Rybařili v Černobylu, odnesli si nemoc z ozáření: Ruským vojákům se hloupý nápad vymstil
Ruští vojáci loni na určitý čas okupovali oblast kolem bývalé černobylské jaderné elektrárny. V místním lese vykopali zákopy, ačkoliv je půda stále radioaktivní a už minulý rok se objevovaly zprávy, že se jim to vymstilo v podobě nemoci z ozáření. Britskému serveru The Times nyní diplomantské zdroje potvrdily, že někteří Rusové si nemoc z ozáření z okupace Černobylu skutečně odnesli. A Ukrajinci žijící v regionu přidali svědectví, že chování vojáků bylo ještě horší, než se myslelo.
V oblasti, byť ne přímo u bývalé elektrárny, žije řada Ukrajinců. Ti byli z počínání ruských vojáků překvapeni, a dokonce je varovali, že si zahrávají s ohněm. Okupanti podle serveru o rizicích věděli, ale ignorovali je, protože si mysleli, že „mají tlustou kůži“. A tak si i přes varovná slova obyvatel v černobylském lese, kde stále existuje určitá úroveň radioaktivity, vytvořili provizorní tábor.
Nezůstali navíc jen u stavby tábora. U Černobylu vykopali zákopy, a dokonce podle svědectví místních rybařili ve vodním kanálu určeném pro ochlazování reaktoru. V kanálu totiž hojně žijí sumci. Dále Rusové stříleli volně žijící zvířata a nechávali je ležet na silnicích.
Přitom právě černobylský les, nazývaný Rudý les, patří mezi místa, kde jsou i v současnosti nebezpečně vysoké úrovně radioaktivity. Les bezprostředně po havárii elektrárny absorboval velkou dávku radioaktivního prachu a vstup do něj zůstává zakázaný.
Ruští vojáci se do Černobylu dostali z Běloruska a pobývali tu několik týdnů po začátku invaze. Místo není z vojenského hlediska důležité, avšak nachází se „po cestě“ do Kyjeva, což byl v té chvíli hlavní cíl ruské ofenzivy.
„Křičela jsem na ně,“ cituje server místní 90letou seniorku jménem Hana a její střet s ruskými okupanty. Nejdříve se jim rusky snažila vysvětlit, co se děje v jejich zemi, a pak se ptala, co tu dělají a koho si myslí, že osvobozují. Žádnou smysluplnou odpověď ale nedostala.
Podivovala se i 30letá Oksana Pyšnová, která dříve v uzavřené černobylské zóně provázela turisty. „Nesnažte se v tom najít logiku, bylo to hloupé,“ hodnotí počínáí ruských vojáků v Černobylu. „Je to (místo, kde Rusové pobývali, pozn. red.) nejnebezpečnější oblast v celé zóně, protože pod zemí je jaderný odpad,“ vysvětluje.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
