina lidí, které zná, válku podporuje. „Oskol je daleko od hranic. Co se tady děje?“ sdělil muž, který si přál zůstat v anonymitě, v pořadu RFE/RL Current Time. „Dříve tu bylo hodně vojáků, ale teď tu není vůbec nikdo. Potkáte možná maximálně jednoho nebo dva týdně, ne jako dřív. Jsme daleko od fronty. Čeho bychom se měli bát?“ ptal se.
Alina se nechala slyšet, že lidé, které zná, jsou rozhodně více nervózní a znepokojení. „Častěji se utrhujeme na příbuzné a lidi kolem nás. Každý člověk má svůj názor, opačný názor. Dokonce i mezi přáteli to způsobuje negativitu, hádky. To teď nikdo nepotřebuje, je třeba se podporovat a starat se jeden o druhého,“ dodala.
Podle Pamyonova roste pocit paranoie, podezření ze špionáže nebo sabotérů. „Je to úplný blázinec. Lidé si stěžují na to, že jsou obrubníky v ulicích natřené na žluto a modro,“ shrnul náladu ve společnosti. Jeden místní úředník ze sousedství prý nedávno vyzval lidi, aby nekrmili holuby, protože by mohli přilétat z laboratoří na výrobu biologických zbraní v Charkově. „V Belgorodu je nyní velmi složitá situace,“ řekla Alina. „Málokdo v jiných regionech chápe, co je to za situaci. Teď jsme, promiňte mi ten výraz, v pěkných sra*kách," povzdechla si.
(pozn. red. většina jmen mluvčích byla z důvodu zachování jejich bezpečnosti pozměněna)
Ruské hybridní hrozby v Evropské unii přestávají být hybridní a jsou stále reálnější, napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na sociální síti X. Jde o reakci na oznámení Dánska, že Rusko před časem plánovalo atentát na americko-ukrajinského rappera na předměstí Kodaně.
Von der Leynová odsoudila tento čin, který podle Dánska připravily ruské tajné služby. Vyjádřila solidaritu se skandinávskou zemí i dalšími zeměmi EU, které jsou cílem ruských hybridních útoků. „Ruské hybridní hrozby jsou stále méně hybridní a stále reálnější,“ uvedla šéfa unijní exekutivy. Dodala, že EU má nástroje, jak v případě takových útoků jednat a že brzy představí novou evropskou bezpečnostní strategii „pro posílení naší připravenosti a možností odstrašení“.
Protivzdušná obrana za noc na dnešek zneškodnila nad Leningradskou oblastí 73 ukrajinských nepilotovaných letounů. Podle agentury TASS o tom informoval Alexandr Drozděnko, gubernátor tohoto regionu na severozápadě Ruska.
„Následky útoku se upřesňují,“ uvedl bez dalších podrobností.
Ukrajinská armáda v minulosti v Leningradské oblasti útočila na rafinérii nebo na ropný a plynový exportní terminál v přístavu v Usť-Luze.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.
„Nepřítel s nasazením balistických raket a dronů skoro desetkrát zaútočil na pět čtvrtí,“ napsal na telegramu velitel vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Útok v Kryvém Rihu kromě lidských ztrát způsobil velké rozsáhlé škody: poničených je skoro 25 panelových domů, školy, restaurace, nemocnice, blíže neurčená infrastruktura, sanitky nebo auta patřící obyvatelům města. Vilkul dnes uvedl, že přesné následky útoků úřady nadále zjišťují, protože letecký poplach trval až do rána.




















