Zelenskyj neztrácí humor a řadu lidí překvapil, po masakru v Buči ale zestárl, říká jeho kolegyně

Markarovová studovala mezinárodní obchod a finance v USA, po kariéře v soukromém finančnictví na Ukrajině zamířila do státního sektoru - v březnu 2015 se stala náměstkyní ministra financí, propracovala se až do čela úřadu, který vedla v letech 2018-2020, než padla vláda Oleksije Hončaruka. Nemá stranickou příslušnost, ale je spojencem Volodymyra Zelenského a jeho strany Služebník lidu (Sluha národa).

Roku 2021, shodou okolností zrovna rok před ruským vpádem na Ukrajinu, ji Zelenskyj jmenoval velvyslankyní Ukrajiny ve Spojených státech. „Její jmenování bylo signálem Zelenského snahy zdůraznit význam, který přikládá pozici velvyslance v USA,“ komentoval korespondent CNN David A. Andelman.

Zelenskyj překvapil statečností

„Překvapil tolik lidí svými vlastnostmi, svou statečností, svou lidskou důstojností a láskou k Ukrajině,“ uvedla Markarovová v rozhovoru pro CNN. „Je velmi soustředěný, velmi intenzivní, a přesto je po 15 měsících na vrcholu,“ ocenila.

Váží si i způsobu Zelenského komunikace - ostatně před vstupem do politiky se proslavil coby komik a televizní producent. „I ve stylu, jakým mluví ke světu, je vidět velká kreativita. Když 24. února poprvé vytáhl telefon v reakci na lži z Moskvy, že utekl a že se Ukrajina hroutí, řekl: ‚Jsem tady, všichni jsou tady. My se nevzdáme. Budeme bojovat za svou zemi.‘ A od té doby to dělá denně. Bylo to velmi důležité pro lidi na Ukrajině, a myslím, že i pro lidi venku, slyšet to přímo od něj,“ oceňuje ambasadorka.

„Na druhou stranu, když poprvé navštívil Buču po jejím osvobození, viděla jsem, jak jeho tvář vypadá o tolik starší než předtím. Je velmi silný. Je velmi statečný. Ale jako člověk, který miluje svou rodinu, jemuž záleží na lidech, na lidských hodnotách, nemůže vším tím projít a nebýt tím zasažen. Bylo to pro nás všechny velmi těžké. Ale on neztratil smysl pro humor ani ve velmi těžkých chvílích. Rozveseluje všechny kolem sebe, dál vtipkuje.“

Také ale prezident neustále pracuje. Už jen ty aktivity, jež zveřejňuje, představují podle velvyslankyně spoustu práce - ale další část všech schůzek, telefonátů, videohovorů a tak dále zůstává skryta.

Zelenskyj v USA: Nezůstanete sami, zavázal se Biden. Ukrajina získá systém Patriot. Kreml zuří

„A pak jeho návštěvy,“ pokračuje Markarovová. „Náš prezident cestuje pořád, zejména když jede na frontovou linii nebo když jsme viděli jeho první cestu mimo Ukrajinu od začátku války. Nejprve jel do Bachmutu a pak hned do Washingtonu.“

V Bílém domě Zelenského vřele přijal Joe Biden z Demokratické strany. Za necelé dva roky by ale situace mohla být jiná. Donald Trump minulý týden na CNN odmítl označit Putina za válečného zločince, dokonce se ani jasně nepostavil na stranu Ukrajiny. Na takové otázky odpověděl: „Nepřemýšlím v kategoriích vítězství nebo prohry.“

Podle nynější situace se jeví, že Trumpa Republikánská strana opět postaví do prezidentských voleb, opět by se mohl stát prezidentem. Obává se ambasadorka takové možnosti?

„Myslím, že Američané z obou stran to vidí tak, jak to je - jako velmi nespravedlivou, nevyprovokovanou válku, kdy tyran útočí na mírumilovnou Ukrajinu. Vážíme si podpory, kterou nyní máme, a tato podpora je velmi silně nadstranická,“ nebojí se diplomatka republikánské výhry.

„Vzhledem k hodnotám, na kterých je Amerika postavena, mohou existovat různé názory, ale hodnoty zůstávají stejné - a my bojujeme za hodnoty, na kterých je Amerika založena,“ uvedla velvyslankyně. „Pro obě naše země je tedy velmi důležité, abychom tuto válku vyhráli. Pro všechny demokracie je to kritický okamžik. Nejde jen o to, zda se Ukrajina dokáže bránit. Otázka zní, zda se dokážou ubránit demokracie.“

Expert o přísně střežené Zelenského jízdě Evropou: Karta se obrací, změnila se jeho situace!

Kýžený výsledek konfliktu je podle velvyslankyně jasný: „Naším cílem je osvobodit svou zemi. A tím myslíme v rámci mezinárodně uznávaných hranic. Všichni víme, že válka nezačala 24. února 2022 - začala v roce 2014, kdy Rusko nezákonně obsadilo Krym a části Doněcka a Luhanska,“ připomněla boje se separatisty podporovanými nepřiznaně Moskvou.

„Když se podíváte na rezoluce OSN, civilizovaný svět nikdy neuznal anexi Krymu a nikdy neuznal brutální okupaci Doněcka a Luhanska před 24. únorem. Vždy jsme měli obrovské množství zemí, které podporovaly rezoluce, odsuzovaly falešná referenda, agresi, nařizovaly Rusku odejít,“ uvedla pro CNN Markarovová. „Osm let jsme se snažili využít všech diplomatických řešení k obnovení naší územní celistvosti. Rusko tuto dobu využilo k přípravě útoku a skutečně zaútočilo. Podařilo se nám osvobodit již polovinu toho, co Rusko okupovalo od 24. října. Takže cíl je zcela jasný. Nyní musíme osvobodit celou Ukrajinu.“