VIDEO: Krvavé boje o Bachmut. Rusové tvrdili, že odřízli Ukrajince. Popřel to i Prigožin
Ukrajinské jednotky dál svádějí těžké boje o Bachmut, uvádí ukrajinský generální štáb, podle kterého ukrajinské síly odrazily ruské útoky i na dalších úsecích fronty na východě země. Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek tvrdilo, že se ruským silám podařilo odříznout ukrajinské obránce Bachmutu od přísunu posil a od možnosti ústupu, ale toto tvrzení vzápětí zpochybnila ukrajinská armáda i šéf ruských žoldnéřů, na kterých leží hlavní tíha bojů.
Britská vojenská rozvědka v pravidelném přehledu situace uvádí, že ukrajinské jednotky nadále brání západní část města. Čelí sice značným problémům se zásobováním, ale z pozic, kterých byly nuceny se vzdát, ustoupily spořádaně.
„Nepřítel se nevzdává svých plánů na okupaci našeho území, nehledě na značné ztráty. Nadále soustřeďuje hlavní úsilí na postup u Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky. Nejtvrdší boje pokračují o Bachmut a Marjinku,“ uvedlo ukrajinské velení v páteční ranní svodce o situaci na bojišti.
Rusové v problémech?
Celkem Ukrajinci za minulý den odrazili 49 ruských útoků. U Bachmutu ruské síly dál útočí, pokračují těžké boje o samo město a ruské síly podnikly také útoky na křídlech, u obcí Bohdanivka a Predtečyne, ale neuspěly, dodal štáb.
Ruská armáda za současného stavu už nezvládá vést několik velkých útočných operací najednou a soustřeďuje své úsilí na dobytí Bachmutu, soudí analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Odvolávají se i na vyjádření generála Oleksije Hromova z ukrajinského generálního štábu o přesunu ruských vojsk od Avdijivky k Bachmutu, odpovídající dřívějším hodnocením ISW.
Ukrajinská armáda mezitím odpoledne zveřejnila na facebooku video, které podle ní zachycuje pouliční boje v Bachmutu. Jsou na něm vidět příslušníci 1. mechanizovaného praporu 3. samostatné útočné brigády, uvedla. Video ukazuje ukrajinské bojovníky v ulicích místy pokrytých troskami a obklopených zdevastovanými domy. Záběry provází zvuk střelby.
Spolupráce s wagnerovci
Rusko obnovilo útoky na Bachmut, spolupráce mezi jednotkami ruské armády a žoldnéři z Wagnerovy skupiny se zlepšila, konstatuje britská rozvědka. Ukrajinská obrana stále drží západní části města, ale za uplynulých 48 hodin byla vystavena obzvláště intenzivní ruské dělostřelecké palbě.
Útočné skupiny žoldnéřů pokračují v postupu v centru města, zatímco ruské výsadkové síly vystřídaly některé jednotky wagnerovců na severním a jižním křídle operace.
Rusové tvrdili, že Ukrajince odřízli
Ruské výsadkové jednotky, které na křídlech poskytují podporu útočným oddílům Wagnerovy skupiny při vytlačování ukrajinských sil z centra města, „blokují přepravu záloh ukrajinských ozbrojených sil do města a možnost ústupu nepřátelských sil“, řekl přitom ve čtvrtek novinářům podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva generál Igor Konašenkov.
„To neodpovídá skutečnosti,“ reagoval pro AFP mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj. Ujistil, že ukrajinská armáda má stále možnost zásobovat obránce Bachmutu potravinami, municí a léky, jakož i evakuovat z města raněné.
Tvrzení ruského ministerstva zpochybnil následně i šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. „Ukrajinská armáda pokračuje v přivádění posil a odesílá je do města. Pokračují těžké a krvavé boje a tak je předčasné hovořit o úplném obklíčení Bachmutu,“ citovala AFP z vyjádření Prigožina, podle kterého Rusové dobyli čtyři pětiny města.
Pokračující obrana Bachmutu podle Kyjeva způsobuje ruským silám těžké ztráty před chystanou ukrajinskou protiofenzivou.

Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.

Několik desítek lidí se dnes sešlo před budovou amerického velvyslanectví v Praze k tichému protestu s názvem Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu! Před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak chtěli připomenout historickou zkušenost z Mnichova 1938, kdy byly v zájmu míru obětovány části Československa. Demonstranti se obávají možného politického tlaku na ústupky vůči ruské agresi.
Před prostranství americké ambasády si protestující přinesli ukrajinské vlajky a transparenty varujícími před zaprodáním Ukrajiny. Akci svolala iniciativa Občanský rozcestník s podporou spolků Milion chvilek pro demokracii a Kaputin.

„Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní,“ uvedli německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří spolupředsedali dnešnímu dálkovému jednání koalice ochotných. Pokud Vladimir Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.
Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí. „Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost,“ uvedly dále Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru „aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce“.