Krvavé boje o Bachmut. „Rusům dochází pára,“ tvrdí velitel. Protiofenziva je na spadnutí
Ruské armádě údajně pomalu dochází síly, zatímco Ukrajina připravuje další protiofenzivu. Ačkoli se okupantům po měsících bojů o východoukrajinský Bachmut podařilo nabýt menších územních zisků, stejně jako loni u Kyjeva selhali v obklíčení města. Ukrajinští vojáci mezitím dle záznamů geolokace osvobodili území u vesnice Ivanivske pouhých šest kilometrů na západ od Bachmutu. „Rusům dochází pára, brzy toho využijeme,“ říká plukovník Oleksandr Syrskyj.
Ukrajinský velitel Syrskyj na sociální síti Telegram potvrdil plánovanou jarní protiofenzivu. K té má dojít v souvislosti s postupným vyčerpáním ruských sil, které dosud zapojily všechny své mobilizované vojáky, a to téměř bez úspěchu. „Ztrácí znatelnou sílu a dochází jim pára,“ konstatoval Syrskyj na Telegramu. „Této příležitosti velmi brzy využijeme tak, jako jsme jí využili v Kyjevě, Charkově, Balakliji a Kupjansku.“
Z analýz amerického Institutu pro studium války (ISW) vyplývá, že Rusové dosud poslali na Ukrajinu všech 300 tisíc povolaných mužů, kteří se v návaznosti na povolávací rozkazy připojili k armádě v rozmezí mezi loňským zářím a říjnem. „Pokud 300 tisíc ruských vojáků Rusku nedokázalo dát rozhodující převahu na Ukrajině, je vysoce nepravděpodobné, že by zapojení dalších sil v rámci budoucích mobilizací letos přineslo výrazně odlišný výsledek,“ uvedl ISW.
„Ukrajina je proto v dobré pozici pro převzetí iniciativy a spuštění protiofenzivy v kritických sektorech současné první linie,“ doplnil institut ve svém vyjádření. Na analýzu upozornil server Aljazeera.
Britské ministerstvo obrany ve své svodce napsalo, že ruský útok na Bachmut se z velké části zastavil. „Je to pravděpodobně především důsledkem krajního vyčerpání ruských sil. Ukrajina při své obraně rovněž utrpěla velké ztráty,“ uvedlo ministerstvo obrany v Londýně. Ke zhoršení situace z pohledu Ruska zřejmě přispělo také napětí, které v současnosti panuje mezi regulérní armádou a žoldnéřskou Wagnerovou (v ruském přepisu Vagnerovou) skupinou, míní Londýn.
Ministerstvo rovněž uvedlo, že Rusko zřejmě nyní upře svou operační pozornost na Avdijivku jižně od Bachmutu a také na severní sektor mezi městy Kreminna a Svatove. „To naznačuje celkový návrat k defenzivnějšímu operačnímu pojetí po nepřesvědčivých výsledcích pokusů o vedení všeobecné ofenzívy od ledna 2023,“ dodalo ministerstvo.
Rusové se připravují na boj o Krym
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj v pátek uvedl, že se Rusko připravuje na boje o Krymský poloostrov, což dle něj naznačuje, že ruské armádní velení pochybuje o schopnostech federace získat další ukrajinská území. „Je tam asi 90 bojových letadel, 60 bojových vrtulníků,“ popisoval s odkazem na krymské základny Skibickyj. „Vytvořili obrannou skupinu, která zodpovídá za posílení obranných pozic. Na území poloostrova se připravují na defenzivní akce.“
Jiný nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky dále uvedl, že si ruské jednotky „vybraly ty nejnebezpečnější oblasti, kde by mohlo dojít k výsadkům válečného loďstva, a teď tam připravují defenzivní linie“.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
