Zelenskyj připustil, že situace na na frontě východě Ukrajiny momentálně není dobrá kvůli „nedostatku munice“. Ruské síly podle něj denně vypálí třikrát více střel než ukrajinští vojáci.
„Za takových podmínek je (naše vojáky) nemůžeme vyslat,“ uvedl ukrajinský prezident, podle nějž se protiofenziva neobejde bez těžkých zbraní včetně stíhaček. „Čekáme na munici od našich partnerů,“ dodal s tím, že Ukrajina mezitím na útok připravuje své vojáky.
Britské ministerstvo obrany ve dnešní svodce k situaci na ukrajinském válčišti uvedlo, že ruská ofenziva u města Bachmutu - epicentra bojů na východě Ukrajiny v posledních měsících - z velké části ustala kvůli krajnímu vyčerpání ruských sil. Londýn připouští, že velké ztráty při své obraně má u Bachmutu také Ukrajina.
Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj tento týden uvedl, že Ukrajina se chystá využít velkých ztrát a celkové vyčerpanosti ruských sil. Možnost ukrajinské protiofenzivy v nadcházejících dnech či týdnech zmiňují také některé ruské zdroje.
Státy Evropské unie se začátkem týdne shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckých granátů. Dohoda má pomoci také k nezbytnému navýšení výroby v evropských zbrojovkách.
Česko podepsalo s Británií memorandum o porozumění ohledně spolupráce v jaderné energetice, řekl český premiér Petr Fiala po dnešním jednání se svým britským protějškem Keirem Starmerem v Londýně. Tématem rozhovoru byla podle Fialy také podpora Ruskem napadené Ukrajiny. Britský ministerský předseda v této souvislosti ocenil českou muniční iniciativu, jejímž cílem je dodávat Kyjevu dělostřeleckou munici, uvedl český premiér. Informoval také, že dnes navštívil centrálu britské zpravodajské služby MI6 a s jejím vedením diskutoval o situaci ve světě, zejména o Rusku a Číně. Rozvoj spolupráce v bezpečnostní oblasti mezi Českem a Británií předtím Fiala označil za „slibný“.
Nejmenovaný zdroj obeznámený s plány Bílého domu sdělil serveru Axios, že Spojené státy v první vlně prodají spojencům v NATO zbraně zhruba za deset miliard dolarů (212 miliard korun). Podle Donalda Trumpa bude toto vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy, několik z nich „během několika dní“. Země NATO pak mohou nově nakoupenými zbraněmi ve svých skladech nahradit ty, které pošlou na pomoc Ukrajině, vysvětlil prezident.
Na vyzbrojování Ukrajiny se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada, řekl generální tajemník Mark Rutte. „Ti všichni se toho chtějí účastnit. A to je teprve první vlna (dodávek zbraní). Bude jich víc. Takže uděláme to, že v rámci systémů NATO budeme pracovat na tom, abychom se ujistili, jaké balíky zbraní Ukrajinci potřebují,“ řekl.
Vicepremiérka Julija Svyrydenková má nahradit premiéra Denyse Šmyhala a zlepšit ekonomiku Ukrajiny. Na facebooku napsala, jak toho chce dosáhnout: „Splnit tyto úkoly lze prostřednictvím citelné deregulace, odstraněním jakýchkoliv byrokratických překážek, snížením nekritických veřejných výdajů a duplicitních funkcí státních institucí, ochranou podnikání a plnou koncentrací státních zdrojů na obranu Ukrajiny a obnovu po válečných akcích,“ uvedla a dodala, že návrhy kandidátů na členy vlády oznámí brzy.
Zobrazit celý online