Po návštěvě u Putina skončil prý Lukašenko v nemocnici: Otrava? A co vzkázal o jaderných zbraních?
Sotva se Bělorusku v čele s diktátorem Alexandrem Lukašenkem podařilo rozptýlit spekulace o jeho špatném zdravotním stavu, na sociální sítě pronikly zprávy o tom, že během jednání v Moskvě, kde se účastnil summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU), a během schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který oznámil, že Rusko začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, skončil v nemocnici. Mluví se i o možné otravě, uvedl list Ukrajinska Pravda. Lukašenko prohlásil, že Kazachstán a další bývalé sovětské republiky mohou vstoupit do svazového soustátí Ruska a Běloruska, aby získaly přístup k jaderným zbraním. Upozornil však, že nejde o oficiální návrh, ale o jeho osobní názor, napsal list Kommersant na svém webu. Minsk a Moskva tento týden podepsaly dokumenty ohledně rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku.
Lukašenko byl po nedávné schůzce se svým ruským protějškem Putinem hospitalizován v Ústřední klinické nemocnici v Moskvě, kde je doteď, uvedl běloruský opoziční politik Valerij Cepkalo na telegramu. Jeho stav je údajně kritický a povolaní „nejlepší specialisté“ vynaložili maximální úsilí na jeho záchranu, které zahrnovalo i čištění krve.
„Opatření na záchranu běloruského diktátora měla za cíl rozptýlit spekulace o možné účasti Kremlu na jeho otravě,“ tvrdí Cepkalo. Lukašenko ve čtvrtek na euroasijském ekonomickém fóru v Moskvě oznámil přesun ruských jaderných zbraní do Běloruska. Lukašenkův letoun následně odletěl do Minsku, podle opozičníka byl však patrně prázdný. Cepkalo vyzval západní představitele, aby v následujících dnech naplánovali strategickou schůzku k novým běloruským volbám.
Podle Cepkala je manévr s letadlem běžným úskokem běloruského režimu, aby zakryl zvěsti o zdraví diktátora. „Předchozí případy špatného zdraví se rovněž pokoušely maskovat nebo umlčet. A v tomto případě, aby nevzbudil podezření, bylo jeho letadlo dokonce posláno do Minsku,“ komentoval opozičník.
Velká pozornost se Lukašenkovu zdraví začala věnovat počátkem května, kdy na oslavách ke Dni vítězství v Moskvě vypadal „slabě“, měl obvázanou ruku, nepronesl žádný projev, neúčastnil se Putinova oběda pro lídry a k Hrobu neznámého vojína ho muselo dovézt auto. Po návratu do Minsku zmizel z veřejného života a objevily se zprávy, že byl hospitalizován. Když chyběl na akci ke Dni vlajky, následovaly spekulace o tom, že je v kritickém stavu, nebo dokonce mrtvý. Režim to oficiálně nekomentoval, ale zveřejnil snímky a videa z jednání s diktátorem. Vypadal na nich „zesláble, hlas měl ochraptělý a sotva chodil“, upozorňovali mnozí pozorovatelé.
Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům. ČTK to řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.
„Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách,“ řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.
Postižené regiony, na které se neziskové organizace a česká pomoc zaměřují, jsou kupříkladu Charkovská, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Problémy s nedostatkem pitné vody postihují také okupovaná území Ukrajiny, kam ale neziskové organizace nemají přístup.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Bělorusko by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohlo propustit stovky politických vězňů, které tamní režim zadržuje. Trump o této záležitosti hovořil s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého označil za velmi váženého muže, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Bělorusko z politických důvodů vězní asi 1400 lidí. "Věřím, že se chystají propustit mnoho z těch 1400," řekl Trump v pátek novinářům v Bílém domě. Poznamenal, že by se tak mohlo stát v dohledné době.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Přejeme dobrou noc a na shledanou zítra.
Lukašenko: Jaderné zbraně pro všechny
„Nemyslím si, že (prezident Kazachstánu Kasym-Žomart) Tokajev se kvůli tomu nějak trápí. Ale pokud ano, nikdo - a ani já - není proti tomu, aby Kazachstán a další země měly tak těsné vztahy, jako my máme s Ruskou federací,“ řekl Lukašenko v televizním pořadu Moskva, Kreml. „Do svazu Běloruska a Ruska je záhodno vstoupit - a jaderné zbraně budou pro všechny,“ prohlásil podle Kommersantu.
Během summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU), který se tento týden konal v Kremlu, kazachstánský prezident Tokajev podle médií na adresu ruských a běloruských spojenců poznamenal, že dvě země se dělí o jedny jaderné zbraně. Uvedl také, že ve světové politice se objevil unikát, že dvě země tvoří jeden stát, tedy svazové soustátí, a že ostatní členové EAHU si potřebují ujasnit, jak s tímto fenoménem spolupracovat.
