Už žádný Kaliningrad? Poláci odmítají ruský název. „Šílenství,“ zuří Kreml i Medveděv
Kreml tuto středu jako krok „hraničící s šílenstvím“ odsoudil rozhodnutí polských úřadů napříště používat pro nejzápadnější ruskou výspu, město Kaliningrad a okolní oblast, jen polský název Królewiec. Ruské úřady pokládají polské rozhodnutí za „urážku“, uvedla ruská média. Město, které dobyla sovětská armáda na konci druhé světové války, je také známo pod českým názvem Královec a německým Königsberg. Velmi hlasitě proti rozhodnutí Polska na svých sociálních sítích protestoval například ruský expremiér Dmitrij Medveděv.
V úterý vstoupilo v platnost doporučení polské komise pro standardizaci zeměpisných názvů v zahraničí nepoužívat v polštině název Kaliningrad a Kaliningradská oblast, ale výlučně Królewiec a Obwód królewiecki, napsal list Rzeczpospolita na svém webu. Komise argumentovala tím, že Królewiec je tradičným názvem a nynější ruský název města je „umělý“ a „nesouvisí ani s městem, ani s regionem“.
Polákům se nelíbí, že město v polském sousedství je dodnes pojmenované po sovětském politikovi Michailu Kalininovi. Polská média o něm píší jako o „zločinci spoluzodpovědném za rozhodnutí o masovém vraždění Poláků“, kteří na počátku druhé světové války upadli do sovětského zajetí a na rozkaz sovětského vedení byli v katyňském lese u Smolenska postříleni. A ruský vpád na Ukrajinu a vnucování ruského vidění světa v rámci informační války vede podle komise k nutnosti jinak pohlížet na „vnucené názvy, budící kontroverze a neakceptované v Polsku“. Žádný stát nemůže být nucen používat názvy, které neakceptuje, uzavřela komise podle deníku Rzeczpospolita.
Kreml: Šílenství
„To už ani není nenávist k Rusku; v Polsku se odehrává proces hraničící s šílenstvím,“ zareagoval na „přejmenování“ Kaliningradu na Królewiec mluvčí Kremlu. Dmitrij Peskov před novináři poznamenal, že Polsko ve svých dějinách „čas od času ve své nenávisti vůči Rusům sklouzává do tohoto šílenství, přestože to nic dobrého Polsku a Polákům nepřináší“, napsala státní ruská tisková agentura TASS.
Připomněla, že v úterý stovky lidí ve Varšavě zablokovaly cestu ruskému velvyslanci, který se svými spolupracovníky nesl věnec na hřbitov sovětských vojáků. Velvyslanci Sergeji Andrejevovi se na hřbitov nepodařilo vstoupit. Vztahy Varšavy a Moskvy jsou pod bodem mrazu a mnoho Poláků příchod Rudé armády v roce 1945 považuje jen za začátek nové totality.
A koho polský krok vytočil do běla, byl rozhodně ruský expremiér, exprezident a současný místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Medveděv. „Takže polští rusofobové chtějí lidi učit dějiny? Jméno Kaliningrad se jim nelíbí?“ rozčiloval se na svém twitteru.
„Tak v tom případě, už žádný Krakov, ale Krakau, nikoliv Gdaňsk, ale Danzig,“ ve svém příspěvku navrhoval německá jména pro polská města. „A samozřejmě žádné Polsko, ale Varšavské vévodství nebo ještě lépe Polské království, které je vlastně součástí Ruské federace, která je dědičkou Ruského impéria,“ korunoval svůj výlev Medveděv.
Až to vypadá, že nevzal v potaz radu ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, který Medveděvovi v rozhovoru pro Bild doporučil, aby „pil méně vodky, než zas něco napíše na své sociální sítě“.
Královec a s ním spojená recese se loni stala hitem internetu, spustily ho právě polské parodistické profily na twitteru, šlo o jednu z reakcí na Západem neuznanou anexi Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti, kterou Rusko oznámilo na podzim 2022. A Češi se vtipu chytli a od té doby si žije vlastním životem.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
